Česko po sedmi letech spěje k dohodě, která bude znamenat překreslení pořádků narýsovaných po první světové válce. Ministerstvo dopravy připravuje směrnici pro výměnu území v hamburském přístavu, které si v roce 1929 pronajalo na 99 let. Pro tuzemský byznys to bude znamenat obnovení přístupu k moři.
„Stávající území tvořené pronajatými pozemky od města Hamburk nemá námořní přístup a prostor je značně omezený, což komplikuje logistické podmínky pro reálné využití pro podporu obchodu České republiky. Připravujeme návrh směrnice pro výměnu území na expertní jednání s německou stranou,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.
Podle Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, by se mělo Česko zajímat o přístup k moři také kvůli ruské agresi. „Pokud bude válka pokračovat a budeme hledat trhy, odkud nahradíme ruské a běloruské zboží, bude to vyžadovat vyšší kapacity i další logistické změny, které by český přístav mohl umožnit,“ řekl deníku E15.
Hamburk už před sedmi lety předložil Česku alternativu. Místo přístavů Saalehafen a Moldauhafen nabídl území nazvané Kuhweder Hafen. Z mnoha pohledů se to jeví jako zajímavý obchod.
Říční doprava po Labi skomírá. Z Česka se v roce 2020 po vodě vyvezlo 67 tisíc tun zboží, zatímco ještě v roce 2015 to bylo 118 tisíc tun. Pro srovnání: železnice v roce 2020 vyvezla bezmála 21 milionů tun zboží. Navíc Moldauhafen, menší z obou míst, o rozměru tří tisíc čtverečních metrů, slouží už jen jako parkoviště pro kamiony.
Pro hovoří i velikost území. Prostý součet těch současných činí 24 tisíc metrů čtverečních, zatímco Kuhwerder má zhruba 30 tisíc čtverečních metrů. Je to také prestižní adresa na dohled od Labské filharmonie. Terminál nabízí napojení na železniční, silniční i říční dopravu. Připlout tam mohou středně velké námořní lodě s ponorem do jedenácti metrů bez omezení výšky.
Otázkou je ovšem cena za Kuhweder a celkové podmínky nájmu včetně délky, což je nyní předmětem jednání. Zatím je jisté, že Česko získá území formou pachtovní smlouvy a zřejmě je dále pronajme. Za Saalehafen a Moldauhafen nyní dostává od německé logistické firmy 210 tisíc euro za rok. „Pokud se ukáže v průběhu jednání, že opuštění stávajících území bude pro Česko výhodné, jsme připraveni diskutovat a vyjít německé straně vstříc,“ doplnil Brychta.
I Hamburk má však své zájmy. Na územích plánuje rozsáhlou developerskou výstavbu a smlouva Česku vyprší až za šest let. V Hamburku má Česko ještě území zvané Peutehafen, což je ale jeho výsostný majetek, kde nyní probíhají opravy.
Hamburk je třetím největším přístavem Evropy a po covidovém útlumu se celkový objem nákladu opět zvyšuje. Vloni číslo manipulace zboží dosáhlo 129 milionů tun. Správa přístavu před pár měsíci dokončila ambiciózní projekt za 490 miliard korun, který sestával zejména z prohrábek dna umožňujících zvýšit přípustný ponor lodí o dva metry.
V roce 1992 byla Československá námořní plavba privatizována v první vlně kuponové privatizace. O tři roky později se majoritním akcionářem stala společnost Stratton Investments spojená s Harvardskými investičními fondy podnikatele Viktora Koženého. Ten mezi roky 1995 a 1998 všech 44 plavidel rozprodal. Poslední byla zcela nová loď Jan Želivský.
