Klíč k mýtu má Kapsch. Stát může jen prosit

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Jiri Kotatko

Ministerstvo dopravy řeší, kdo, jak a zda vůbec bude vybírat mýto na českých dálnicích od ledna 2017. S vypsáním otevřeného tendru má totiž zásadní problém. Aby stát mohl soutěž na nového provozovatele vypsat, potřebuje zařídit zájemcům vstup do útrob mýtného systému.

Přístupový klíč však zatím patří společnosti Kapsch a práva k systému přejdou na stát až poté, co na konci roku 2016 firmě vyprší současný kontrakt. A to je podle ministra Dana Ťoka pozdě: „Nový provozovatel může a nemusí využít stávající mýtnou infrastrukturu v majetku státu. Na to, aby se mohl rozhodnout, musí mít přístup do toho systému.“

Kromě apelů na slušnost ale stát příliš pák na Kapsch nemá. Firmu ke vstřícnosti nenutí žádné smluvní ustanovení. „Bylo to projevem nešikovnosti,“ uvedl o deset let staré smlouvě s Kapschem ředitel legislativního úseku ministerstva Jakub Kopřiva.

Vztahy obou stran nebyly vždy růžové a i dnes je reakce firmy spíše vlažná. Podle šéfa českého Kapsche Karla Feixe ale zatím nelze mluvit o číslech ani dalších detailech: „V tuto chvíli potřebujeme na straně ministerstva partnera, se kterým se budeme moci detailně bavit o náplni a parametrech požadované součinnosti.“ Konečné rozhodnutí bude navíc muset schválit centrála v Rakousku.

Stát bude chtít slevu

Firmu Kapsch ale bude stát potřebovat i v případě, že se soutěž nestihne včas dokončit. Což je nejpravděpodobnější scénář. Pak chce stát smlouvu s Kapschem prodloužit až o dva roky, ovšem za předpokladu, že firma poskytne výraznou slevu na své služby. Podle informací deníku E15 by ale v takovém případě hrozilo řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Právně nejčistší by tak podle stejného zdroje zřejmě bylo znovuzavedení nalepovacích kuponů. Tomu se ale chce Ťok za každou cenu vyhnout, neboť stát by tím tratil až čtyři miliardy ročně.

Nový výběrčí mýta dostane smlouvu na deset let
Ministr dopravy Dan Ťok upřesnil svou představu o fungování mýta po roce 2016. Jeho mantrou je technologicky neutrální tendr na nového provozovatele. To znamená, že stát a priori nedá přednost současným mýtným branám a jejich mikrovlnám, za které zaplatil zhruba tři miliardy korun.
Češi tím volí odlišný postup oproti Rakušanům, kteří rovněž využívají mikrovlnný systém a počítají s ním i do budoucna. Podle rakouského správce dálnic ASFINAG jsou mýtné brány pro dálnice nejvhodnější a nejlevnější.
Podle ministra Ťoka se to ale ukáže až v otevřeném tendru. Pokud zvítězí konkurenční satelitní technologie na bázi GPS, lze podle ministerských úředníků brány využít například k rychlostnímu vážení kamionů nebo kamerové kontrole.
Tendr bez předem zadané technologie preferuje i dopravní expert Pavel Švagr. „Zásadní musí být užitná hodnota pro stát. Státu musí jít především o to, aby měl co nejnižší náklady,“ řekl deníku E15.
Právě v nákladech tkví hlavní rozdíl mezi českým a rakouským systémem. Podle studie společnosti Inoxive činí náklady českého státu na provoz mýtného systému 22 procent, které je třeba odečíst od necelých šedesáti miliard, jež mýtné od roku 2007 v tuzemsku vyneslo. V Rakousku náklady činí pět procent. ASFINAG si ale řadu činností, na rozdíl od Ředitelství silnic a dálnic, zajišťuje sám.
Nový či staronový provozovatel mýtného systému dostane smlouvu na deset let. Ministerstvo se přitom chce vyvarovat chyb stávající smlouvy. Počítá se přitom s tím, že nynější zpoplatněnou síť bude možné rozšířit až o tisíc kilometrů silnic první třídy.