Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdříve vyčerpal covid, teď se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se musejí vypořádat s návalem obnovené poptávky. Mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže… I takové symptomy má pásmová nemoc neboli jet lag. Nyní souhrnně v novém přehledu ze světa letecké dopravy na e15.
TÉMA
🛩️ Letiště Praha zůstává daleko za předkrizovými čísly
Letiště Praha za celý letošní rok očekává silný růst počtu odbavených cestujících. Ve srovnání s loňským rokem počet lidí, kteří projdou letištními terminály, stoupne o výrazných 27 procent, předpovídá vedení letiště v nové prognóze. Příští rok má být ještě lépe. Jenže zatímco mnohá evropská letiště se na předpandemická čísla dostanou nejspíš ještě letos, v Praze se to pravděpodobně nepodaří ani v roce 2024. Chybět k tomu nemá málo – skoro pětina cestujících.
Loni Letiště Praha odbavilo 10,7 milionu cestujících, pro letošek původně předpovídalo 12,7 milionu cestujících. Aktualizovaná předpověď nyní očekává 13,6 milionu pasažérů. „Jedním z faktorů je neobvykle vysoká obsazenost letů,“ řekl na páteční tiskové konferenci předseda představenstva společnosti Jiří Pos. Obsazenost letů zatím letos dosahuje skutečně vysokých 89 procent.
Příští rok letiště očekává další růst počtu cestujících na 14,9 milionu. Jenže v roce 2019, posledním nezasaženém dopady nemoci covid-19, která otřásla leteckou dopravou na řadu let, pražským letištěm prošlo 17,8 milionu pasažérů. I pokud do konce roku vše půjde podle předpokladů, letištními branami stále projde o více než čtvrtinu méně cestujících než v roce 2019. S návratem na čísla roku 2019 letiště počítá až v roce 2026. Letiště argumentuje absencí cestujících z Ruska a z Ukrajiny a také výrazným ústupem Českých aerolinií ze scény.
Že může být návrat na předkrizovou úroveň podstatně svižnější, dokazuje například varšavské letiště, které v roce 2019 odbavilo 18,9 milionu cestujících a hustotou svého provozu před pandemií se tak mohlo s Prahou zhruba poměřovat. Nyní má za sebou Letiště Frédérika Chopina rekordní červenec a za prvních sedm měsíců letošního roku odbavilo přes deset milionů cestujících. Za celý letošek ve Varšavě očekávají kolem 18 milionů cestujících. „Jsou velké šance na překonání předpandemických hodnot,“ míní Paweł Majtkowski, analytik společnosti eToro.
Praha výrazně zaostává i za evropským průměrem. Podle sdružení evropských letišť Airports Council International Europe byl počet cestujících na evropských letištích v první polovině roku o 7,7 procenta nižší než za stejné období roku 2019 (Praha −29,4 procenta). Čísla roku 2019 už překonalo 48 procent letišť z regionu EU+, kam sdružení vedle evropských zemí řadí i státy jako Turecko, Izrael, Kazachstán či Uzbekistán.
Rychleji provoz oživuje na menších letištích, zatímco největší evropská letiště jako Heathrow v Londýně, amsterdamský Schiphol nebo hlavní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem stále dohánějí předkrizové výsledky. Ještě se totiž plně neobnovila poptávka ze strany obchodních cestujících, růst táhnou turisté, uvádí ACI Europe.
Do popředí růstových tabulek se tak dostávají letiště jako sicilské Trapani (+163 procent) či španělská Zaragoza (+58 procent). Blíže českým hranicím vykazují růst vysoko nad čísla před pandemií Lodž (+38 procent) nebo Košice (+13 procent).
Tempo obnovy poptávky se také výrazně liší stát od státu. „Kromě trvajících dopadů války na Ukrajině na některých trzích je to z velké části způsobeno proměňující se strukturou oživení,“ uvedl generální ředitel ACI Europe Olivier Jankovec. Například nízkonákladové aerolinky se pustily do nebývale rozsáhlé expanze, často na úkor síťových dopravců, a tempo oživení na jednotlivých letištích tak závisí na tom, jak atraktivní jsou pro nízkonákladové dopravce, dodává sdružení.
ZPRÁVY
🛩️Ryanair vs. belgičtí odboráři
Belgičtí piloti aerolinek Ryanair vyšli do ulic. Největší nízkonákladová aerolinka Evropy tak musela během pondělí a úterý zrušit 88 letů z letiště Charleroi nedaleko Bruselu. Odboráři z organizace Belgium Cockpit Association (BeCA) protestují proti vypovězení kolektivní smlouvy Ryanairem, která má přestat platit začátkem října. Odbory navazují na první protest uskutečněný na konci července.
Odbory tvrdí, že aerolinka jedná v tomto a v dalších případech v rozporu s belgickým právem. Uvádějí například, že Ryanair během koronavirové pandemie na jaře 2020 přinutil piloty, aby přistoupili na snížení mzdy o 20 procent, jinak je vyhodí pro nadbytečnost.
Stávající kolektivní smlouvu si BeCA vymohla po sérii stávek v roce 2018. Nyní v otevřeném dopise premiérovi Alexanderu De Croovi spolu s dalšími odborovými organizacemi píše, že Ryanair svým postupem podrobuje zkoušce platnost belgického sociálního a pracovního práva.
Ryanair tvrdí, že skutečným důvodem protestu je spor o mzdy. „Odborům belgických pilotů Ryanairu již byla nabídnuta stejná mzda, jakou nedávno schválila většina ostatních odborových svazů pilotů Ryanairu v celé EU, takže tyto omezené stávky nemají žádný smysl,“ uvedla společnost. Ryanair také tvrdí, že od letošního dubna piloti opět dostávají mzdy v původní výši.
🛩️ Německé vládní špičky uvízly na cestách. Opět
Německou vládní letku, mající na starost dopravu politických špiček, stíhají už pěknou řádku let poruchy techniky, které mají ve zvyku objevit se v nejméně vhodné chvíli. Naposledy výrazně zasáhly do programu ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové.
Na začátku týdne uvízla ministryně v Abú Dhabí, kde mělo její letadlo mezipřistání na cestě do Austrálie, na Nový Zéland a na Fidži. Při startu na další část cesty ale letadlu přestaly fungovat klapky. Piloti se rozhodli vrátit na letiště ve Spojených arabských emirátech. Po celodenních opravách se letadlo vydalo na další cestu, jen aby se o pár desítek minut později muselo opět vrátit se stejnou poruchou. A ministryně musela celou cestu zrušit. „Je to více než nepříjemné,“ napsala ministryně na sociální síti X. Rozladění Baerbockové se nelze divit. Ani na této jediné cestě totiž nešlo o první selhání vládní letky. Původně měla delegace z Berlína letět jiným strojem, ten měl ale poruchu a musel být na poslední chvíli nahrazen.
Baerbockové překazila porucha vládního letadla plány už letos v květnu. Tehdy uvízla v Kataru kvůli defektu pneumatiky. Ve všech případech byla ministryně na palubě letounu Airbus A340-300, donedávna nesoucího jméno Konrad Adenauer.
Stejný letoun se postaral už v roce 2018 o nechtěnou pozornost, když musel s tehdejší kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem financí Olafem Scholzem na palubě nouzově přistát na letišti v Kolíně nad Rýnem. Oba politici tehdy na jednání skupiny zemi G20 v Buenos Aires dorazili se zpožděním linkovým spojem. A dnešní kancléř Scholz se s problémy na palubě Konrada Adenauera potýkal ještě jednou, když v Indonésii hlodavci poškodili elektroniku letounu.
Německá média píší o tom, že poruch dvou starších Airbusů A340 ve službách německé vládní letky v poslední době přibývá. Armáda se hájí, že letadla dostávají „příkladnou údržbu“.
V každém případě by se spolehlivost německé vládní letky měla brzy zvýšit. Jméno Konrad Adenauer od loňského roku nosí nový Airbus A350, jeden ze dvou, kterými armáda nově disponuje. Do budoucna se k nim má přidat třetí stroj stejného typu. Bývalý „Konrad Adenauer“, který stojí za velkou částí potíží vládní letky, má být vyřazen za několik týdnů.
🛩️ Air France předběhl na domácím hřišti malý španělský dopravce
Aerolinky Volotea provozují už více vnitrostátních letů ve Francii než národní dopravce Air France. Španělská společnost operuje 61 takových linek, zatímco Air France jen 58, píše deník Le Figaro.
Volotea se zaměřuje na přímá spojení středně velkých měst, často si vybírá takové trasy, na kterých nemá konkurenci. Společnost uvádí, že má exkluzivní postavení na 60 procentech ze 420 linek, které provozuje. Volotea se naopak na francouzském trhu vyhýbá Paříži. Air France regionální linky dlouhodobě vyklízí s argumentem, že jsou pro ni nerentabilní.
Na španělského dopravce prakticky nedopadá nový francouzský zákon, který zakazuje provozovat vnitrostátní letecká spojení měst, mezi nimiž existuje železniční spojení trvající méně než 2,5 hodiny. Právě díky výběru sekundárních destinací se ale Volotee v tomto ohledu nestaví do cesty ani vlaková doprava.
Volotea chce ve Francii dále posilovat. Nyní například ve výběrovém řízení usiluje o zakázku na provoz dotované letecké linky mezi Korsikou a letišti v Marseille a v Paříži.
