Bohatý svět se odklání od aut, přesedá na bicykly

Rozvíjející se ekonomiky se potýkají s rostoucími počty aut na hlavu. Tomu odpovídají infrastrukturní
řešení, jako je megalomanské napojení na most Nanpu v Šanghaji

Rozvíjející se ekonomiky se potýkají s rostoucími počty aut na hlavu. Tomu odpovídají infrastrukturní řešení, jako je megalomanské napojení na most Nanpu v Šanghaji Zdroj: profimedia.cz

Ve světě je dnes jedna miliarda osobních a nákladních aut a autobusů. Do roku 2020 by se měl tento počet zdvojnásobit. Stále rostoucí prodeje aut se ovšem týkají především rozvíjejících se zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky. V bohatých částech světa naopak zájem o auta opadá.

Lidé si jich nekupují tolik jako dříve, neusedají do nich tak často a v průměru ujedou méně kilometrů. Podle australské studie například dlouhodobě klesá počet ujetých kilometrů i četnost jízd v USA, Velké Británii, Francii, Nizozemsku a Švédsku. Mnozí tento trend ještě nedávno připisovali hospodářským problémům západního světa a předpovídali, že po odeznění krizového období nastane obrat. Ale opak se stal pravdou.

Faktorů tu působí několik – zvyšuje se nezaměstnanost, nerostou mzdy, což znamená, že méně lidí si může nový vůz a dražší paliva dovolit. Populace stárne, přičemž starší lidé jezdí méně. Mladí se zase vyžívají na sociálních sítích, auta již tolik nepotřebují.

Ústup automobilismu ve vinutém světě dokládá studie z března roku 2012, kterou si nechala vypracovat australská vláda. Podle ní v pětadvaceti bohatých zemích světa (v průzkumu byla zahrnuta i Česká republika a Maďarsko) počet ujetých kilometrů přepočtených na jednoho člověka rostl jen mírně, v mnoha případech se úplně zastavil. A to dokonce i v USA, zemi do aut „zblázněné“. Tam celkový počet ujetých kilometrů začal stagnovat v roce 2004 a padat v roce 2007.

Podobný vývoj prodělala i Velká Británie. Za uplynulých patnáct let Britové ve svém nadšení pro automobily postupně chladli, dnes je tak situace na ostrovech jen o malinko lepší, než byla v sedmdesátých letech minulého století.

Trend odklonu pociťuje i automobilová velmoc Německo. Zvyšující se nákladnost pořízení řidičského průkazu, auta a pojištění, vysoké ceny pohonných hmot a čas strávený v dopravních zácpách, to vše vedlo k tomu, že podíl mladých domácností bez auta stoupl mezi lety 1998 a 2008 z 20 na 28 procent. Na snímku je provoz v centru BerlínaTrend odklonu pociťuje i automobilová velmoc Německo. Zvyšující se nákladnost pořízení řidičského průkazu, auta a pojištění, vysoké ceny pohonných hmot a čas strávený v dopravních zácpách, to vše vedlo k tomu, že podíl mladých domácností bez auta stoupl mezi lety 1998 a 2008 z 20 na 28 procent. Na snímku je provoz v centru Berlína | profimedia.czTrend odklonu pociťuje i automobilová velmoc Německo. Zvyšující se nákladnost pořízení řidičského průkazu, auta a pojištění, vysoké ceny pohonných hmot a čas strávený v dopravních zácpách, to vše vedlo k tomu, že podíl mladých domácností bez auta stoupl mezi lety 1998 a 2008 z 20 na 28 procent. Na snímku je provoz v centru Berlína

Méně cest absolvovali i motoristé ve Francii, Španělsku, Itálii, Austrálii, Novém Zélandu a Belgii. Naopak v Maďarsku a Turecku je trend zatím opačný. Stejně tak i v České republice, kde křivka ve tvaru písmene S zatím stoupá. Podle australských výzkumníků vedených doktorem Davidem Gargettem situaci u nás výrazněji než cena pohonných hmot ovlivňuje míra nezaměstnanosti. Podle australské studie většina zkoumaných zemí už je automobily „nasycena“ nebo se nachází těsně před tímto stavem.

Už ne symbol úspěchu

V čem tkví příčina? Vedle ekonomických problémů mnoha zemí i v tom, že auta už tolik netáhnou. Dříve byla často považována za symbol bohatství, potvrzení sociálního statusu. Na to už ale především mladí lidé neslyší.
Celosvětový průzkum konzultační společnosti TNS prokázal, že mladí dnes pohlížejí na auto jako na nástroj, nikoli jako na předmět touhy. Jejich pohled se proměnil hlavně vlivem internetu. Výzkumná společnost KCR zdokumentovala, že v USA se lidé ve věkové skupině 18–34 let socializují daleko více prostřednictvím sítě. Ta jim nahrazuje dříve tak oblíbené vyjížďky autem za známými či zábavou.

Michiganská univerzita zase učinila průzkum v patnácti státech americké federace, který prokázal, že v oblastech, kde mladí lidé častěji používali internet, jich mělo významně méně řidičský průkaz než jinde.

Menší zájem o auta mají i lidé pracující z domova, těch je v západním světě stále více. Prostřednictvím internetu vyřídí vše, co potřebují. Odpadá jim starost s dojížděním. A méně se auty jezdí i za nákupy. Na internetu objednává zboží do domácnosti šestina Britů a pětina Američanů. A jejich počet stále stoupá.

Bez automobilu

V bohatém světě sice jezdí stále více starších lidí ve srovnání s lety minulými (například ve Velké Británii má řidičský průkaz 79 procent šedesátníků), jenže jejich jízdy jsou podstatně kratší.

Naopak mladí se do řízení nehrnou. Odrazují je náklady na pořízení automobilu, řidičského průkazu a pojištění, které je pro ně výrazně dražší. Stále více jich proto složení řidičské zkoušky odkládá. To má pak výrazný vliv na jejich postoj k řízení.

Podle jedné studie Oxfordské univerzity lidé, kteří získají řidičský průkaz ve svých třiceti letech, stráví za volantem v průměru o 30 procent méně času než ti, kteří licenci nabyli o deset let dříve.

Pořízení řidičského průkazu odkládají mladí lidé v USA, ale i ve Velké Británii, Kanadě, Francii, Norsku, Jižní Koreji a Švédsku. Dokonce i v Německu, další zemi autům zaslíbené, podíl mladých domácností bez auta stoupl mezi lety 1998 a 2008 z 20 na 28 procent.

Přesun do měst

Významnou roli dnes hraje i to, kde je vůz používán. V nejbohatších zemích neklesá, dokonce i někde mírně stoupá, využití aut ve venkovských oblastech. Zde auta nabízející „svobodu a pohodlí“ stále bodují.

Ovšem ve městech, zvláště v jejich centrech, je situace zcela odlišná. Tady padají všechna čísla – jak ta, co se týkají počtu ujetých kilometrů, tak i ta vypovídající o četnosti využití automobilů. Ve městech zemí z bohatší části světa přitom žije stále více lidí. Aktuálně kolem 77 procent jejich obyvatel, do roku 2050 však podle OECD tento podíl stoupne na 86 procent.

Od poloviny devadesátých let v USA počet lidí bez aut ve městech s více než třemi miliony obyvatel stoupl na 13 procent. A obdobné je to i v Evropě.

Do města na kole

Prodlužující se dopravní špičky, desítky minut, někdy i hodiny strávené v kolonách, peníze na pořízení automobilu, na zaplacení pojištění, daní, zvyšující se ceny pohonných hmot… Důvodů, proč dávají automobilům sbohem, je nepřeberné množství. Není tedy divu, že stále více lidí dnes dává přednost dvěma místo čtyřem kolům.

V Česku se v roce 2012 prodalo 174 tisíc nových osobních automobilů a 350 tisíc nových bicyklů. Dvakrát více kol než aut si pořídili i Britové. V Itálii je poměr 1,6 milionu kol ku 1,4 milionu aut. V Řecku a na Slovensku se prodalo kol dokonce pětkrát více než automobilů a v Litvě na každé nové auto připadla desítka nových bicyklů. I ve Spojených státech tato statistika za loňský rok hovoří ve prospěch bicyklů – prodejci dodali zákazníkům 14,5 milionu aut a 18,7 milionu kol.

V největších městech, a to už zdaleka neplatí jen pro sever Evropy, se zřizují stezky pro cyklisty a vytlačují se auta z center měst. Byť to má mnohde zatím k dokonalosti daleko. Třeba v minulých dnech našlo v Londýně, kde je stále výstavba cyklistických stezek v počátcích, smrt v provozu šest cyklistů.

Městská cyklistika již není omezena jen na Kodaň, Amsterdam a SkandináviiMěstská cyklistika již není omezena jen na Kodaň, Amsterdam a Skandinávii | profimedia.czMěstská cyklistika již není omezena jen na Kodaň, Amsterdam a Skandinávii

Velký zájem je také o půjčování kol. Veřejný systém půjčoven má například Paříž, Londýn, Milán. Lidé začínají také stále více upřednostňovat hromadnou dopravu. Západní země do ní v uplynulých letech masivně investovaly – dnes je rychlejší, pohodlnější a spolehlivější ve srovnání s minulostí. Navíc při jejím využití odpadá starost s parkováním. V USA podle studie společnosti Frontier Group vzrostl v minulém desetiletí zájem mladých Američanů o hromadnou dopravu o 100 procent.

Nové nápady

Mnozí světoví výrobci aut už dávno poznali, že západní trh se nasytil, a obrátili proto svoji pozornost jiným směrem – k rozvíjejícím se zemím, jako jsou Čína nebo Brazílie. Prodeje v nejlidnatější zemi světa překonaly v posledních třech letech prodeje v USA.

A automobilky reagují i jinak. Snad nejvíce zaujala v poslední době hodně odvážná myšlenka auta „bez řidiče“. Takové nedávno představila třeba švédská automobilka Volvo, plánuje jich zatím vyrobit sto. Taková plně automatizovaná auta přitom testuje americká internetová společnost Google již několik let. Jsou vybavena radary, kamerami a počítačovou technikou.

Podle představitelů automobilky Volvo budou její vozy bez řidiče k vidění na silnicích již brzy, do deseti let. Lidé si v nich budou moci během jízdy nerušeně povídat, pracovat nebo spát. Auta se budou na silnicích za jízdy spojovat ve „vlaky“, odpadnou tak dopravní zácpy, přeprava bude bezpečnější. Až vozidlo dosáhne cíle, cestující z něj budou moci vystoupit a nechat ho, aby samo zaparkovalo. Úžasná vize má snad jen jedno „drobné“ minus. Pokud na výše popsaný vývoj dojde, jen se prohloubí současný trend, kdy v bohatých zemích umí řídit stále méně lidí.

Život bez aut? Zatím nepředstavitelné
Ve světě dnes jezdí zhruba jedna miliarda motorových silničních vozidel – osobních, nákladních a autobusů. Od roku 2007 do 2012 vzrostla celková produkce osobních automobilů ve světě o 18,6 procenta. Za zmiňované období bylo vyrobeno 583 milionů vozidel (včetně nákladních a autobusů) a automobilky prodaly 572 milionů vozů. V Evropě ale za posledních pět let poklesla výroba o zhruba deset procent. Zájem o nové vozy rostl v regionech mimo Evropu a Spojené státy – v Asii, Jižní a Střední Americe. Automobily dominují ekonomikám: v Evropské unii více než 12 milionů lidí pracuje v závodech na výrobu aut nebo v servisech, v prodejnách. To je šest procent všech pracujících. V USA je toto číslo v soukromém sektoru o něco nižší – 4,5 procenta, což představuje osm milionů pracovních míst. V Česku se automobilový průmysl loni na průmyslové produkci státu podílel 23 procenty. V oboru pracovalo asi 110 tisíc kmenových pracovníků a produkce osobních aut na tisíc obyvatel u nás loni dosáhla 111 vozidel. To Českou republiku zařadilo na druhé místo ve světě, první je Slovensko.