Deset tragických leteckých nehod: Sebevražedný pilot, ztracené letouny a fatální chyby
Loňský rok se stal připomínkou toho, že stále se zvyšující bezpečnost letecké dopravy není ničím garantovaná. Sedm tragických nehod s celkovým počtem 244 obětí na životech znamenalo výrazné zhoršení oproti roku 2023. Nedávná nehoda letounu Air India dokazuje, že ani letošní rok se leteckým katastrofám nevyhne.
10. Let Azerbaijan Airlines J28243: Rušení GPS signálů a ztráta komunikace
Den po Vánocích v roce 2024 došlo k tragické nehodě letu Azerbaijan Airlines J28243, kdy letadlo Embraer 190 havarovalo při pokusu o přistání v Kazachstánu. Letadlo čelilo rušení GPS signálů a následně přerušilo komunikaci s řízením letového provozu, než narazilo do země a začalo hořet. Z 67 lidí na palubě přežilo pouze 25, přičemž většina obětí byla z Ázerbájdžánu, Ruska a Kazachstánu. Vyšetřování naznačilo, že letadlo bylo sestřeleno ruskou protivzdušnou obranou, což ruská strana nejprve popřela a tvrdila, že došlo ke střetu s ptáky.
Po nehodě byly přerušeny lety do Grozného a dalších ruských měst, což vedlo k diplomatickému napětí mezi Ázerbájdžánem a Ruskem. Vyšetřování stále probíhá a spekuluje se o tom, že letadlo bylo omylem sestřeleno systémem Pancir-S1, což potvrdily i některé stopy na letadle. Tento incident zhoršil vztahy mezi oběma zeměmi a přispěl k politickému napětí.
9. Havárie letadla Jak-42, která vzala životy i českým hokejistům
7. září 2011 došlo k tragické letecké havárii letounu Jak-42 u ruské Jaroslavli, která zasáhla hokejový tým Lokomotiv Jaroslavl, jenž cestoval do Minsku na zahájení nové sezóny KHL. Letadlo havarovalo při vzletu, když se nepodařilo nabrat výšku, a po nárazu do anténního systému se zřítilo zpět na zem. Všech 44 lidí na palubě, včetně českých hokejistů Josefa Vašíčka, Jana Marka a Karla Rachůnka, zahynulo. Trosky letadla se rozptýlily na širokém území a jediní dva přeživší, ruský hokejista Alexandr Galimov a mechanik, byli těžce zraněni.
Vyšetřování odhalilo, že příčinou nehody byla kombinace lidské chyby a technických problémů. Posádka byla špatně vyškolená pro nový typ letounu, což vedlo k chybnému stanovení vzletové rychlosti a špatnému zacházení s řídicími systémy. Dále bylo zjištěno, že druhý pilot měl zdravotní problémy spojené s užíváním fenobarbitalu, což mohlo ovlivnit jeho schopnost správně ovládat letadlo. Vyšetřovatelé také identifikovali chyby v přípravě a kontrole letadla před vzletem, což mělo za následek tragickou nehodu.
8. Výbuch na palubě ruského letadla: Tragédie, která zanechala 224 obětí
31. října 2015 došlo k tragické havárii ruského letadla Airbus A321-231, které ztratilo kontrolu nad Sinajským poloostrovem krátce po vzletu z letiště Šarm aš-Šajch. Letadlo plné ruských turistů explodovalo 22 minut po startu, kdy výbuch v nákladním prostoru utrhl zadní část letadla a způsobil nekontrolovaný pád. Vyšetřování ukázalo, že většina pasažérů nezemřela při dopadu, ale v důsledku vážného barotraumatu způsobeného náhlou změnou tlaku a rychlým sestupem letadla.
Vyšetřování rovněž ukázalo, že výbuch způsobila nálož umístěná v nákladním prostoru, nikoli pod sedadlem, jak se původně spekulovalo. Tato bomba byla podle expertů pravděpodobně umístěna jedním z letištních pracovníků v Šarm aš-Šajch, který byl najat teroristy. Tragédie, která zabila 224 lidí, se stala jedním z nejhorších teroristických útoků na civilní letadlo v historii.
7. Sestřelení letu MH17: Nehoda, za kterou může Putinův režim
Let Malaysia Airlines 17 (MH17) se stal symbolem tragédie a mezinárodního konfliktu, který zasáhl celý svět. Dne 17. července 2014 Boeing 777 na pravidelném letu z amsterdamského letiště Schiphol do Kuala Lumpur byl s 298 lidmi na palubě sestřelen raketou ruské výroby odpálenou z protiletadlového systému Buk ovládaného proruskými separatisty. Letadlo se zřítilo poblíž vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na Ukrajině, přičemž na palubě byli pasažéři 17 národností včetně odborníků a lékařů, kteří cestovali na konferenci o AIDS.
Vyšetřování, kterého se ujali nizozemští a ukrajinští vyšetřovatelé, prokázalo, že raketa byla odpálena z území ovládaného separatisty, přičemž raketový systém pocházel z Ruska. Ruská vláda však popírala jakoukoli účast na incidentu, obviňujíc Ukrajinu z odpovědnosti za zničení letadla.
Po sestřelení letadla následovalo šokující období zmatku, kdy separatisté ovládli místo havárie a bránili mezinárodnímu vyšetřovatelskému týmu v přístupu k troskám. Záchranné týmy se dostaly na místo až po několika dnech. Těla obětí byla uložena v chladírenských vagónech, což vyvolalo další mezinárodní kritiku. Konečné zjištění o zapojení ruského raketového systému Buk vedlo k mezinárodnímu tlaku na Rusko. Vyšetřovatelé označili za pravděpodobného viníka ruského generálplukovníka, který měl koordinovat dráhu rakety, což podpořily důkazy a analýzy investigativních žurnalistů.
6. Tragédie Lion Air 610: Problémy s technologií a boj o přežití ve vzduchu
Let Lion Air 610, pravidelný let z Jakarty na indonéský ostrov Bangka, skončil tragédií 29. října 2018, když se Boeing 737 MAX 8 po 13 minutách od vzletu zřítil do moře. Stroj, na palubě kterého bylo 189 lidí, měl od začátku letu problémy. Po vzletu se aktivoval varovný systém a letadlo se začalo neřízeně otáčet. Posádka žádala o návrat, ale poté ztratila kontakt. Záznamy z černých skříněk odhalily, že piloty trápily nesprávné údaje o výšce a rychlosti, což vedlo k dramatickému klesání letadla, které po několika minutách náročného boje s automatickými systémy skončilo v moři při rychlosti přes 700 km/h.
Pátrací operace zahrnující nejen indonéské složky, ale i námořnictva Singapuru, trvala týdny. Černé skříňky byly objeveny až několik měsíců po havárii. Zatímco technické problémy s automatickým vyvažovacím systémem byly později uznány, analýza ukázala, že podobná nehoda postihla i další letoun Boeing 737 MAX. Tragédie Lion Air 610 tak otevřela otázky o bezpečnosti nových technologií a schopnosti posádek čelit kritickým situacím, kde člověk proti složitým palubním počítačům prohrává.
5. Let Jeju Air 2216: Selhání podvozku a smyk při přistání
29. prosince 2024 došlo k tragické havárii letu Jeju Air 2216, kdy Boeing 737-8AS havaroval při přistání na letišti Muan v Jižní Koreji. Letadlo přistávalo na břiše po selhání předního podvozku, který se nepodařilo vysunout, a následně dostalo smyk, narazilo do betonové bariéry a začalo hořet. Z 181 osob na palubě, včetně 175 cestujících a šest členů posádky, přežili pouze dva členové posádky. Příčina nehody je stále předmětem vyšetřování, přičemž se zvažuje problém s hydraulikou nebo podvozkem, a spekuluje se i o selhání vzletových klapek.
Po havárii bylo zjištěno, že letiště Muan mělo bezpečnostní bariéry příliš blízko konce ranveje, což přispělo k tragédii. V reakci na incident byla nařízena revize bezpečnostních zón na letištích v Jižní Koreji a změna v konstrukci navigačních zařízení. Vyšetřování také odhalilo, že letadlo ztratilo veškerou elektrickou energii, což vedlo k výpadkům záznamů. Korejské úřady zpřísnily regulace pro nízkonákladové letecké společnosti a zavedly přísnější bezpečnostní opatření, včetně vyšších pokut pro společnosti, které nedodržují nové předpisy.
4. Nedávná havárie letu Air India s jedním přeživším
Dne 12. června 2025 došlo k tragické havárii letu AI 171 společnosti Air India, kdy se Boeing 787-8 Dreamliner zřítil krátce po vzletu z Ahmadábádu v Indii. Letadlo, které směřovalo do Londýna, mělo na palubě 240 osob, včetně 230 cestujících a 12 členů posádky. Při havárii zahynulo všech 239 lidí na palubě a pouze jeden pasažér, Višvaš Kumar Rámeš, přežil s těžkými zraněními. Letadlo, které havarovalo v oblasti poblíž letiště, bylo po nehodě kompletně zničeno.
Záznamy z černých skříněk ukázaly, že po vzletu došlo k okamžitému vypnutí palivových pump, což vedlo k ztrátě tahu. Ponechání vysunutého podvozku zvýšilo aerodynamický odpor a zhoršilo schopnost letadla udržet výšku. Posádka se snažila situaci napravit, ale na záchranu už nebyl čas – celý let trval pouze 32 sekund. Největší záhadu přinesl záznam z kokpitu, kde došlo k rozhovoru mezi piloty, který naznačoval, že vypnutí paliva nebylo vědomé, ale spíše důsledkem naprosto nepochopitelného chování letadla. Vyšetřování bylo zahájeno indickými a britskými úřady, přičemž byly nalezeny obě černé skříňky.
3. Záhada letu MH370: Zmizení letadla zůstává nevyřešeno
7. března 2014 zmizel let MH370 malajsijské společnosti Malaysia Airlines během cesty z Kuala Lumpuru do Pekingu, což se stalo jednou z největších záhad v dějinách letectví. Boeing 777 s 239 lidmi na palubě přestal komunikovat s dispečery přibližně 40 minut po vzletu a po prudkém odklonu z původní trasy letěl ještě šest hodin, než se zřítil do Indického oceánu. I přes rozsáhlé pátrání v Jihočínském moři a později v Indickém oceánu se místo dopadu letadla nikdy nenašlo. První trosky byly objeveny v roce 2015 na ostrově Réunion a následně na Madagaskaru a Tanzanii.
Vyšetřování ukázalo, že zmizení letadla nebylo způsobeno technickou závadou ani lidskou chybou, ale záměrnou akcí. Kapitán letadla, Zaharie Ahmad Shah mohl být odpovědný za odklonění trasy, což bylo naznačeno jeho rozhodnutím prolétat kolem rodného ostrova. Vyšetřování probíhalo za pomoci tajných služeb a zahraničních úřadů, které se zaměřily na možnosti únosu a falešné pasy dvou pasažérů. I když se objevilo mnoho teorií, skutečné příčiny zůstávají neobjasněné.
2. Germanwings 9525: Druhý pilot způsobil smrt všech 150 lidí na palubě
24. března 2015 došlo k tragédii, kdy stroj Airbus A320 letu Germanwings 952 se 150 lidmi na palubě, narazil do horského masivu v Provensálských Alpách. Všichni na palubě zahynuli. Vyšetřování ukázalo, že za havárii mohl druhý pilot Andreas Lubitz, který, když kapitán opustil kokpit, nastavil záměrně autopilota na klesání. Lubitz zabránil kapitánovi vrátit se do kabiny a nechal letadlo klesat až k fatálnímu nárazu.
Vyšetřování potvrdilo, že Lubitz trpěl depresí, kterou skrýval před zaměstnavatelem. Před nehodou si vyhledával informace o sebevraždách a zabezpečení kokpitu. Tato katastrofa vedla k zásadním změnám v leteckých předpisech, kdy byla přijata pravidla, že v kokpitu musí být vždy alespoň dva členové posádky.
1. Neštěstí letu Air France 447: Boj pilota s chaosem v kokpitu a fatální rozhodnutí
Let Air France 447, tragédie, která 1. června 2009 vzala životy 228 lidí, se stala jedním z nejdrastičtějších leteckých neštěstí v historii. Letadlo Airbus A330, které mířilo z brazilského Ria de Janeira do Paříže, se zřítilo do Atlantiku pouhé čtyři hodiny po vzletu. Během bouřlivé noci došlo k poškození pitotových trubic, které měřily rychlost vzduchu. Tyto trubice byly ucpány ledovými krystaly, což způsobilo, že autopilot dostal nesprávné údaje a odpojil se. Bez funkčních indikátorů začali piloti situaci chybně řešit, což vedlo k fatálnímu rozhodnutí.
Kapitán zrovna opustil kokpit kvůli odpočinku a na jeho místo usedl třetí pilot, ale za řízení byl stále zodpovědný druhý pilot, který nedokázal správně vyhodnotit situaci. Po několika minutách letadlo začalo nekontrolovaně stoupat, přičemž piloti nereagovali správně na varování o ztrátě vztlaku. „Sakra, my havarujeme, to nemůže být pravda!“, řekl kapitán těsně před zřícením.
Vyšetřování nehodu objasnilo. Problémy vznikly kvůli selhání senzorů, což vedlo k nešťastným rozhodnutím posádky, které zhoršily situaci. Příčinou nebylo jen technické selhání, ale i lidská chyba při reakci na krizi. Po pádu letadla do oceánu trvalo několik dní, než byly nalezeny první trosky. Pátrání po černých skříňkách trvalo až tři roky. Let Air France 447 se stal symbolickým varováním pro letectví a ukázal, jak fatální mohou být kombinace technických poruch a lidské chyby v kritických okamžicích.
