„Dosáhli jsme dalšího důležitého milníku v budování dopravní infrastruktury na Slovensku. Podařilo se nám dospět k výsledkům, které jsou výjimečné,“ řekl novinářům ministr dopravy Ján Počiatek ke schválenému PPP projektu. Dodal, že stát by nedokázal vyčlenit dostatek peněz na výstavbu úseků D4 a R7 tradičním způsobem, kdy stavebním firmám platí za budování silnic již v průběhu výstavby a po jejím dokončení.
Uvedená hodnota kontraktu ohledně výstavby a provozu silnic v okolí Bratislavy nezahrnuje náklady na výkup pozemků. Počiatek uvedl, že za půdu pod D4 a R7 stát zaplatí 375 milionů eur (10,1 miliardy korun).
Prostřednictvím PPP projektu vítězné konsorcium postaví a následně bude provozovat první část nového dálničního obchvatu Bratislavy D4 a rychlostní silnice R7 od slovenské metropole na jihovýchod země, kde v uplynulých letech vyrostlo mnoho obytných lokalit. Výstavba silnic má začít již letos na jaře, s dokončením se počítá v roce 2020.
Výstavbu dálnic a rychlostních silnic na Slovensku prostřednictvím PPP projektů prosazovala už první vláda nynějšího premiéra Fica
V současnosti tranzitní doprava projíždí přes Bratislavu po dálnici, která vede městem a kde se v dopravní špičce vytvářejí zácpy. Podle slovenských médií projekt výstavby D4 a R7 příliš neuleví silniční dopravě v Bratislavě, protože tranzitní doprava na příjezdových silnicích do slovenské metropole tvoří jen zlomek z celkového počtu vozidel.
Naopak automobily například ve směru od západoslovenské Trnavy by na cestě do Rakouska, Maďarska nebo i do Česka měly po dokončení dálnice D4 projíždět Bratislavou během dopravní špičky rychleji než v současnosti.
Analytici slovenského ministerstva financí spočítali, že zmiňovaný PPP projekt by byl oproti tradičnímu způsobu financování silnic nevýhodnější pouze v případě, že stát by rozběhl výstavbu již v tomto roce. Podle scénáře, který s ohledem na přípravné práce předpokládá možnost zahájení stavby státem až v roce 2018, by už PPP projekt vyšel výhodněji.
Menší počet pruhů
Konsorcium pod vedením Cintry, jehož součástí jsou také společnosti Porr a Macquarie Capital Group, dostane od státu roční splátku 56,72 milionu eur (1,5 miliardy korun), která se bude každoročně upravovat o inflaci. Stát bude investici splácet 30 let a po skončení kontraktu investor odevzdá zrekonstruovanou infrastrukturu státu.
Všechny nabídky v tendru byly výrazně výhodnější, než předpokládala původní studie, která počítala s platbou od 135 do 151 milionů eur (3,6 miliardy až 4,1 miliardy korun) ročně. Mezitím ale došlo ke změně technických parametrů projektu, například ke snížení počtu jízdních pruhů.
Výstavbu dálnic a rychlostních silnic na Slovensku prostřednictvím PPP projektů prosazovala už první vláda nynějšího premiéra Fica, která byla v úřadu v letech 2006 až 2010.
Realizovat se ale podařilo jen jeden z nich, a to výstavbu zhruba 50 kilometrů rychlostní silnice v okolí Nitry a Banské Bystrice. Na další infrastrukturní projekty pak Slovensko začalo více využívat peníze z evropských fondů, stát tak podle analýzy nevládního institutu INEKO ušetřil jen na stavebních nákladech asi dvě miliardy eur (54 miliard korun).
