Litevci poradí Baťovu kanálu, jak nasát maximum dotací z Evropské unie

Baťův kanál ve Veselí nad Moravou prošel před sezonou prohloubením koryta a dostal nové kamenné břehy.

Baťův kanál ve Veselí nad Moravou prošel před sezonou prohloubením koryta a dostal nové kamenné břehy. Zdroj: batacanal.cz

Plavba po Baťově kanále je prvořadou turistickou atrakcí na Moravském Slovácku.
Plavba po Baťově kanále je prvořadou turistickou atrakcí na Moravském Slovácku.
Plavba po Baťově kanále je prvořadou turistickou atrakcí na Moravském Slovácku.
4
Fotogalerie

Baťův kanál bude mít svého prvního zahraničního partnera. V létě by v přístavu ve Veselí nad Moravou měli představitelé společnosti Baťův kanál podepsat memorandum o spolupráci s litevskou Regionální rozvojovou agenturou Kaunas. Uvedl to mluvčí kraje Michal Cagala. Kraj se na navázání zahraničního partnerství podílel.

„Litva je zemí vod a kanálů. Stojíme tedy hlavně o její zkušenosti, jak se o Baťův kanál starat a rozvíjet ho. Tato spolupráce také propojí starosty obcí podél kanálu u nás a v Litvě i podnikatele, jejichž byznys je na vodní cesty navázaný,“ uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Náměstek hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL) uvedl, že obsahem memoranda je také vzdělávání mladých lidí, podpora povědomí o cestovním ruchu a vodních cestách. „Baťův kanál je symbolem – největší tuzemská vodní cesta každoročně přiláká tisíce turistů k rekreačním plavbám, podél jejích břehů vznikly také desítky kilometrů cyklostezek a tohle je další cesta, jak tento symbol podpořit,“ doplnil Zámečník, který má ve své gesci právě regionální rozvoj.

Ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek spolupráci s Litevci vítá. „Mají obrovské zkušenosti s čerpáním EU prostředků na rozvoj cestovního ruchu a v této oblasti bychom si s nimi chtěli vzájemně vyměňovat zkušenosti. Budeme rádi, pokud se podaří i nějaký společný projekt,“ uvedl Bártek.

Baťův kanál vznikl ve 30. letech 20. století. Ročně přiláká asi 90 tisíc návštěvníků, kteří se plaví na 3500 lodích. Původně sloužil nákladní dopravě, vozilo se po něm především uhlí. Částečně vede korytem Moravy a od Otrokovic na Zlínsku do slovenské Skalice je dlouhý 53,8 kilometru. V budoucnu je v plánu trasu prodloužit do Kroměříže na jedné straně a na druhé do Hodonína, čímž by délka kanálu přesáhla 75 kilometrů.