Nová asijská „superletiště“ už nejsou jen dopravními uzly, stávají se z nich města

letiště Changi v Singapuru.

letiště Changi v Singapuru. Zdroj: Profimedia.cz

Na letišti v Singapuru to vypadá jako v lese
Tzv.superstromy v Singapuru jsou sice umělé, ale projektanti na ně zasadili flóru z téměř celého světa
Letiště, kde se vodopád nachází.
Oválná budova se nachází mezi třemi terminály letiště Changi, projíždí jí i nad zemí vedená železnice.
1000 stromů, park, velký vodopád i hotel – to vše naleznete na nejkrásnějším letišti světa v Singapuru
16
Fotogalerie

Největší asijská letiště už nemají být pouhým přestupním bodem, nevyhnutelným zlem, kterým musí cestující projít. Naopak. Mají přitahovat ekonomický potenciál plynoucí z peněženek jak cestujících, tak i místních obyvatel a v budoucnu fungovat spíše jako města. Příkladem takového letiště má být nový vzdušný přístav Ta-sing v Pekingu s roční kapacitou sto milionů odbavených pasažérů.

Číňané do něj investovali v přepočtu zhruba 260 miliard korun. Novou strategii, kdy se z letiště stává samostatná jednotka vydělávající stejnou nebo vyšší měrou na maloobchodu než na aerolinkách, ale razí i další asijské metropole, například Singapur, Inčchon či Hongkong. Na trend týkající se nově budovaných letišť, která vyjdou asijské země na částku převyšující 2,3 bilionu korun, upozornila agentura Bloomberg.

Singapur je jedním z lídrů určujících směr, v rámci něhož se zvyšuje poměr příjmů z maloobchodu na letišti na úkor příjmů od aerolinek. Singapur a Hongkong už mají tento poměr vyrovnaný, jihokorejský Inčchon dokonce generuje dvě třetiny svých příjmů z neleteckých aktivit – světový průměr je přitom asi čtyřicet procent. Asijci spoléhají mimo jiné na rozšiřující se střední třídu, která začíná více cestovat.

„Letiště není jen dopravním uzlem. Stává se městem,“ citoval Bloomberg ředitele programu městských studií na Čínské univerzitě v Hongkongu. „Urbanisté dlouho zdůrazňovali přínos letišť pro růst měst. Nyní se zaměřují na přeměnu některých součástí periferií v samostatná ekonomická centra. Nová asijská letiště s velkou kapacitou a dostupnými okolními pozemky dávají regionu výhodu v dosahování této vize,“ uvádí profesor Hongkongské univerzity a autor knihy Letištní urbanismus Max Hirsh.

Nové pekingské letiště, které přivítá první mezinárodní lety koncem září, se rozkládá na ploše o padesáti kilometrech čtverečních. Jeho obchodní zóna zahrnuje laboratoře pro výzkum a vývoj, výstavní plochy, obchody nebo zdravotnická zařízení. Toto novotou se blýskající „město“ má dle odhadů čínských státních médií přispět regionální ekonomice v přepočtu třemi biliony korun do roku 2025.

Ambice stát se silným magnetem na peníze si klade i letiště Changi v Singapuru, které láká kromě obchodního domu i na nejvyšší krytý vodopád na světě obklopený zahradami. Singapurská vláda plánuje další miliardové investice do rozšíření letiště. „Současný šestnáctiprocentní příspěvek letiště do HDP Singapuru by tak mohl vzrůst až na 25 procent koncem roku 2020,“ odhadl docent singapurské Národní univerzity Tan Khee Giap.