Oficiální zpráva, kterou sdružení zveřejnila na webu eurocockpit.be, poukazuje především na nedostatečnou a nejednotnou regulaci bezpilotních létajících prostředků do 150 kilogramů hmotnosti. Mnohé státy sice zavedly všeobecné zákazy a doporučení, jak by se měli piloti dronů chovat, podle prohlášení jsou ale nedostatečná. Většinou totiž zůstávají u zákazu létání nad davy osob, vojenskými prostory a v blízkosti letišť.
Podle zprávy je však provoz dronů regulovat více, důvodů pro to je mnoho. Letecké asociace především upozorňují na to, že mnozí piloti dronů neznají technické hranice svých zařízení a nejsou si vědomi toho, jaké následky může mít nesprávná pilotáž. Nejvíce ve zprávě zdůrazňují možnou srážku s dalším létajícím objektem, například vrtulníkem nebo letadlem, jejichž kolize může mít katastrofické následky.
Aby se předešlo neodbornému ovládání dronů, asociace ve zprávě navrhují, aby piloti skládali zkoušku, po jejíž splnění by obdrželi licenci k pilotování dronů. Zkouška by se skládala především ze znalostí leteckých předpisů, ale také praktického testu. Vyjmout by z povinnosti skládání zkoušky asociace chtěly pouze piloty malých dronů, konkrétně do čtvrt kila hmotnosti a padesáti metrů dosahu.
Zpráva rovněž apeluje na to, aby jednotlivé státy drony registrovaly, což by piloty mohlo motivovat k dodržování pravidel. Zároveň by jednotlivé státy měly ustanovit úřad, který by vymáhal předpisy pro provoz dronů, spravoval by registrace dronů a vydával pilotní licence. Rovněž zpráva požaduje, aby řízení dronů částečně ovlivňoval software, který dronu neumožní překročit určitou vzdálenost od pilota, zároveň zabrání provádění nebezpečných manévrů.
V poslední řadě by se zákonná regulace dronů měla týkat také třetích stran. Jednotlivé státy by měly občany upozornit, jaká rizika jim v souvislosti s provozem dronů hrozí, jasno by v tom měla mít ale také legislativa. Ta by měla chránit soukromí běžných obyvatel, které mohou piloti pomocí svých strojů z výšky natáčet videa. Zpráva také nabádá k ujasněné toho, kdo a v jaké chvíli ponese odpovědnost za škodu způsobenou bezpilotním dronem.
V České republice zatím drony neznamenají pro leteckou dopravu velký problém. Podle výroční zprávy Ústavu pro odborné ztišťování leteckých nehod loni v Česku havaroval jen jeden bezpilotní stroj, a to vlivem technické závady. Neznámý pachatel také v květnu ohrožoval provoz u pražského letiště v Ruzyni, podle úřadů to však byl první případ. Například ve Velké Británii je však situace vážnější, celkem desetkrát museli pilotni letadel v loňském roce kvůli dronům provést úhybný manévr.
Nyní už je jen otázkou, zda se k výzvě leteckých asociací přidají také jednotlivé letecké úřady, především ale pak samotná Evropská unie.
