Mezi evropské země s nejrychleji rostoucím počtem kilometrů patří zejména Španělsko, které od roku 1992, kdy otevřelo první rychlostní trať z Madridu do Sevilly, stihlo postavit více než 2500 kilometrů tratí, z nichž drtivá většina je přizpůsobena na maximální rychlost do 300 kilometrů v hodině. Španělská síť je tak podle informací UIC téměř dvakrát delší než v Německu, které má nyní 1300 kilometrů vysokorychlostních tratí.
Od poloviny prosince nicméně Německo plánuje otevřít další téměř stokilometrový úsek mezi Lipskem a Erfurtem. Další pokračování této trasy by pro Česko přitom mohlo mít velký vliv, řekl ředitel Centra pro efektivní dopravu Cedop Tomáš Záruba. „Paradoxně by nám to mohlo otevřít cestu na západ, protože na trase přes Norimberk, která je přímější, je na české i německé straně železniční infrastruktura v extrémně špatném stavu, dodal.
Vysokorychlostní úsek
Skutečné vysokorychlostní trasy ale v Česku pravděpodobně nevzniknou před rokem 2030. Jediným úsekem, ke kterému se Česko v rámci Evropské unie zavázalo, je výstavba vysokorychlostního spojení Praha - Lovosice v rámci ramena pokračujícího dále na Drážďany, uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš. Základním parametrem této stavby je maximální rychlost do 350 kilometrů v hodině. Ekonomickou stránku projektu nicméně musí ještě posoudit studie proveditelnosti.
Obecně správa železnic pracuje na územně-technických studiích, které řeší konkrétní umístění vysokorychlostních spojení. Zároveň správce kolejí podle Illiaše vyhodnocuje nutné legislativní změny, které si budoucí výstavba rychlých železničních tratí vyžádá.
V Česku existuje na devět tisíc kilometrů železničních tratí, z nichž největší podíl připadá na tratě s maximální povolenou rychlostí do 80 kilometrů v hodině. Takzvaných koridorů s rychlostí do 160 kilometrů je v Česku na 400 kilometrů. Kromě pendolin mohou tuzemskou nejvyšší maximální rychlost využít rovněž soupravy Railjet nebo vlaky tažené lokomotivami řady 380, dodal Illiaš.
