Jde o součást privatizačního plánu, s nímž včera vystoupil Cameron v Londýně a o němž informoval v předstihu deník Guardian. S rozprodejem státního majetku, který vyvolal vlnu odporu, má Británie zkušenost z osmdesátých let, kdy k převodu do soukromých rukou zavelela Margaret Thatcherová.
Její stranický následovník, úřadující ministerský předseda, se chce nyní pokusit o totéž. Byť s rizikem stejné reakce. Ve hře jsou především dálnice a vysokorychlostní silnice, Cameron by v této souvislosti uvítal, aby oba příslušné rezorty, financí a dopravy, vypracovaly studie proveditelnosti. Tedy scénář, jak by měl příchod privátních investorů vypadat.
Jak se čínským stavbařům dařilo v Polsku, čtěte zde:
Čína je první na seznamu kandidátů, udělala dojem na šéfa státní pokladny George Osborna, který ji navštívil v lednu. Krátce po této cestě oznámil čínský státní fond CIC, že kupuje necelých devět procent v největší čínské vodárenské společnosti Thames Water.
„Privatizace této firmy je pro Camerona vzorem,“ tvrdí Guardian. V praxi si státní a penzijní fondy pronajmou na delší dobu dálnice a silnice a musí se podílet na jejich opravách či zvýšení kapacity. Odměnou jim bude část příjmů vybraných z daně na motorová vozidla. Na nově postavené komunikace by investoři směli uvalit mýtné. Důvod snažení je prostý: Velká Británie výrazně zaostává za někdejší tradicí velmoci s největší, nejlepší a směrodatnou dopravou.
„Pokud je naše infrastruktura druhořadá, platí to i pro zemi,“ varuje Cameron. Opozice má ale k porcování výhrady a připomíná, že po privatizaci před třiceti lety muselo často přijít ke slovu zpětné znárodňování.
Cameronův kabinet převzal přede dvěma lety ostrovní království s rekordním rozpočtovým schodkem ve výši jedenácti procent HDP, razí cestu drastických úspor. Zahraniční výpomoc by mu proto přišla silně vhod.