Podle šéfa rejdařství EVD-Sped. Lukáše Hradského to znamená odlehčit loď až o 250 tun, ztráta tržeb na jednu plavbu se tím může vyšplhat až na 250 tisíc korun. Za měsíc jsou to pro firmu miliony. Navíc tradičně kritický úsek na hranicích s Německem už lodě kvůli nánosům neprojedou vůbec, i když průtoky by to za normálních okolností umožňovaly.
„To nejsou problémy jen rejdařů. Je to celý řetězec, stojí přeprava nadrozměrných kusů, zemědělci nemohou vozit úrodu, potíže se zastavenou plavbou mají chemičky. Týká se to celého národního hospodářství,“ tvrdí Hradský.
Splavnost má na starosti Státní plavební správa a hlavně Povodí Labe. To ale nemá peníze na mimořádnou údržbu řeky a čekalo na dotace. Dosud se proto soustředilo na nejdůležitější věci, jako je odstranění překážek u vjezdu do přístavů. „Na základě současného stavu přípravy financování dalších prací, převážně z dotačního programu, nejsme schopni stanovit přesný harmonogram zprovoznění,“ míní mluvčí Povodí Labe Jana Burianová. Práce navíc brzdí nutnost vypisovat řádné tendry, povodí tak odhaduje jejich zahájení až na listopad či prosinec.
„Když vše půjde hladce, faktická nemožnost plavby potrvá devět měsíců, to je velmi špatná situace,“ posteskl si šéf sekce vodní dopravy při Svazu dopravy Jiří Aster. Podle něj nutnost vypisovat tendry diskriminuje vodní dopravu oproti silniční, kde opravy začínají hned po povodních. Rezort dopravy proto nyní uvažuje o finančních kompenzacích pro rejdaře.
| Schizofrenie |
|---|
| Vodní dopravu v Česku ovlivňuje několik úřadů s často protichůdnými zájmy. Investice do vodních cest řídí Ředitelství vodních cest (ŘVC), jež staví třeba zdymadla. ŘVC spadá pod ministerstvo dopravy. Údržbu, hlavně prohrábku dna, provádí Povodí Labe, které patří pod zemědělství. Pokusy o jednotný postup vždy zkrachovaly kvůli řevnivosti obou rezortů. |
