Ne vždy poslouchejte ostatní, nebojte se být naivní, obětujte všechno a vydržte, říká Bednář z Bedrox Capital
V sedmnácti odjel z Česka do USA, aby si splnil své podnikatelské sny. S logistickou firmou ShipMonk tam dosáhl bez tradičních investorů ročních příjmů přes 350 milionů dolarů, přede dvěma lety odešel z vedení, ale zůstal v představenstvu a nadále sleduje provoz. S Janem Bednářem jsme na Moonshot Youth Innovation Summitu 2025, jehož byla e15.cz mediálním partnerem, hovořili nejen o tom, kdy si ve svém startupu řekl poprvé o peníze. Ale také o tom, proč má při investování přes rodinný fond Bedrox Capital raději zajištěnou návratnost než honbu za rychle rostoucími startupy a jednorožci.
Co pro vás bylo v prvních letech ShipMonku nejtěžší?
Nejtěžší bylo adaptovat se na neustálou změnu. Byznys v logistice se vyvíjí rychle a s firmou se nepřetržitě děje něco nového, takže potřebujete jiné lidi, jiná řešení, jiné procesy. Je strašně těžké se v tom udržet a mít kolem sebe ty správné spolupracovníky, kteří vás podpoří, ale zároveň udrží nohama na zemi. Najít ideální tým, který s vámi dokáže řešit všechny problémy, bylo pro mě asi úplně to největší téma.
Dlouho jste odmítal pustit do firmy investory. Kdy přišel zlom?
My jsme klasické investory, kteří by do firmy vložili peníze na růst, vlastně nikdy neměli. Až v roce 2018, čtyři roky po začátku, jsme je oficiálně přibrali, ale spíš tím stylem, že jsem jim prodal část firmy. Nikdy jsme nepoužili externí kapitál na růst. Vždycky jsme rostli jen z toho, co jsme sami vydělali. Jsem totiž velký zastánce organického růstu a takzvaného „bootstrappingu“.
Já si jako zakladatel z firmy několik let vůbec nic nebral. Všechno, co firma vydělala, jsme investovali zpátky. Nicméně ve chvíli, kdy už se podniku daří a neustále roste, ale vy z toho osobně nemáte takový materiální prospěch, to začne být nezdravé. Potřebujete mít nějaké zázemí i pro sebe, abyste mohl dál fungovat a být sebevědomější nebo i agresivnější v dalších krocích. Takže to nebylo o tom, že bych potřeboval peníze na firmu, ale o tom, že jsem si potřeboval vytvořit osobní rezervu.
V roce 2023 jste odešel z pozice CEO. Jak těžké bylo předat řízení někomu jinému?
Byl to dlouhodobý proces, rozhodně se nejednalo o rozhodnutí ze dne na den. Říkám tomu conscious uncoupling – vědomé odloučení. Pro většinu zakladatelů firem je to velice osobní věc, jako s dítětem, které roky vychováváte a najednou ho máte pustit. Začne vám zkrátka chybět. Rok a půl jsem hledal správného člověka a během té doby jsem se vědomě připravoval na to, že jednou odejdu.
Krok za krokem jsem se stahoval z denního provozu, a když přišel nový CEO Josh McCarter, byl jsem už připravený. Samozřejmě že mi někdy chybějí ty momenty napětí, když firma roste a řešíte věci s celým týmem, ale zároveň je skvělé mít teď čas i na jiné věci, než je jen ShipMonk.
Znamená to, že už do ShipMonku vůbec nezasahujete?
Pořád jsem v představenstvu a vlastním velkou část firmy, takže jsem nadále hodně zainteresovaný. Mám pravidelné týdenní hovory s týmem, sleduji data a vývoj. Ale vědomě se držím dál od každodenní operativy, aby mě to nelimitovalo v dalších mých aktivitách. Je pro mě zajímavé být ve vzdálenější pozici, protože najednou o všem přemýšlím víc strategicky a mám díky tomu jiný pohled na celý byznys.
Dnes se věnujete rodinné kanceláři Bedrox Capital. Jaké to je, být místo podnikatele investorem?
Je to obrovský rozdíl, především z hlediska času. V byznysu víte velice rychle, jestli vaše rozhodnutí bylo správné, ale v investování čekáte roky. Celý ten svět je pomalejší. Nic akutně nehoří, máte na všechno čas. Mentálně a z osobního hlediska je to určitě příjemnější.
Existuje ve světě investic nějaká „srdcová“ oblast, ke které vás to nejvíc táhne?
My v Bedrox Capital neinvestujeme přímo do startupů. Spíš alokujeme kapitál do různých fondů, které investují za nás, kde určitě nějaké zajímavé startupy jsou, ale není to tak osobní, protože si je přímo nevybíráme. Máme velké investice v infrastrukturních odvětvích, třeba v datových centrech a v energetice. To jsou dvě hlavní oblasti, kde vidím smysl. Nejde v nich ale o stonásobky vkladů, spíš o konzistentní, nadprůměrnou návratnost.
Proč právě infrastruktura?
Je to podobné jako v té logistice nebo v e-commerce, kdy my jsme v ShipMonku nebyli ti, kdo přímo prodávali zboží, ale stavěli jsme infrastrukturu. Dnes se nejvíc mluví o AI a my právě raději investujeme do firem, které stavějí datová centra, než do konkrétních AI startupů. Jak se říká, je lepší prodávat lopaty zlatokopům než být tím zlatokopem.
Mluvíme teď spolu na Moonshot Youth Innovation Summitu 2025, který je věnován mladým lídrům, inovátorům a podnikatelům. Máte pro tyto začínající startupisty nějakou univerzální radu?
Nemyslím si, že existují pravidla, která platí na všechno. Ale to nejdůležitější je nebát se být naivní a jít po hlavě i do věcí, které vypadají nemožně. Ne vždycky poslouchat, co říkají ostatní, ale věřit sám sobě, obětovat tomu všechno. A hlavně vydržet.
