„V současné době analyzujeme argumenty přednesené komisí, zejména z toho pohledu, zda bude nutné přijmout změnu legislativy,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Unijním úřadům zejména vadí, že inspekce vykonává státní dozor, tedy například kontroluje strojvedoucí na lokomotivách, dělá přepadové kontroly v terénu a zabývá se prevencí nehod.
„Inspekce provádí státní dozor ve věcech drah u více než 750 provozovatelů drah nebo drážní dopravy,“ píše se na stránkách Drážní inspekce. Tuto činnost jí umožňuje zákon o drahách, jehož ustanovení Brusel zpochybňuje. Pokud totiž inspekce vyšetřuje nehodu v místech, kde proběhla preventivní kontrola, ztrácí údajně na nezávislosti. Státní dozor by tak měl být svěřen pouze bezpečnostnímu orgánu, kterým je Drážní úřad. Ten už kromě inspekce státní dozor vykonává.
Padesát lidí je moc
Inspekce by se měla zabývat výhradně mimořádnými událostmi, jako jsou nehody. Instituce zaměstnává téměř padesát lidí, což je na evropské poměry vysoké číslo. Při každé nehodě se obvykle čeká na příjezd drážního vyšetřovatele, což výrazně zpožďuje znovuzprovoznění trati.
V západoevropských zemích přitom inspekci obvykle tvoří jednotlivci, kteří ex post zkoumají dokumenty o nehodách od policie. V případě zavedení unijních pravidel by inspekce mohla výrazně snížit stavy.
Další výtka Bruselu míří přímo k ministerstvu dopravy, které by nemělo být odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutí Drážního úřadu. Jeho výroky v případě bezpečnosti by měl přezkoumávat přímo soud. Podle Neřolda je ale zatím předčasné mluvit o nějakých sankcích z Bruselu.
Jaroslav Pejša: Na železnici nefunguje regulace. Kdo přijde, ten jezdí
