Firma Budapest Airport, jež letiště provozuje, zavření terminálu zdůvodnila především krachem letecké společnosti Malév.
„Černým dnem maďarského letectví byl 3. únor 2012, kdy byl oficiálně oznámen bankrot společnosti Malév,“ řekl při loučení s 1. terminálem generální ředitel BA Jost Lammers. „Tento krach bude mít dalekosáhlé dopady. Ztrátu pracovních míst v turismu a ve společnostech, které s letištěm spolupracují,“ dodal.
Přímé ztráty Budapest Airport dosahují 4,2 miliardy forintů. K tomu je třeba připočítat další položky, jako například výpadek přistávacích poplatků za stroje Malévu nebo zrušené nájemné kanceláří a jiných letištních prostor. „Kromě toho se nám zvýšila daň z nemovitostí z loňských 675 milionů forintů na dvě a čtvrt miliardy,“ připomněl Lammers další okolnost, která uzavření terminálu ovlivnila.
Linky se nyní přesunuly na „dvojku“, která je vzdálena asi dva kilometry vzdušnou čarou směrem od Budapešti. Mluvčí Budapest Airport Mihály Hardy však tvrdí, že uzavření terminálu je jen dočasné. „V budoucnu jsme připraveni provoz kdykoli obnovit. Jedničku zachováme v takovém technickém stavu, v jakém ji zavíráme,“ slibuje.
Krach Malévu zastavil podle expertů slibný rozvoj budapešťského letiště. To loni odbavilo 8,9 milionu pasažérů a 110 tisíc letadel a otevřelo ultramoderní halu SkyCourt. Podle Lammerse se sice podařilo nahradit některé dřívější linky Malévu jinými leteckými společnostmi (je mezi nimi i Travel Service a Smart Wings), přesto se letiště dostalo v regionální konkurenci do nevýhodného postavení, hlavně vůči Vídni a Praze, odkud létá například do Ruska či Turecka až sedmkrát víc linek než z Budapešti.
Výpadek Moskvy, Kyjeva, Tel Avivu či Istanbulu letos způsobí cestovnímu ruchu pokles o 200 tisíc turistů.
Budapest Airport
Letiště privatizovala v roce 2005 socialistickoliberální vláda. Za rekordních 464,5 miliardy forintů koupila tříčtvrtinový podíl společnosti britská BAA International. V roce 2007 ho od ní získala německá firma Hochtief za 476 miliard forintů. Ta poté prodala menší podíly dál. Maďarská vláda před krizí uvažovala, že Hochtiefu prodá i zbylý státní podíl a Němci se pak zbaví celého svého letištního portfolia. To se však neuskutečnilo.
Autor je spolupracovníkem redakce
