„Dějí se tu šílené věci. Musíme tyhle šílenosti zastavit,“ říká Francouz Jean-Marc Pajot. Jeho nová letecká společnost FlyCongo chce dokázat, že pro ty, kteří jsou odhodláni jej rozpohybovat, trh v Kongu existuje. Dalšími zainteresovanými aerolinkami je nová společnost Korongo.
Přestože se počet cestujících v letecké dopravě v této oblasti během posledních deseti let do roku 2010 více než ztrojnásobil, nepřineslo to oživení infrastruktury leteckým společnostem ani nikomu jinému. Na vině je hned několik faktorů.
Nejnebezpečnější místo k létání
Nedostatek vybavení, které je jinde standardem, chaos v bezpečnostních opatření a náročné podnebí dělají z Konga jedno z nejnebezpečnějších míst světa. Loni se Kongo, podle agentury Aviation Safety Network, se s 111 oběťmi leteckých neštěstí zařadilo hned za Rusko, které však uskutečnilo 30krát více leteckých dopravních cest.
V loňském roce přišel o licenci největší tamější letecký přepravce Hewa Bora, jehož stroj se zřítil v bouřce a zahynulo 74 lidí. Aerolinku převzala Fly Congo, kterou ovládá Jean-Marc Pajot. V rámci zvyšování efektivity a jako potvrzení závazků ohledně bezpečnosti poslal šest letadel do šrotu, zbylo mu jich pět. Nový majitel si však stěžuje, že letiště nemají ani pořádné řídicí věže a jeho zaměstnanci musí chodit po dráze s vysílačkami, aby pilotům popsali podmínky pro přistání.
O oživení letecké dopravy má zájem také nová letecká společnost Korongo, ve které je partnerem dceřiná společnost aerolinií Lufthansa Brussels Airlines. Celkově na infrastrukturu přispěla tři z celkových 12 milionů dolarů.
Konžské letecké společnosti z dlouhodobého hlediska usilují o vyškrtnutí z černých seznamů zakazujících jim létat do EU nebo USA, aby mohly operovat na trasách, které používají důlní společnosti pro přepravu zaměstnanců a vybavení. Nic ale nenaznačuje, že se to brzy stane.
