Společnosti Uber se za necelých osm let svého fungování podařilo pobouřit taxikáře i úředníky ve všech koutech světa díky odlišnému přístupu k dopravě. I přes rostoucí popularitu však firma v loňském roce vykázala ztrátu 92 miliard korun. Situace v minulém roce i přes rostoucí tržby znervóznila některé investory.
Uber se již od svého počátku snaží profilovat jako technologická, ne dopravní společnost. To Uberu podle zahraničních odborníků nechává poměrně široký manipulační prostor k tomu, aby se vyhnula srovnání s ostatními firmami na trhu.
Mezi technologickými giganty totiž není hospodaření v červených číslech ničím výjimečným. Peníze prodělává Twitter nebo Tesla, dlouhodobě byl ve ztrátě také americký internetový obchod Amazon. Jeho zakladatel Jeff Bezos po léta zisky investoval zpět do firmy, aby co nejlépe vylepšil dlouhodobou budoucnost internetového obchodu. To se mu také povedlo, Bezos je v současnosti nejbohatším člověkem na planetě a Amazon dále pokračuje v růstu.
„Nevím, zda je strategie Uberu stejná, ale dost možná by mohla být,“ řekl loni CNN jeden z akcionářů Uberu Mike Walsh. Toto srovnání později potvrdil sám ředitel alternativní taxislužby Dara Khosrowshahi když uvedl, že auta jsou pro Uber to stejné, jako pro Amazon knihy.
Uplynulé měsíce však byly pro Uber obzvláště těžké. Po odchodu z čínského nebo ruského trhu čelila firma problémům také v Londýně, kde místní úřady aplikace nepovolily další provoz podnikání. Kromě legislativních potíží téměř ve všech koutech světa musela loni firma bojovat s vlastními problémy uvnitř firmy. Největší zemětřesení způsobila rezignace spoluzakladatele a akcionáře Travise Kalanicka, jež odstoupil po obvinění ze sexuálního obtěžování.
U Uberu, který není obchodovatelný na burze, je však zároveň obtížné odhadnout její současnou hodnotu. Několik akcionářů ale v posledních týdnech a měsících oznámilo, že zaznamenalo propad hodnoty svého podílu. Investiční společnost Fidelity za svůj podíl před více než třemi lety zaplatila 228 milionů dolarů, na konci loňského roku oznámila pokles jeho hodnoty o 21 procent, činí 180 milionů. Japonská SoftBank zase v prosinci zaplatila za podíl o 30 procent méně, než by ji stál v roce 2016.
Nástup Dary Khosrowshahiho do vedení Uberu možná tento trend obrátí. V posledním čtvrtletí se firmě podařilo ztrátu snížit, a to o 26 procent ve srovnání s předchozím obdobím. Washington Post rovněž upozorňuje na to, že se firma snaží co nejvíce vyhýbat jakémukoliv riziku. Uber se tak zbavil leasingové dceřiné společnosti, naopak zavedl povinné přestávky pro řidiče. Mimosoudně se také rozhodl vyřešit spor s internetovým gigantem Alphabet.
Přesto Uber nadále investuje například do technologie autonomních vozů. Právě to by měla být jedna z hlavních investic, které mají firmě zajistit zářnou budoucnost. Eliminací řidičů za volanty svých vozů by Uber přišel o největší výdajovou položku, tedy výplatu za jednotlivé mzdy, které aplikace zprostředkuje.
Jak uvádí Forbes, právě odvětví osobní dopravy je pro miliardovou společnost ironicky největším kamenem úrazu. Ceny v odvětví téměř po celém světě totiž byly ještě před příchodem aplikace značně regulované a omezené buď tržně, nebo legislativně. Uber, který svou cenovou hladinu nastavil v průměru ještě o třetinu níže než tradiční konkurence, se tak z principu podnikání pohybuje na hranici rentability.
Po započtení nákladů na zaměstnance ve vedení, vývoj aplikace, reklamní kampaně a mohutné investiční projekty tak Uber pravidelně s hospodařením končí v takových číslech, která nestačí z dvacetiprocentní marže, kterou si od řidičů bere, pokrýt.
Přestože Uber často bojuje o důvěru řidičů i zákazníků, analytici varují, že poslední slovo v celé záležitosti budou mít investoři. Jak Forbes uvádí, v současné situaci Uber déle, než dva roky bez dalšího financování nepřežije. Řešením by mohl být také vstup na burzu, který by však mohl ohrozit současné akcionáře, to už záleží ale pouze na rozhodnutí nejužšího vedení firmy.
