O žezlo Univerzity Karlovy bojují současná rektorka, expert na bitcoin i exkomunista. Co o nich nevíme?

Milena Králíčková (53)

Současná rektorka, gynekoložka a embryoložka, staví kampaň na kontinuitě, dotahování rozpracovaných investic a růstu kvality napříč fakultami. V oblasti vědy prosazuje systematickou podporu žadatelů o mezinárodní granty. Zároveň chce rozvíjet lepší servis pro výzkumné týmy. Ve studijní oblasti zdůrazňuje zvýšení studijní úspěšnosti, pečlivější akreditace a rozšiřování cizojazyčných programů, chce zavést pozici prorektora pro doktorské studium.

V investicích plánuje posunout klíčové projekty kolejí a menz i univerzitní infrastruktury – plánuje dotáhnout projekt kampusu na Albertově nejpozději v roce 2028, odklad projektu jí ale oponenti vyčítají. Králíčková slibuje i novou velkou knihovnu a studentský dům otevřený 24 hodin sedm dní v týdnu. „Mělo by jít o místo pro studium, coworking i pro laboratoře virtuální a rozšířené reality. Chci, aby vzniklo prostředí, které propojí studenty napříč fakultami,“ řekla rektorka. Vztah k soukromým zdrojům pojímá široce – od smluvního výzkumu přes filantropii až po spolupráci s praxí – při trvání na transparentních pravidlech a ochraně akademické autonomie. Chce zavést nový studijní informační systém.

Ladislav Krištoufek (40)

Ekonom, odborník na kryptoměny a současný prorektor pro vědu staví program na třech pilířích: moderním vzdělávání, mezinárodně viditelné excelentní vědě a na efektivním, transparentním řízení univerzity. Chce využít vlnu reakreditací studijních programů k přehlednějšímu a více propojenému kurikulu, rozvíjet digitální a AI kompetence a posílit cizojazyčnou nabídku včetně společných studijních programů se zahraničními univerzitami. „Vedle dalšího rozvoje cizojazyčných studijních programů se chci více zaměřit na centrální podporu profesních a exekutivních programů typu MBA, MPA, MHA. Jako vzor v tomto vidím Imperial College London,“ tvrdí Krištoufek.

Pro vědu navrhuje cílený mentoring, lepší grantový servis, důraz na postdoktorské pozice a internacionalizaci týmů. V managementu slibuje předvídatelné procesy, otevřenou komunikaci s fakultami a datově podložené rozhodování. Vnější financování chce rozšířit o filantropii, vztahy s absolventy a o profesorské „chairs“ ve spolupráci s partnery po vzoru těch nejkvalitnějších zahraničních univerzit. Krištoufek byl loni prezidentem Petrem Pavlem vyznamenán medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy.

Martin Mihaljevič (60)

Geochemik z přírodovědecké fakulty v kampani akcentuje dlouhodobé podfinancování českého terciárního vzdělávání a nutnost udržet širokou základnu doktorandů po reformě doktorského studia. „Umožním navýšení počtu interních doktorandů na fakultách,“ slibuje Mihaljevič.

Navrhuje přesměrovat část univerzitních soutěží do cílených stipendií a posílit rovné příležitosti tak, aby sociální zázemí nebylo bariérou pro talentované studenty. Vnitřní rozdělování prostředků by podle něj mělo lépe reflektovat jak badatelský výkon, tak skutečnou pedagogickou zátěž a motivovat fakulty k vyváženému rozvoji. Pro posun Univerzity Karlovy v mezinárodních žebříčcích sází na zlepšení bibliometrických ukazatelů a internacionalizaci týmů, přičemž soukromé zdroje jako dary, smluvní výzkum či spin-off aktivity připouští jako užitečné. 

Jiří Zima (69)

Analytický chemik a bývalý děkan Přírodovědecké fakulty UK je jediným kandidátem na rektora s komunistickou minulostí. Do KSČ vstoupil v 80. letech. Veřejně se k tomu ale moc nehlásí. „Považuju to za chybu, doufám, že už jsem si to odpracoval. Nikde to neuvádím,“ řekl Zima. Vědu chce posílit navýšením počtu grantů a profesionálním grantovým servisem napříč univerzitou. Pro doktorské studium navrhuje funkci prorektora a opatření ke zvýšení dokončování studia včetně lepšího mentorování a podpory mladých vědců. Akcentuje digitalizaci: modernizaci studijního informačního systému, lepší propojení agend a zřízení administrativního ombudsmana pro rychlé řešení provozních zádrhelů.

Chce posílit psychologickou a zdravotní podporu studentů i zaměstnanců. Reputaci univerzity hodlá zvedat skrze společné programy se zahraničními školami, chce navýšit počet studentů v cizojazyčných studijních programech o polovinu a mimo jiné také spustit funkční e-shop s univerzitním merchem. Jako doplněk veřejných peněz zvažuje PPP projekty u vybraných investic a systematičtější spolupráci s absolventy.

František Zahálka (63)

Kinantropolog z fakulty tělesné výchovy a sportu a bývalý předseda Akademického senátu UK klade do středu programu kvalitu výuky, podporu mladé generace a well-being. Ve výuce prosazuje širší zavedení aktivních metod učení, projektové a týmové práce i menších seminárních skupin; cílem je dosažení vysoké spokojenosti studentů napříč fakultami měřené pravidelným hodnocením.

Pro začínající vědce prosazuje univerzitní mentoring, kariérní poradenství a startovací granty pro doktorandy a postdoktorandy, které mají zlepšit přechod do samostatné vědecké dráhy. Důraz na dostupnou psychologickou a  sociální podporu vnímá jako nezbytnou podmínku studijní úspěšnosti a stabilních týmů. „Soukromý sektor, od velkých průmyslových podniků přes technologické firmy až po sportovní organizace, představuje pro univerzitu přirozeného partnera,“ tvrdí Zahálka o možném rozšíření externího financování univerzity.