Labe se podle něj i díky snaze EBU dostalo do nově tvořené sítě hlavních evropských dopravních tepen TEN-T, takže lze na vodní stavby čerpat v budoucnu evropské peníze. Problém je především u hranic s Německem, což je jediný neregulovaný úsek českého Labe. Pro rejdaře je klíčový údaj z vodočtu v Ústí nad Labem. Pokud vodočet ukazuje více než 200 centimetrů, znamená to, že u hranic s Německem je hloubka větší než 140 centimetrů. To je limit pro ekonomickou plavbu. Pro plnou splavnost je třeba, aby se hladina v Ústí vyšplhala na 290 centimetrů.
Podle šéfa rejdařství ČSPL Milana Raby aktuálně řeka kvůli suchu tyto parametry nesplňuje ani náhodou. „Jezdíme s ponorem zhruba 90 centimetrů, a to jen proto, abychom zachovali kontakt se zákazníky, zaměstnali lidi a drželi nějaké cash flow,“ řekl Raba.
Problém má vyřešit nový jez u Děčína, jehož příprava se ale vleče už zhruba 17 let. „Rejdaři jdou tam, kde je trh. A ten v České republice je. Pokud tedy bude toto úzké hrdlo odstraněno, tak sem určitě přijedou i zahraničí rejdaři,“ řekl Auderset. Stejně tak Češi už nyní jezdí na západoevropských řekách.
Letos čeští rejdaři přepravili za pololetí milion tun zboží, což je o třetinu více než loni. K nárůstu ale došlo právě díky přepravám ve třetích zemích, které se téměř zdvojnásobily na 400 tisíc tun.