Díky vynalézavosti a odvaze dosáhl Camille Janatzy před 45 tisíci dny životního počinu. Jako první člověk na světě dokázal belgický automobilový závodník, konstruktér a byznysmen 29. dubna 1899 překonat tehdy nepředstavitelnou rychlost sto kilometrů v hodině. Co víc, povedlo se mu to vlastnoručně sestrojeným elektromobilem. O století a čtvrt později by pýcha vycházející ze schopnosti akčního řízení stovkou za hodinu svědčila mnohem spíše o duševní poruše než o mimořádných konstruktérských a šoférských schopnostech. Naopak chlubit se elektromobilem je dnes stejně běžné jako v Janatzyho časech cestování vlakem. Zatímco v případě elektrického pohonu lze hovořit s trochou nadsázky o návratu do minulosti, jiné současné trendy autosvěta vykazují futurističtější rysy.
Zábava frčí
Čert vem zrychlení z nuly na sto, objem motoru nebo litá kola. Hlavní je bavit se. Tento sílící trend sdílí čím dál více zástupců především mladších generací. Výrobci dobře vědí, že samotný „hardware“ už nestačí a není pro budoucí klienty automobilek dostatečně cool. A konají. Pro vůz, který má konkurovat na asijských trzích, je tak jednou z nepostradatelných funkcionalit karaoke.
Například vietnamská automobilka VinFast, která expanduje i do Evropy a Spojených států, láká k pořízení elektrických SUV i zdůrazněním, že jejich karaoke lze ovládat hlasem. Královského „cé“ si tak užijete, aniž byste ztratili pozornost, tvrdí. BMW řeší zábavnou složku kinem, spolujezdci na zadních sedačkách si mohou vychutnat osmdesáticentimetrovou úhlopříčku s 8K rozlišením v případě, že sedí v sedmé generaci sedmičkového BMW.
Záplava čipů a softwaru
Z počítačů na kolech se stávají superpočítače na kolech. Soudobý moderní vůz v sobě může skrývat až kolem šestnácti set čipů, násobně více než běžný model pár let nazpět. A bude to ještě mnohem více. Příklon k elektromobilitě a přetvoření auta v multifunkční mobilní zařízení, které vás může mimochodem i někam přiblížit, nutí automobilky zásadně posilovat své IT a softwarové divize.
Mercedes například nedávno oznámil, že spojuje síly s americkou společností Cisco Systems, která opatří jeho vozy softwarovými nástroji Webex. Díky tomu chce Mercedes svůj už tak luxusní produkt povýšit a propagovat jej mimo jiné jako mobilní kancelář. Volkswagen našel spojence v Číně, s Horizon Robotics chce integrovat funkce autonomního řízení do jediného čipu. Do společného podniku investuje 2,4 miliardy eur (přes 56 miliard korun).
Větší a dražší
V prvních vlnách uvádění nových elektromobilů na trh sázejí automobilky nejčastěji na velká SUV. Na vlajkové ledoborce, které mají svou kvalitou rozbořit předsudky a obavy veřejnosti, a to lépe než Aleš Zbořil ve vtipné kampani Škody Auto. Nejdříve se proto na trh dostávají hlavně dražší bateriové vozy, na které výrobci mohou vztáhnout nejmacatější marži a získat tak zpět alespoň část z masivních investic do transformace od „fosilií“ k baterii.
Postavit kvalitní elektromobil s dojezdem několik set kilometrů za „lidovou“ cenu se naopak v Evropě příliš nedaří. „Rozumná cena běžného auta pro čtyři lidi nemůže být z dlouhodobého hlediska pod šesti sty tisíci korunami. Jen cena baterie v současnosti nemůže jít pod tři sta tisíc,“ uvádí například Zdeněk Grunt, šéf českého zastoupení skupiny Renault, do které patří i Dacia a Alpine.
Abonent za volantem
Čím dál přísnější evropské normy vysazené proti emisím a k tomu poptávka po co možná nejvíce multifunkčních zařízeních. Tyto trendy prudce zvedají cenu nových aut. S příchodem pandemie, zpřetrháním dodavatelských řetězců a následným ruským vpádem na Ukrajinu zdražování vozů násobně zrychlilo. A především kvůli emisním normám a vynucenému přechodu na baterie nezpomalí.
Výrobci přiznávají, že ubude zákazníků, kteří si budou moci koupit nové auto, když jeho cena bude začínat na půl milionu korun. Chystají proto nové režimy používání vozu: ke klasickým leasingům přibudou kratší a flexibilnější předplatná, s nimiž si pohrávají například Audi, Lexus, Nissan, uvažuje se také o nových způsobech sdílení. Konzervativec se ošívá, potenciální mladý zákazník – nebo přesněji spotřebitel vozu – jásá. Nebo spíše s ohledem na své možnosti neprotestuje.
Éra budování továren
Elektromobily se mají podílet na prodejích ve Spojených státech alespoň z poloviny do roku 2030, v Číně ze čtyřiceti procent, Evropa počítá s povolením výroby pouze bezemisních nových vozů – v praxi bateriových – od roku 2035. V reakci na ambiciózní plány supervelmocí tak sledujeme éru budování nových továren v živém přenosu. Seznamte se: Georgia, Kentucky, Michigan jsou americké státy, které z transformace vytěží nejvíce. Kapacita výroby baterií má jen v USA vzrůst do konce dekády více než patnáctkrát.
Nejen tam je budou chrlit na trh obvykle společné podniky automobilek a výrobců baterií. Vyjmenovávat automobilky nemá smysl, jelikož se trendu chápe každá, která hodlá přežít. Producentů baterií je výrazně méně: k největším patří čínská CATL, japonský Panasonic nebo jihokorejské duo Samsung a SK Innovation. Jejich továrny ve velkém vznikají i v Evropě, své želízko – nebo spíše lithium – v ohni má i Česko. Zbudování takzvané gigafactory zvažuje u Plzně koncern Volkswagen, jihokorejská LG zkoumá terén na severní Moravě.
