Zajímavý úkaz zaznamenala britská společnost Clarksons, která se zabývá analýzami námořní dopravy. Díky pokročilému způsobu sledování lodí na světových námořních cestách zjistila, že se od začátku letošního roku znatelně zvýšilo množství naložených lodí, které po světě kotví. V současnosti se jedná o 120 plavidel s nosností více než 55 tisíc DWT (celková nosnost v tunách). Ještě nedávno takových lodí bylo jen 85.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA), která problematiku také zkoumala, tato plavidla v současnosti nesou přibližně 94 milionů barelů ropy. To je proti normálu nárůst o více než 20 milionů barelů.
Tato situace však není pro námořní experty úplně neznámá. Poměrně běžně obchodníci s ropou zadržují tankery na mořích a vyčkávají, zda se ceny ropy zvýší. Ačkoliv se to může zdát jako bezplatné a výhodné řešení, provoz tankeru není levný ani v případě, že loď stojí. Stále je nutné do nákladů započítávat pojištění a námořní poplatky.
Toto chování se tak obchodníkům nemusí vždy vyplatit, ale protože se v poslední době ceny ropy dostaly na dlouholetá minima, rozhodlo se pro podobný postup více společností.
Situace je však stále stejná i teď, kdy ceny ropy začínají stoupat, i když zatím ne příliš strmě. Problém spočívá v tom, že jsou díky nízkým cenám plné zásobníky v přístavních terminálech. „Obchodníci posílali náklad do Singapuru, ale není šance, aby v tamním přístavu náklad vyložili,“ řekl pro BBC Andrew Wilson z IEA. Situace je podle Wilsona podobná také v Rotterdamu, kde se kromě ropy hromadí také palivo pro nákladní lodě. Poptávka po něm je v současnosti podprůměrná.
Plavba kolem Afriky
Celá situace by se však časem měla vyřešit sama. Stejně jako v roce 2009, kdy bylo na lodích uskladněno až 170 milionů barelů ropy. Zkomplikovat situaci by ale mohla OPEC, která neschválila limity pro produkci ropy. Pokud tedy cena černého zlata znovu klesne, na tankerech se pravděpodobně uskladní ještě více zásob ropných produktů.
Ceny ropy během letošního roku ovlivnily námořní dopravu i jiným způsobem. Některé přepravní společnosti přestaly používat pro dopravu mezi Evropou a východem Asie Suezský průplav a znovu začaly plout kolem jihu Afriky. Kromě úspory peněz za velké poplatky, které s proplutím souvisí, společnosti také využily delší čas plavby. Stejně jako zakotvené tankery čekaly i plující lodě na zvýšení cen ropy.
