Letecká doprava v Evropě i Spojených státech naráží na své kapacitní limity. Letadel na nebi od pandemického útlumu soustavně přibývá, piloty ale nemá kdo navigovat. Podniky letových dispečerů na obou stranách Atlantiku totiž trpí vážným nedostatkem personálu. Kvůli zrušeným, zpožděným či z kapacitních důvodů neproveditelným letům tratí letecké společnosti miliardy dolarů. Insideři hovoří o neudržitelné situaci.
Třicet sedm procent. O tolik aktuálně přibývá zpožděných letů v Evropě oproti loňskému roku, uvádí Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol. Polovinu zpoždění v červenci, tedy v hlavní sezoně, způsobil nedostatek personálu. Nejiná je situace v zámoří, kde 20 z 26 nejvytíženějších center dispečerů uvádí, že zaměstnává 85 či méně procent potřebného množství pracovníků.
I proto Federal Aviation Administration (FAA), tamní úřad zodpovědný za bezpečnost letectví, očekává 45procentní meziroční nárůst zpoždění na východním pobřeží během letošního léta. Na hranu kapacit se dostává provoz hlavně v New Yorku. Jen loni v létě zde napočítali přes čtyřicet tisíc zpoždění.
Loni v říjnu řídilo provoz po USA 10 600 plně certifikovaných dispečerů. FAA chce najmout 1500 dalších dispečerů letos a 1800 příští rok. Podle odborů to zdaleka nebude stačit a je třeba minimálně o 2600 posil více.
Vážným podstavem trpí i Evropa. „Chybí jí sedm set až tisíc letových dispečerů. Je to důsledek hlavně propouštění a pozastavení náborů během pandemie. Děje se tak po dekádách podinvestování oboru,“ citují Financial Times viceprezidenta evropské divize Mezinárodní federace letových dispečerů Frédérica Deleaua.
Kompletní trénink dispečerů trvá dva až tři roky. Náročnými zkouškami, které hodnotí vědomostní i psychickou připravenost adeptů, navíc řada z uchazečů neprojde. „V Česku mají úspěšnost asi šedesát procent. K práci u nás se je snažíme přilákat různými benefity, z náročnosti testů ale samozřejmě slevit nemůžeme,“ uvádí mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klíma.
Průměrná mzda dispečerů v Česku činí necelých dvě stě tisíc korun měsíčně. Za poskytování navigačních služeb loni ŘLP utržilo přes 3,2 miliardy korun, z toho většinu za přelety. Nejčastěji inkasovalo od společností Ryanair, Turkish Airlines, Wizz Air, Emirates, Smartwings a Lufthansa. Letový provoz nad Českem loni stoupl meziročně o polovinu na více než půl milionu letů. Průměrně jich za den dispečeři odbavili 1507.
Ani vysoce nadstandardní ohodnocení však na přilákání dostatečného množství zájemců, kteří projdou testy, nestačí. Některé zámořské podniky tak dispečerům nařizují povinné přesčasy či šestidenní pracovní týden. „Nedostatek personálu stojí aerolinky miliony dolarů na ušlých tržbách z letenek a zvýšených provozních nákladech. Jen zpoždění loni stála dopravce v Evropě více než osm set milionů eur,“ upozorňují Financial Times.
„Aerolinky i vládou financovaná FAA nebyly ochotny investovat do personálu a technologií potřebných ke zvládnutí čím dál zahuštěnějšího vzdušného prostoru,“ dodává analytik Seth Miller z webu PaxEx.Aero.
Značné ztráty však zatím letos výrazně „přebíjí“ překvapivě silná poptávka, která akceptuje dražší letenky. Letecké společnosti tak více než zdvojnásobily výhled letošního zisku na téměř deset miliard dolarů. Původně aerolinky počítaly s necelými pěti miliardami.
Předpokládají, že letos přepraví asi 3,35 miliardy cestujících. Pro připomenutí: v rekordním roce 2019 po světě přepravily 4,5 miliardy osob. Zda se jim podaří vrátit se na předpandemickou úroveň, je krajně nejasné. Insideři z odvětví varují, že už stávající situace podstavu dispečerů a podinvestovanosti oboru je neudržitelná.
