Umístění státních institucí do nevyužívaných nádražních prostor bude mít podle Drmoly výhodu pro obě strany. SŽDC si od projektu slibuje, že státní instituce na nádraží přivedou lidi, zbylé prostory pak správa železnic výhodněji pronajme dalším zájemcům, například firmám. Státním úřadům slibuje výrazně nižší nájemné, než kolik platí za nájmy v domech patřících soukromým majitelům.
To by v krajním případě mohlo být i symbolické, což podle Drmoly SŽDC jako státní podnik může ve vztahu k další státní instituci udělat. Podle šéfa správy majetku je to další velká výhoda SŽDC proti současnému vlastníku nádraží - Českým drahám. Ty si jako akciová společnost takovouto cenovou politiku ani vůči státní instituci dovolit nemohou. Další výhodou je možnost čerpání dotací na opravy nádraží, kdy České dráhy mohou od EU získat maximálně 40procentní dotaci, kdežto SŽDC může požadovat dvojnásobek, dodal.
Jak se k převodu nemovitostí postaví ČD?
Převod nádraží z Českých drah na správu železnic schválila vláda loni a následně ji schválil řídicí výbor Českých drah. Zatím ale není jasné, jak se k transakci zhruba 1500 nádražních budov za 3,24 miliardy korun postaví vedení drah a dozorčí rada. Dráhy totiž mají několik protichůdných posudků ohledně toho, zda je pro ně převod výhodný. Původně totiž společnost za transakci očekávala zhruba dvojnásobný obnos.
Myšlenky na více peněz ale loni ukončilo rozhodnutí Evropské komise, podle které mohou České dráhy za budovy dostat právě zhruba tři miliardy korun bez toho, aby šlo o nedovolenou veřejnou podporu. Konečnou cenu má před definitivním rozhodnutím o prodeji potvrdit aktualizovaný cenový posudek. Podle Drmoly by se ale konečná částka proti uvedeným 3,25 miliardy korun významně neměla měnit.
V dobrém stavu je jen polovina budov
V dobrém stavu je necelá polovina nádraží, zbytek si vyžádá rozsáhlejší rekonstrukci. Pokud se podaří nádraží na správu železnic převést k začátku května, což je podle SŽDC aktuální pracovní datum, mohla by do konce roku začít první vlna oprav. V té by podle Drmoly měla být opravena například nádraží v Hradci Králové, Děčíně, Chebu Liberci a Teplicích.
Součástí prodeje nádražních budov má být i pražské hlavní nádraží, u kterého stejně jako u celého převáděného majetku mají dráhy pochyby, jestli není prodáváno pod cenou. Prodej se netýká pražského Masarykova nádraží nebo hlavního nádraží v Brně, u kterých nejsou vyřešeny vlastnické vztahy, respektive u brněnského nádraží otázka přesunu do jiné lokality.
