Ostrava: Z Mošnova chceme linky do Finska a Nizozemska

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě

Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Zdroj: ctk

Z mošnovského Letiště Leoše Janáčka Ostrava by v příštím roce mohly začít létat pravidelné linky do hlavních měst Finska a Nizozemska, tedy Helsinek a Amsterdamu. Zastupitelé se dnes shodli na tom, že kraj potřebuje mít s těmito místy přímé letecké spojení a je připraven ho finančně podpořit. Zatím mu však chybí potřebný souhlas ministerstva dopravy, chce s ním proto o této problematice dále jednat. Podle mluvčího ministerstva však o zavádění nových mezistátních linek rozhoduje Evropská komise.

„Potřebujeme letecké spojení do těchto regionů. Jejich hospodářství je orientováno přesně na ta odvětví, která jsou stěžejní pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. Jde především o IT technologie a služby, logistiku a lehké strojírenství. Amsterdam je navíc mimořádně významným mezinárodním dopravním uzlem, prostřednictvím kterého by došlo k výraznému zlepšení dopravní dostupnosti regionu,“ uvedl hejtman Miroslav Novák (ČSSD).

Připomněl, že v kraji má své dceřiné společnosti řada investorů sídlících právě ve Finsku a Nizozemsku. „Samozřejmě potřebují k rozvoji svého podnikání dobré letecké spojení nejen se svou 'matkou', ale i s dalšími evropskými a světovými metropolemi,“ řekl hejtman. Podle něj i cestující, kteří využívají mošnovské letiště, v dotazníkovém šetření požadují spojení do Amsterdamu a Helsinek.

Letišti se ale podle Nováka dlouhodobě nedaří získat provozovatele nových linek. Letečtí dopravci nechtějí provozovat letecké spojení bez záruky kompenzace ztrát. „Vzhledem k nemožnosti zajistit linky Ostrava - Helsinky a Ostrava - Amsterdam běžným komerčním způsobem považujeme za nezbytné zajistit tyto linky formou závazku veřejné služby,“ řekl Novák.

Příspěvek na letectví

Zastupitelé se proto rozhodli, že na podporu pravidelné letecké dopravy v letech 2016 a 2017 vyčlení příspěvek, jehož maximální výše by měla činit 188 milionů korun. Kraj ale očekává, že tato částka bude nižší, protože se od ní bude odečítat zisk z prodeje letenek. Peníze získá z přebytku hospodaření kraje za letošní rok a z rozpočtové rezervy.

Podle Nováka kraj závazek veřejné služby už projednává i s Evropskou komisí. „Jsme řekněme za polovinou té cesty, ze strany komise problém nevidíme. Klasická situace, potřebujeme česká razítka a očekávali jsme, že mohou být diskuse například u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tam to bylo bez problémů. Ve středu jsme se vyděsili, když nám přišlo stanovisko českého ministerstva dopravy, které sdělilo, že nevidí důvod, proč by měla z Ostravy létat linka do Amsterdamu či Helsinek, že přece můžeme létat z Prahy. Klasický pražský přístup, který já odmítám, a samozřejmě to budeme okamžitě řešit,“ uvedl Novák.

Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold sdělil, že se ministerstvo k této věci vyjádřilo jen proto, že ho o stanovisko požádal antimonopolní úřad. „V této věci nerozhoduje ministerstvo dopravy, ale Evropská komise. Pouze jsme tedy vysvětlili, jaká jsou pravidla evropského trhu v letecké dopravě. Ta jsou pro závazek veřejné služby poměrně přísná. Musí se jednat o trasu životně důležitou pro hospodářský rozvoj regionu. Zdůvodnění Moravskoslezského kraje podle nás podmínky nařízení EU nenaplní, a proto jsme doporučili jinou formu podpory,“ řekl Neřold.

Zkušenost s neúspěchem

Moravskoslezský kraj podle něj s podobnou žádostí na linky do Amsterdamu, Bruselu a Londýna už jednou u Evropské komise neuspěl. „Vůbec se nebráníme diskusi o podpoře nových linek z Ostravy, pouze jsme vyslovili názor, že stávající zdůvodnění před Evropskou komisí neobstojí,“ dodal Neřold.

Podle ředitele letiště Pavla Schneidera by linka do Amsterdamu mohla létat pětkrát týdně, ráno tam a večer zpět. V případě Helsinek by to bylo třikrát týdně, opět ráno tam a večer zpět, a to v pondělí, středu a pátek. Předpoklad je, že by linky byly zprovozněny na podzim příštího roku.