Zdánlivě nekonečná sága o proměně Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) spěje do finále. Déle než dekádu se vlekoucí debaty o tom, jak změnit právní formu pomalé státní organizace, zřejmě ukončí novela zákona, již Poslanecká sněmovna pustila do třetího čtení. Stávající příspěvková organizace se má od příštího roku transformovat ve státní podnik, v jehož rámci už funguje Správa železnic.
„Hlavní výhodou by bylo zrušení tabulkových platů a možnost adekvátně zaplatit kvalifikované odborníky. Ministerstvo dopravy by také mohlo jednoznačněji úkolovat státní podnik a stanovovat, co od něj požaduje a jakým způsobem to má řešit,“ říká spoluautor pozměňovacího návrhu Ondřej Lochman (STAN).
ŘSD, jež zodpovídá za výstavbu, modernizaci, opravy a správu dálnic a silnic první třídy, se dlouhodobě potýká s nedostatkem odborníků. Například projektanty, IT specialisty zaměřené na kyberbezpečnost, správce staveb nebo mostaře – pro ŘSD nepostradatelné, ale pro veřejnou službu zcela netypické profese – by tak mohlo nově lákat z pracovního trhu na konkurenceschopnější tržní odměny, nikoli na tabulkové platy.
Návrh má i podporu nejsilnějšího opozičního hnutí ANO. „Změnu podporujeme, je to správný krok. Jako hlavní benefity vidím lepší motivaci pro odborníky i možné nové metody financování infrastruktury,“ uvádí poslanec ANO Martin Kolovratník.
Proměna má také zefektivnit státní prověrky finančních toků v organizaci. Jako státní podnik bude muset ŘSD zavést i vnitřní prověrkový systém podle zákona o finanční kontrole. Změna také usnadní odstraňování ilegálních reklamních poutačů v ochranném pásmu silnic.
Proměna ŘSD má podle odhadů ministerstva dopravy jednorázově stát zhruba padesát milionů korun. Každoroční úspory mají dosahovat 85 milionů například díky tomu, že už ŘSD nebude muset outsourcovat řadu služeb: například odborné práce v oblasti mostů, tunelů, dopravní telematiky nebo inženýrských konstrukcí.
„Bude také moci zajistit hlavní inženýry projektů, právníky, správce staveb a technické dozory v zásadních oblastech především vlastními zaměstnanci a externí dodavatele využívat tam, kde to bude v nových podmínkách výhodnější,“ uvedlo ministerstvo.
Definitivně tak zkrachovaly dřívější snahy o transformaci podniku v akciovou společnost, nad kterou, jak tvrdí ministerstvo dopravy, by stát neměl potřebnou kontrolu a jejíž vytvoření by bylo časově i finančně náročnější.
Často byl dáván za vzor rakouský správce dálnic a investor ASFiNAG, kterého vyzdvihuje mimo jiné někdejší nejdéle sloužící ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Rakouská akciovka je z velké části nezávislá na vládě i ministerstvu dopravy. Funguje přitom na komerčním základě, nedostává peníze ze státního rozpočtu. Příjmy plynou převážně z mýtného, prodeje dálničních známek či z různých poplatků například za využívání tunelů či odpočívek. Podnik je ziskový a platí státu daně. Prostředky na budování nových dálnic čerpá i z emisí dluhopisů.
„Pokud by se ŘSD změnilo v akciovou společnost v českém právním prostředí, u odměňování odborníků by narazilo na zákon o obchodních korporacích. Takže je změna ve státní podnik mnohem lepší. Inspirace společností ASFiNAG byla naivní. Rakousko má již dálniční síť takřka dokončenou, a tudíž ji může spravovat akciová společnost, ale není vhodná pro budování sítě,“ míní předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp. Podle Lochmana by navíc bylo nerealizovatelné vložení veškerých pozemků do majetku akciové společnosti.
ŘSD tak bude nadále financované prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten od vzniku v roce 2001 rozdělil hlavně mezi ŘSD a SŽ více než 1,1 bilionu korun, část pocházela z evropských dotací. „ŘSD po přechodu ve státní podnik nebude mít možnost vydávat dluhopisy, dál bude financováno přes Státní fond dopravní infrastruktury,“ řekl E15 Lochman.
Ten je zároveň spoluautorem pozměňovacího návrhu, podle kterého by měl možnost vydávat dluhopisy SFDI. „Návrh má organizační výbor sněmovny, zatím nebyl projednán. Záleží na ministrovi dopravy Martinu Kupkovi (ODS), zda si návrh ve vládě prosadí,“ dodává Lochman s tím, že případné jednotlivé emise by musely být kontrasignovány ministry dopravy a financí.
