Prodej Balíkovny zkrachoval, zlaté vejce České pošty zrezlo. Postavit novou firmu by bylo levnější
- Balíkovna potřebuje zásadní transformaci. Její slabá místa odkrylo oddělení od České pošty.
- Státní podnik neúspěchy svaluje na zastaralý provoz, premiér Babiš vidí chyby v byznysovém modelu.
- Vláda hledá nové vedení pošty. Slibuje si od něj věrohodná data o stavu firmy.
Když před více než rokem dnes už bývalý šéf České pošty Miroslav Štěpán ohlašoval stamilionové investice do Balíkovny, platila tato komerční divize státního podniku za úspěšnou a ziskovou. Vzhledem k očekávanému zájmu velkých hráčů v byznysu s přepravou objemnějších zásilek hodlala předchozí vláda poštovní firmu osamostatnit a částečně nebo úplně prodat.
Předpokládaný výnos až čtyři miliardy korun měl směřovat do modernizace technologií a IT. S tím je však konec. Domnělé zlaté vejce rezne a soukromému majiteli by podle informací e15 bylo jen přítěží.
S nástupem nového kabinetu v čele s hnutím ANO, které privatizaci Balíkovny před loňskými volbami kritizovalo, se vidina několikamiliardové transakce ještě více vzdálila. Přesto má krach záměru především ekonomické, nikoliv politické důvody.
Balíkovna je provázaná s poštou
Nejproblematičtější je ztrátové hospodaření Balíkovny. Zčásti ho způsobuje vysoký podíl lidské práce, jejíž nahrazení roboty by spolklo nemalé peníze. Chybný je podle všeho také obchodní model firmy. Při hlubším pohledu na její fungování je závěr jasný: cena za ovládnutí státní balíkové služby, která má spolu s poštou necelých třicet procent podílu na trhu se zásilkami, by velmi pravděpodobně převýšila investici do vybudování úplně nové, stejně zaměřené firmy.
A pokud by se podle ekonoma Martina Vachaty ze společnosti Talers potvrdilo, že postavit obdobu Balíkovny takzvaně na zelené louce je skutečně levnější, podstatně by to hodnotu státní firmy stlačilo dolů. „Cena do čtyř miliard korun by mohla být spíše optimistickou horní hranicí, a to jen za předpokladu, že by transakce zahrnovala plnou infrastrukturu – tedy výdejní síť, logistické kapacity, sklady, IT systém, značku i zákaznické smlouvy,“ míní Vachata.
V takovém případě by se investor mohl dívat na hodnotu nejen z pohledu aktuální ztrátovosti, ale i z hlediska toho, kolik by stálo vybudovat takový provoz z nuly. Co přesně by prodej zahrnoval, však na veřejnost dosud neproniklo.
Znatelně níže pod čtyři miliardy korun navíc může výslednou cenovku poslat i to, že Balíkovna je zcela závislá na zaměstnancích a pobočkách pošty.
Kolem privatizace má vláda otazníky
„Privatizace této společnosti pro nás není priorita, máme kolem toho řadu velkých otazníků. Teď si musíme situaci v České poště důkladně zanalyzovat,“ řekl e15 vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
První krok udělala vláda Andreje Babiše už koncem roku. Z dozorčí rady pošty odvolala deset členů. V orgánu zůstalo jen pět lidí volených zaměstnanci, které stát vyměnit nemůže. „Důvodem odvolání bylo dlouhodobě ztrátové hospodaření pošty a špatná obchodní strategie,“ uvedl k razantnímu zásahu premiér. Radní podle něj pochybili také v tom, že neinformovali ministry o „připravovaných zásadních personálních a organizačních zásazích do České pošty, které by měly významný hospodářský dopad na fungování a provoz podniku“.
Na začátku ledna pak skončil generální ředitel pošty Štěpán. Šéf resortu vnitra Lubomír Metnar (ANO), pod něhož státní firma spadá, vypsal tendr na její nové vedení. Uzávěrka přihlášek je příští úterý. Jmenování Štěpánova nástupce předpokládá kabinet v březnu.
„Od nového managementu budeme požadovat zejména věrohodná data o ekonomické situaci v poště, včetně Balíkovny,“ zdůraznil Havlíček. Poté podle něj vláda rozhodne, co dál.
Nový majitel by musel začít se ztrátou
S nápadem rozdělit Českou poštu na část poskytující takzvanou univerzální službu, tedy doručování zásilek na jakoukoliv adresu spolu s provozem celostátní sítě poboček, a komerční byznys s balíky přišel v minulosti bývalý šéf pošty Roman Knap.
Až do loňského jara se předpokládalo, že byť je pošta jako celek dlouhodobě ztrátová, právě Balíkovna se naopak drží v černých číslech a o něco tak snižuje záporné výsledky pošty. Přesná čísla o Balíkovně však nikdy nebyla k dispozici. Důvodem byla podle představitelů pošty skutečnost, že oba subjekty byly provázané a nehospodařily samostatně.
Realita vyšla najevo až po vyčlenění Balíkovny do odštěpného závodu. Minimálně od roku 2024 je na tom společnost špatně. Ztráta dosáhla zhruba jedné miliardy korun a za posledních dvanáct měsíců se podle aktuálních odhadů více než zdvojnásobí na 2,1 miliardy.
„Reportovaná ztráta je zásadní faktor, který hodnotu Balíkovny v očích potenciálních investorů významně snižuje. V podobné situaci téměř nikdy nepočítají s výnosovým oceněním, ale jdou cestou reprodukční hodnoty,“ uvedl Martin Vachata.
Cesta takzvané reprodukční hodnoty znamená, že možné investory zajímá, kolik by stálo vybudovat podobnou síť na přepravu balíků znovu, bez přebytečných nákladů a struktur. „Pokud by se ukázalo, že ‚greenfield‘ alternativa vyjde levněji než koupě Balíkovny v současném stavu, tlačilo by to cenu výrazně dolů,“ dodal analytik. Připomněl, že výhodou zmíněného greenfieldu je navíc to, že kupující nezačne se ztrátou, ale může od začátku stavět efektivněji.
Koupě Balíkovny by tak dávala smysl jen tehdy, pokud by investor dokázal využít rozsah firmy, okamžitý přístup ke klientům a zároveň snížil její nákladovou zátěž.
Bez zásadních kroků bude hůř
Státní podnik vysvětluje ztrátovost Balíkovny nedostatečnými investicemi. Podle mluvčího České pošty Matyáše Vitíka je měla přinést právě miliardová privatizace. „Fungování Balíkovny je z velké části závislé na lidské práci. Pokud by byla automatizovaná, výsledky společnosti by byly jiné. Bohužel chybějí nutné investice, které měl přinést strategický partner,“ řekl.
Premiér Babiš je však přesvědčený, že přeprava balíků je byznysově chybně nastavena. V narážce na společnost Zásilkovna připomněl, že někdo může v tomto sektoru vydělat miliardy, vytvořit úplně novou firmu a prodat ji za několik miliard. „A Česká pošta přitom vykazuje ztrátu pět miliard korun,“ prohlásil.
„Pokud někdo nechce dělat čínské balíky jen proto, že rád jezdí na Tchaj-wan, my budeme dělat ekonomickou diplomacii pragmatickou,“ upozornil Babiš. Pošta v roce 2020 uzavřela partnerství o doručování zboží z čínského tržiště Aliexpress, které stále funguje. Naopak s dalším podobným tržištěm Temu podnik nespolupracuje.
Podle odborníků je skutečnost složitější. Balíkovna byla v určité fázi vnímána jako nadějný komerční pilíř České pošty, čas však ukázal její limity. „Cenová strategie směrem k e-shopům sice Balíkovně přinesla objemy, ale ve výsledku prodělávala na každé zásilce. V kombinaci s nižší mírou automatizace, rigidním provozním modelem závislým na aktivech České pošty a ve srovnání s konkurencí nedostatečnou integrací IT systémů se tato kombinace faktorů stala limitujícím prvkem, který vyústil ve stagnaci hodnoty tržního podílu,“ shrnul Vachata.
A bylo to paradoxně právě loňské vyčlenění do samostatné entity, které odkrylo, jak slabá je výkonnost firmy. Výsledkem je podnik, který navzdory vybudovanému brandu a síti potřebuje zásadní transformaci, aby byl konkurenceschopný.
