Z vývoje v letecké dopravě a v letectví obecně by se v posledních letech jednomu zamotala hlava. Aerolinky nejdřív vyčerpal covid, nyní se pro změnu jejich zaměstnanci moc nevyspí, když se vypořádávají s přílivem obnovené poptávky. A mnohé investory, kteří před lety vsadili na výrobce dopravních letadel, teď asi trápí nepěkné žaludeční obtíže. I takové symptomy má pásmová nemoc neboli jet lag. Nyní souhrnně v přehledu ze světa letecké dopravy na e15.
TÉMA
🛩️ Ztracené letadlo najdeme za 30 dní, slibují specialisté
Největší letecké mysterium současnosti, zmizení letu MH370, stále čeká na své rozluštění. A to i deset let poté, co se letoun společnosti Malaysia Airlines s 239 lidmi na palubě ztratil z radaru během letu z Kuala Lumpur do Pekingu. S výročím se vyrojila nová prohlášení mnoha více či méně důvěryhodných lidí a institucí, že vědí, kde trosky letounu leží. Vypadá to ale, že pátrání bude v nejbližších měsících opravdu obnoveno.
Nejprve rychlé shrnutí: let MH370 odstartoval v sobotu 8. března 2014 ke zhruba šestihodinovému letu do čínské metropole. Čtyřicet minut probíhal noční let jako obvykle, pak ale Boeing 777 zmizel z radarů. Od toho okamžiku už o letadlu nikdo nikdy neslyšel.
Malajsijské úřady nejprve zahájily pátrání v Jihočínském moři, nad kterým se letadlo ztratilo z civilních radarů. Později se hledání přesunulo do Moluckého průlivu – jak totiž ukázaly armádní radary, letadlo se krátce po přerušení komunikace obrátilo a zamířilo zpět nad Malajsii. Kam zamířilo poté, nebylo hned jasné, protože někdo na palubě odstavil veškerá zařízení umožňující sledování letadla i jeho komunikaci s okolím.
Experti provozovatele satelitních služeb Inmarsat ale po několika dnech zjistili, že nějaké spojení přece jen probíhalo. Na základě velmi omezených dat a podle doby, za kterou automatický signál putoval mezi letadlem a jejich satelity, vypočítali přibližný směr dalšího letu. Podle těchto údajů se letadlo stočilo jižním směrem a letělo napříč Indickým oceánem, dokud mu nedošlo palivo. Pak se letoun zřítil do moře někde mezi západní Austrálií a Antarktidou.
Do pátrání po troskách letounu se tehdy výrazně vložila Austrálie a vedla je až do začátku roku 2017. Během tří let moře na africké pobřeží a břehy ostrovů v Indickém oceánu vyplavilo několik trosek patřících zmizelému letounu. To sice vyšetřovatelům pomohlo přesněji vymezit oblast, kde má smysl v hledání pokračovat, výsledek se přesto nedostavil.
V roce 2108 Malajsie najala společnost Ocean Infinity, aby v pátrání pokračovala. Firma uzavřela s vládou kontrakt, podle kterého měla získat finanční odměnu pouze v případě, že bude úspěšná. Ocean Infinity ale své snažení po půl roce vzdala. Vlády Austrálie i Malajsie se následně rozhodly, že další akce zastaví. A obnoví je, jedině pokud dostanou nové, hodnověrné informace o tom, kde by se letadlo mohlo nacházet.
Našli jsme Amelii, najdeme i MH370
Přísliby přelomových informací spolu s žádostmi o restart pátrání se nyní, v okamžiku desetiletého výročí, ozvaly hned z několika stran. Ocean Infinity oznámila, že její experti se i po oficiálním ukončení pátrání snažili nalézt nové stopy, které by jim pomohly zpřesnit oblast, v níž se mělo letadlo zřítit. Nyní prý takové informace mají. Společnost předložila malajsijské vládě návrh na obnovení pátrání, a to za stejných podmínek jako dříve: pokud nic nenajdou, Malajsie jim nic nezaplatí. „Doufáme, že se k pátrání brzy vrátíme,“ prohlásil šéf texaské firmy Oliver Plunkett.
Představitelé další americké společnosti Deep Sea Vision pro televizi ABC uvedli, že také oni chtějí nejpozději v polovině roku vládě v Kuala Lumpuru předložit vlastní návrh na nové pátrání. Firma by pravděpodobně využila svou sonarovou technologii, s jejíž pomocí se podle svého tvrzení dostala blízko k odhalení další z velkých záhad historie letectví. V lednu Deep Sea Vision oznámila nález vraku malého letounu v hloubce pěti tisíc metrů na dně Pacifiku. Podle ní jde pravděpodobně o stroj slavné průkopnice letectví Amelie Earhartové, která spolu s ním zmizela před více než 86 lety při pokusu obletět svět. Šéf společnosti Tony Romeo říká, že pátrání po troskách letu MH370 by mělo přinést výsledek za přibližně 30 dní.
Za obnovení pátrání lobbuje i Peter Foley, který vedl průzkumný program zaměřený na let MH370 v australském úřadu pro letectví ATSB. Upozorňuje, že čím déle se hledání odkládá, tím více hrozí, že černé skřínky letadla už budou zničené a okolnosti tragédie se svět nikdy nedozví. „Víme, že se nachází blízko sedmého oblouku na jihu Indického oceánu,“ řekl deníku Guardian s odkazem na oblast, v níž se letadlo nacházelo v okamžiku, kdy satelitu vyslalo poslední automatizovaný signál. „Potřebujeme jen další pátrání.“
Letadlo mohlo doplachtit dál
Jak Ocean Infinity, tak Deep Sea Vision ve svých návrzích argumentují analýzou pilota Fricka Blellyho a výzkumníka v oblasti správy letového provozu Jeana-Luca Marchanda. Ti tvrdí, že původní hypotéza australských vyšetřovatelů, že se letadlo po spotřebování veškerého paliva vymklo kontrole a strmě se zřítilo do oceánu, je chybná. Podle jejich analýzy měl pilot či piloti stroj pod kontrolou až do úplného konce. Letoun tak i poté, co mu došlo palivo, mohl plachtit přinejmenším několik desítek, ale možná i více než dvě stovky kilometrů.
Šéf ATSB Angus Mitchell tuto verzi odmítá. Podle něj se vyšetřovatelé možností plachtění také zabývali, dospěli ale k závěru, že takový scénář není pravděpodobný. „Bylo to jedno z nejsložitějších pátrání v historii a zabývalo se velmi širokou škálou možností, které bylo třeba vzít v úvahu při pokusu o zúžení oblasti,“ podotkl.
S další teorií přišel Richard Godfrey, spoluzakladatel MH370 Independent Group, dobrovolnické skupiny vědců pracujících na nalezení letadla. Studoval globální databázi vln vysílaných radioamatéry, takzvaných WSPR, a tvrdí, že zmizelý let MH370 v této síti digitálně zachycených signálů vyvolal určité nepravidelnosti. Záznamy zpětně analyzoval a na základě místních odchylek určil, že se letadlo zřítilo do moře těsně vedle původně prozkoumávané oblasti.
Hodnověrnost Godfreyových závěrů nyní prověřuje Simon Maskell, profesor autonomních systémů Liverpoolské univerzity. Jeho hlavním úkolem je zjistit, jestli je možné technologii mapující komunikaci mezi radioamatéry vůbec tímto způsobem použít. „Je zcela představitelné, že WSPR takto funguje. Dokázat to, o to se nyní snažíme,“ uvedl pro BBC. Maskellův tým porovnává změny na rádiových vlnách, které měl způsobit let MH370, s daty o standardních letech jiných Boeingů 777, jejichž trasy jsou známé.
Přinejmenším dokud nebudou trosky letadla nalezeny, zůstává nezodpovězena klíčová otázka: Proč? Proč se letadlo odchýlilo od původního směru letu a proč přestaly fungovat klíčové komunikační a sledovací systémy na palubě. Prakticky jisté je, že šlo o záměrný čin. Experti po celém světě se shodují, že náhlá změna směru letu i elektronické a rádiové ticho na palubě nemohly nastat coby následek jakékoli myslitelné kombinace selhání systému letadla a lidských chyb.
To stáčí pozornost k posádce, a především k pilotům letu. Kapitánem byl velmi zkušený pilot Zaharie Ahmad Shah, prvním důstojníkem Fariq Hamid. Podezření míří především na kapitána. Na jeho domácím leteckém simulátoru si někdo zkoušel let do jižního Indického oceánu.
ZPRÁVY
🛩️ Končí Boeing s outsourcingem?
Před devatenácti lety se Boeing zbavil své továrny na výrobu trupů letadel řady 737 v americkém městě Wichita. Nyní se snaží společnost v současnosti známou jako Spirit Aerosystems, dodnes svého klíčového dodavatele, koupit zpět. Krok by znamenal obrat v dlouhodobém trendu Boeingu, kdy se firma snaží velkou část výroby letadel outsourcovat a podržet si pouze montáž komponentů do výsledného stroje.
Boeing argumentuje, že ovládnutí Spirit Aerosystems by vedlo k posílení bezpečnostních standardů. Právě na tomto poli Boeing dlouhodobě vykazuje vážné nedostatky, a právě nedostatečná kontrola kvality ve Spirit Aerosystems a následně u Boeingu vedla nejen k mnoha stížnostem odběratelů, ale i k několika bezpečnostním incidentům. Jak prokázalo letošní vyšetřování ze strany amerických úřadů, některé mohly skončit i katastrofou. Letecký úřad FAA nyní po Boeingu požaduje opatření, která potíže s kvalitou a bezpečností vyřeší.
Spirit Aerosystems se během dvou dekád odluky od mateřského Boeingu staly i dodavatelem konkurenčního Airbusu. Ten nyní v důsledku kroků Boeingu směřujících k převzetí této společnosti jedná o od koupení jejích částí, které produkují komponenty pro jeho letadla.
🛩️ Smartwings opět plně v českých rukou
Čínská skupina CITIC prodala svůj téměř poloviční podíl v aerolinkách Smartwings zpět do rukou jejich většinových majitelů. Smartwings tak mají opět v rukou Jiří Šimáně, Roman Vik a Lenka Viková. Odkup akcií zpět od čínských investorů se uskutečnil prostřednictvím společnosti Prague City Air.
Vztahy mezi čínským akcionářem a zakladateli Smartwings byly dlouhodobě na bodu mrazu. Šimáně si veřejně stěžoval, že CITIC se společností prakticky nekomunikuje, čínský investor se také odmítl finančně podílet na pomoci Smartwings během koronavirové pandemie.
Loni CITIC dlouze jednala o prodeji svého podílu do rukou Israir Group, mateřské společnosti izraelských aerolinek Israir. Ta ale před několika dny v hlášení pro burzu v Tel Avivu uvedla, že už nemá o podíl ve Smartwings zájem. Odůvodňuje to současnou geopolitickou situací na Blízkém východě. Israir ale také nedávno oznámily, že zahájily jednání o spojení s domácím konkurentem Arkia Israeli Airlines.
🛩️ Potíže s kvalitou brzdí i Airbus
Aerolinky United Airlines už veřejně naznačují, že by se rády vzdaly své objednávky Boeingů 737 MAX 10. Důvodem je jak stále další a další zpoždění při vývoji tohoto letounu, tak i nedávné, už několikáté selhání menších modelů řady 737 MAX. Příslovečný pohár trpělivosti přetekl. Jenže obřím americkým aerolinkám možná nezbude než vytrvat. Jediná možná náhrada za letadla od Boeingu, letoun řady A320 od Airbusu, má také spoustu vad. A United Airlines to dobře vědí.
Naposledy to pocítily 24. ledna při letu z Chicaga do Las Vegas, kdy nedlouho po startu selhal jeden z motorů. Prakticky nový Airbus A321neo ohlásil posádce nízký tlak oleje pohonné jednotky Pratt & Whitney PW1100G. O čtyři dny později se ukázalo, že na dalším z nedávno dodaných letounů stejného typu bude nutné vyměnit motor, protože některá těsnění a pouzdra ložisek selhala, píše magazín Air Current s odvoláním na záznamy o údržbě letadla.
Protože Boeing v reakci na lednový incident na letu Alaska Airlines, kdy se za letu otevřel a utrhnul nouzový východ, a následné odhalené nové výrobní chyby svých letadel oficiálně odložil termín certifikace letounu 737 MAX 10 na neurčito, United Airlines a další dopravcům zůstane navzdory potížím s motory jako jediná volba Airbus A321neo. Evropský výrobce sice nabízí jako alternativu pohonné jednotky od společnosti CFM International, ani ty ale nejsou stoprocentně kvalitní a spolehlivé. Celé dění opět dokládá, jak světový letecký byznys oslabuje, že ho v podstatě ovládá duopol Airbusu a Boeingu.
🛩️ První hlava za Boeing 737 MAX
Kvůli aktuální krizi kolem modelu 737 MAX se společnost Boeing rozhodla k personální změně. S okamžitou platností odchází Ed Clark, šéf programu letounu 737, který pro firmu pracoval 18 let. Na jeho místo nastoupí Katie Ringgoldová, oznámil Boeing. A chystají se i další personální změny, včetně vytvoření nového postu viceprezidenta pro kvalitu a bezpečnost. Toho se ujme Elizabeth Lundová, dosavadní manažerka všech civilních výrobních programů letadel v Boeingu.
