Metro D zná vítěze tendru druhého úseku. S nabídkou za 30 miliard uspěla firma Subterra

Stanice Olbrachtova bude nejmenší ze všech a bude atypicky do oblouku, aby se vyhnula budovám nad zemí.

Stanice Olbrachtova bude nejmenší ze všech a bude atypicky do oblouku, aby se vyhnula budovám nad zemí. Zdroj: Dominik Kučera E15

Tato šachta vznikla při geologickém průzkumu nedaleko stávající stanice Pankrác na lince C.
Stavitelé už vyhloubili na 1,6 kilometru tunelů.
Tato šachta vznikla při geologickém průzkumu nedaleko stávající stanice Pankrác na lince C.
Zeminu odvážejí stavaři za Prahu, část poslouží pro výstavbu golfového hřiště.
Ražení tunelů pro budoucí metro D z Pankráce na Olbrachtovu.
51 Fotogalerie
ČTK

Představenstvo pražského dopravního podniku (DPP) schválilo vítěze tendru na druhý úsek metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory, uspělo sdružení vedené firmou Subterra s nabídnutou cenou zhruba 30 miliard korun bez DPH, informoval v tiskové zprávě vedoucí odboru komunikace DPP Daniel Šabík. Vedení podniku zároveň pro zásadní nedostatky v nabídce vyloučilo z tendru sdružení firem vedené společností PORR. Stavba metra D začala loni v úseku mezi Pankráci a Olbrachtovou.

Kolem tendru na druhý úsek linky, která v budoucnu propojí Pankrác s Písnicí, se podle ředitele DPP Petra Witowského strhla velká bitva. "Některé praktiky jsou pro nás zcela nepřijatelné. Místo toho, aby probíhala férová soutěž, je vyvíjen nátlak na členy představenstva DPP, dozorčí rady DPP či Rady hl. m. Prahy, a dokonce bylo vyhrožováno e-maily pod smyšlenými jmény samotným členům hodnotící komise," uvedl. Podnik zvažuje další právní kroky.

Tendr řeší antimonopolní úřad, který podle informací Hospodářských novin v polovině července rozhodl o jeho zrušení kvůli nastavení podmínek pro uchazeče. Podnik proti rozhodnutí podal rozklad, do finálního rozhodnutí nemůže podle informací úřadu s vítězem tendru uzavřít smlouvu.

Čtvrtá trasa pražského metra výhledově propojí Písnici s náměstím Míru a výrazně má odlehčit nejen veřejné dopravě na jihu hlavního města. Zprovoznění trasy, která dostala na mapách modrou barvu, usnadní cestování obyvatelům velkých sídlišť, jako jsou Krč, Kamýk, Novodvorská nebo Modřany, ale i lidem dojíždějících do Prahy ze Středočeského kraje.

Trasa D byla od 90. let 20. století prostorově vymezena v územním plánu města a později se přepsala i do zásad územního rozvoje jako propojení jižního sektoru Prahy s centrem. Linka má mít deset stanic, celá plánovaná trasa měří 10,6 kilometru. V první fázi linka D povede z Pankráce, kde bude přestup na trasu C, do Nových Dvorů (pět stanic), následně přibudou tři stanice dále na jih směrem do Písnice, později se plánuje spojka z Pankráce na Náměstí Míru.

Stanice na nové trase budou buď ražené, nebo hloubené: Náměstí Míru (ražená, přestup na trasu A), Náměstí Bratří Synků (hloubená), Pankrác (ražená, přestup na trasu C), Olbrachtova (ražená), Nádraží Krč (částečně hloubená, část je na mostě, přestup na vlak), Nemocnice Krč (hloubená), Nové Dvory (ražená), Libuš (hloubená), Písnice (hloubená), Depo Písnice (hloubená).

Na lince bude jezdit automatické metro nové generace bez strojvedoucího. Moderní lehké vlakové soupravy budou na rozdíl od současných, kde soupravy tvoří pět navzájem oddělených vozů, podélně průchozí (podobný typ metra, ovšem se strojvedoucím, nedávno dodala plzeňská škodovka třeba do Varšavy). Na nástupištích budou bezpečnostní stěny s posuvnými dveřmi mezi nástupištěm a kolejemi, což je v pražské podzemní dráze další novinka.

Plány od 70. let

První plány na linku D se objevily v 70. letech minulého století, vést měla ze Žižkova či Strašnic na Palackého náměstí, a odtud do Modřan. Severojižní směřování (a tedy jistá alternativa k nejstaršímu "céčku") sice zůstalo, podoba trasy se ale vyvíjela, "u ledu" se například ocitlo uvažované prodloužení linky D z Vinohrad na Žižkov a dále do Vysočan. Současné plány obsahují úsek mezi Písnicí, kde bude i depo, a stanicí Náměstí Míru (s přestupem na linku A).

Když na podzim 2013 tehdejší pražští radní schválili stavbu metra D z Pankráce do Písnice, hovořilo se o jejím zprovoznění do roku 2022. Podobně jako u dalších dopravních staveb ale přípravy nabraly skluz, vázly například výkupy pozemků, do plánů na výstavbu metra D zasáhl i rozsudek Městského soudu v Praze. Ten zrušil související změnu územního plánu a jeho verdikt v prosinci 2016 potvrdil také Nejvyšší správní soud. Podle nynějších plánů se první cestující mají svézt "déčkem" v roce 2029.

Změnu územního plánu, v níž byla trasa D kompletně zanesena, schválili zastupitelé hlavního města v dubnu 2020, to už zhruba tři čtvrtě roku v trase budoucího metra pokračoval geologický průzkum za zhruba 1,6 miliardy korun. Vlastní výstavba začala loni v dubnu, práce přitom zdržely pandemie covidu-19 i průtahy kolem stavebního povolení a odvolání neúspěšného uchazeče o zakázku, kterým byla společnost Eurovia CS, k antimonopolnímu úřadu.

Postupem let se také podstatně zvýšila odhadovaná částka na vybudování nové linky metra. V roce 2014 tehdejší primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) mluvil o 60 miliardách korun, v březnu 2019 vedení hlavního města odhadlo, že stavba linky D z Písnice na náměstí Míru vyjde na 72 miliard korun. Nyní se vyskytuje částka zhruba sto miliard korun. První již budovaný úsek Pankrác - Nové Dvory má stát 24,6 miliardy korun, u druhého z Olbrachtovy na Nové Dvory uspělo sdružení vedené firmou Subterra s nabídnutou cenou zhruba 30 miliard korun.