Dobývají nablýskaný poklad z nacionálně naladěného císařství. Naráží na odpor, ale bojují
Y Soft, který se zaměřuje na automatizaci a digitalizaci zákazníků, Filuta AI, jenž testuje hry, než je jejich vývojáři nabídnou oficiálně na trhu, nebo Retailys pomáhající s vytvářením a správou e‑shopů patří k českým firmám, jimž se daří rozvíjet byznys v Japonsku. „Japonci si potrpí na kvalitu,“ naznačuje Alžběta Hrušková z Retailysu klíč k úspěchu A dodává, že obyvatelé ostrovního císařství jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu.
„Ta země je totálně fascinující. A totálně jiná.“ Václav Muchna samozřejmě nemá na mysli častá zemětřesení, silné tajfuny nebo ničivé vlny tsunami, jimiž je Japonské císařství také typické. Popisuje svoji zkušenost s unikátní kulturou, která se promítá i do tamějšího byznysu. Českým podnikatelům se daří zapouštět kořeny do jedné z nejvyspělejších ekonomik světa rovněž díky typickému japonskému rysu – upřednostňování kvality před cenou.
Muchnův Y Soft, který úspěšně expanduje v oboru automatizace a digitalizace zákazníků, konkrétně v oblastech tiskáren, čteček karet nebo 3D tisku, založil první pobočku na ostrovech v roce 2008. Japonsko je nejen velmi konzervativní, ale také k domácím produktům mimořádně loajální trh. A vybudovat důvěrný obchodní vztah zde tak podle mnohých netrvá roky, ale dekády. Náročnější než na trh proniknout je snad už jen zrelaxovat záda z nekonečných úklon. Řešení? Partnerství s místním podnikem. Zejména v segmentu B2B platí, že velké firmy jsou ovládány rodinnými klany, jež si byznys rozdělují mezi sebou.
I proto Y Soft zvolil cestu spojení s místními. Jeho podnikání v jedenácté nejlidnatější zemi světa s více než 123 miliony potenciálních zákazníků je založené na tom, že partnerské japonské firmy přibalí jeho produkty ke svým kopírkám, které pak prodávají do celého světa. „Když jsme zakládali tamní byznys, trvalo několik týdnů, než nám otevřeli bankovní účty a umožnili převod základního kapitálu. Až později nám vysvětlili, že nás podezírali z pašování zbraní do země. Inu, českých firem, které by v Japonsku investovaly desítky milionů korun, v roce 2008 moc nebylo,“ popisuje náročné začátky Muchna.
Jeden zaměstnavatel na celý život
Uplynulé dvě dekády mnohé změnily. Český byznys už není vůbec podezřelý, naopak se na ostrovech úspěšně množí. Jen loni vzrostl tuzemský export na ostrovy o polovinu na osmnáct miliard korun. Prostoru pro růst je víc než dost, Japonsko bylo až 32. nejčastějším cílem českého vývozu.
Zato na obtížnosti pronikání na zdejší trh se ani za téměř dvacet let nic nezměnilo. Expanzi ztěžuje hustá byrokracie, jež navíc nezná angličtinu. Chcete v Japonsku uspět? Naučte se řeč, anglicky jakžtakž rozumí zhruba pětina Japonců. „Dost nás to překvapilo. Náš produkt je vysoce technický, přesto musíme veškerou dokumentaci dodávat v japonštině,“ potvrzuje Filip Dvořák. Filuta AI, kterému šéfuje, testuje hry předtím, než je herní studia vydají.
Tím zdejší specifika nekončí, ale začínají. „Připravte se na silné předsudky vůči mladým v ředitelské pozici. Ve svých 28 letech a bez šedivých vlasů jsem byl bez šance. Specifický je i zvyk pracovat pro jednoho zaměstnavatele téměř celý život. Pracovat pro cizí firmu je považováno za určitou formu extravagance,“ popisuje Muchna.
A extravaganci se nevyhýbajícího, anglicky hovořícího Japonce abys pohledal. Své o tom ví i Hiroši Furuja, manažer obchodního oddělení společnosti GenDigital. Ta japonským zákazníkům z řad běžných spotřebitelů i podniků prodává služby českých antivirových programů Avast i AVG a počítačového čističe CCleaner, a to už víc než tři dekády. Japonsko je pro GenDigital strategickým odbytištěm, protože je velmi často – a dokonce čím dál častěji – terčem kybernetických útoků. Aktuálně má zdejší kyberbezpečnostní trh hodnotu asi dvě a čtvrt miliardy dolarů a do roku 2030 má vyšplhat na čtyři miliardy, odhaduje poradenská firma Mordor Intelligence.
„Z naší telemetrie vidíme, že Japonsko čelí velkému množství ransomwarových útoků – zatímco globálně vzrostlo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku riziko napadení o padesát procent, v Japonsku jsme zaznamenali nárůst až o 180 procent,“ popisuje Furuja. Ransomware obvykle cílí na firmy a státní instituce, které pracují s citlivými daty a je u nich větší šance, že by mohly zaplatit výkupné.
Japonsko je také jednou ze zemí, kde jsou nejrozšířenější podvody s „technickou podporou“. Útočník se při nich snaží přesvědčit svůj cíl, že se na jeho zařízení vyskytl problém a že dotyčný potřebuje pomoc. „Místo řešení však z oběti vyláká citlivé údaje a přístup k zařízení, což může později vést k finanční krádeži,“ dodává Furuja. Pro české společnosti se tak otevírá obrovská příležitost, jak ve společnosti 5.0 – tak Japonci nazývají propojování kyberprostoru s tím fyzickým – ochránit monarchii císaře Naruhita a nechat si přitom královsky zaplatit.
Inkubátor longevity technologií
Japonská ekonomika však už léta zápolí se stagnací. Od roku 2012 roste v průměru jen o procento ročně a patří k nejzadluženějším na světě (245 procent HDP). Populace navíc rychle stárne a řídne. Takřka každý třetí Japonec je starší 65 let, každému druhému je nad padesát a porodnost posledních čtyřicet let setrvale klesá. Výrazně zde proto roste poptávka po biotechnologiích a zdravotnických přístrojích. Samo Japonsko má v těchto oborech silnou tradici ve výzkumu, vývoji i ve výrobě. Totéž však platí také pro Česko, které je navíc oproti západoevropským či americkým producentům nákladově konkurenceschopné.
„Japonsko slouží světu do jisté míry jako inkubátor technologií, které přinášejí řešení pro výzvy spojené se stárnoucí a zmenšující se populací. Socioekonomické dopady tohoto trendu otevírají nové příležitosti nejen v oborech jako biotech a medtech, ale také v robotice, umělé inteligenci či v internetu věcí,“ vyjmenovává Richard Schneider, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Japonsko.
Kdo touží po proniknutí na trh, musí se přizpůsobovat místním specifikům mnohem více než při jakékoli jiné expanzi. Své o tom ví Alžběta Hrušková, výkonná ředitelka české společnosti Retailys, digitální firmy roku 2019. S penetrací na zahraniční a často velmi ochranářské trhy má četné zkušenosti. Retailys pomáhá vytvářet a spravovat e‑shopy v zahraničí. Přizpůsobit se zdejším zvykům musí celý obchodní model. Zásadním faktorem je například výběr prodejního kanálu.
„Japonští zákazníci nakupují primárně na specializovaných platformách, přičemž téměř polovina on‑line nákupů probíhá na třech hlavních tržištích: Rakuten, Amazon Japan a Lohaco. Významný podíl má také aukční tržiště Mercari a srovnávač zboží Kakaku,“ popisuje Hrušková. To znamená, že pro úspěch v Japonsku nestačí jen spustit e‑shop, ale začlenit jeho obsah právě na tyto platformy. A to Retailys dělá. „Japonci si potrpí na kvalitu a jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu. To otevírá příležitosti pro evropské značky, které se zaměřují na prémiový segment,“ dodává Hrušková.
Pokud český obchodník netlačí na pilu, nespěchá, volí rozvážný projev a vyhne se přílišné gestikulaci, má šanci uspět, ať už dojednává byznys v kanceláři, v baru, nebo na karaoke posilněn pivem či saké, tedy v běžných kulisách obchodního jednání konaného nejen na Šikoku, Kjúšú nebo na Okinawě. A o co mají Japonci v současné době největší zájem? Poptávají především produkty z technologických a specializovaných průmyslových oborů. Dlouhodobě se na předních místech drží vědecké a měřicí přístroje, laserové technologie, přesné strojírenství či laboratorní vybavení.
„Evergreenem jsou v Česku vyráběné elektronové mikroskopy, které představují významnou položku českého exportu do Japonska,“ upozorňuje Schneider. Do popředí se dostávají také technologie pro výrobu a testování polovodičů, zájem zaznamenali i čeští výrobci technologií do dronů. Jen na loňském veletrhu Japan Aerospace v Tokiu se prezentovala dvacítka takovýchto tuzemských společností. Exportovat na ostrovy se daří například Dronetagu, jenž se specializuje na digitální „viditelnost“ dronů pomocí identifikačních modulů a pozemních přijímačů. Tedy na technologii, která je v japonském vzdušném prostoru povinná – a Dronetag platí za průkopníka v této oblasti.
Třináctý největší exportér do Česka
Důležitý milník pro rozvoj spolupráce mezi státy Evropské unie a Japonskem přišel v roce 2019 s dohodou o hospodářském partnerství, která odstranila drtivou většinu cel. O českém exportu do Japonska a spoustě prostoru pro jeho růst už byla řeč, pro úplnost ale dodejme, že jen dvanáct států loni exportovalo do Česka více než tato země. Vyvezla k nám zboží v hodnotě 83 miliard korun. Očima statistického úřadu vévodila tomuto vývozu hlavně motorová vozidla, opačným směrem nejčastěji putovaly zmíněné elektronické a optické přístroje, stroje a počítače.
Další prohloubení spolupráce si Češi slibují od světové výstavy Expo 2025 v Ósace. Do jaké míry se podaří českým firmám participovat na „vytváření budoucí společnosti pro naše životy“, což je oficiální téma výstavy, se ukáže mezi dubnem a říjnem, kdy se akce koná. Pozdvihnout obchod mezi Českem a „totálně fascinující a totálně jinou zemí“ mají i dvě podnikatelské mise Svazu průmyslu a dopravy. První se zaměří na společnosti z oblasti kyberbezpečnosti, fotovoltaiky, elektromobility, softwaru, robotiky nebo například akademické sféry. Druhá má pomoci podnikům ze sektorů obrany, civilního letectví, strojírenství či automobilového průmyslu.
