Jablka, klobásky, munice i vojáci. Světem izolované režimy vrkají jako dvě hrdličky
Rostoucí obchodní spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem dává oběma autoritářským státům novou páku proti tlaku Západu. Severní Korea posílá Rusku munici, dělníky i jídlo, Kreml oplácí penězi, technologiemi a politickou podporou, napsal list Financial Times (FT).
Na pultech ruských supermarketů se začala objevovat severokorejská jablka a na ruský trh plánují vstoupit další vývozci z izolované diktatury. Ukazuje se, že stále vřelejší vztahy mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho severokorejským protějškem Kim Čong-unem začínají přinášet ovoce oběma zemím.
Dvanáct měsíců poté, co lídři uzavřeli strategické partnerství na okázalé ceremonii v Pchjongjangu, se rychle prohlubuje spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou. Čilá obchodní i kulturní výměna přesahuje dosavadní vojenskou podporu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajině a zároveň nabízí izolovanému režimu ekonomickou záchranu.
Severní Korea a Rusko prohlubují spolupráci
U východního pobřeží Ruska se v poslední době objevují stovky severokorejských rybářů, zatímco si výrobci džemů, uzenin, piva, ale i třeba akordeonů registrují ochranné známky u ruských úřadů. Moskva buduje most přes řeku Tuman, která tvoří část hranice mezi Severní Koreou a Ruskem, což je stamilionový projekt. Plánuje také znovu zprovoznit 10 tisíc kilometrů dlouhou železniční trať mezi hlavními městy obou zemí.
V uplynulém roce se vedoucí představitelé severokorejských univerzit setkali se svými ruskými protějšky ve Vladivostoku, severokorejští sportovci soutěžili v Rusku a ruské divadelní soubory vystoupily v Pchjongjangu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un nedávno přijal ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na své jachtě u přímořského letoviska Wonsan. Kim zde potvrdil „nepodmíněnou podporu“ ruským cílům na Ukrajině, Lavrov na oplátku vyjádřil pochopení pro severokorejské jaderné ambice.
Podle expertů se vztahy Západem opovrhovaných režimů posouvají na novou úroveň. „Zatímco dříve obě strany svou spolupráci zlehčovaly, dnes ji chtějí ukázat jako dlouhodobý projekt,“ uvedl Andrej Lankov, profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě Kookmin v jihokorejském Soulu.
Kim Čong-un na ruské podpoře vydělává
Severokorejská ekonomika je do značné míry závislá na těžbě uhlí, výrobě betonu a průmyslových plastů a udržuje se nad vodou díky dodávkám potravin, paliv a hnojiv ze sousední Číny, která je jejím největším obchodním partnerem. V poslední době režim také získal stovky milionů dolarů díky sofistikovaným útokům na kryptoměny.
Podpora Moskvy by mohla mít „skutečně transformativní“ vliv na severokorejskou ekonomiku tím, že oživí těžební a zemědělský sektor. „I malé investice do infrastruktury mohou přinést znatelné zlepšení životních podmínek v části země,“ tvrdí výzkumník Peter Ward ze Sejong Institute.
Největší přínos ale zatím leží jinde: ve zbraních a lidské síle. KLDR od loňska dodala Rusku podle jihokorejské rozvědky přes 12 milionů kusů munice a zároveň poslala odhadem 13 tisíc vojáků na pomoc ruským silám v Kurské oblasti. I přes těžké ztráty Rusové severokorejské jednotky oslavují. „Bránili Rusko jako svou vlastní vlast,“ uvedl tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu.
Za to proudí do Pchjongjangu miliardy – v hotovosti, technologiích i platbách v naturáliích. Šojgu navíc oznámil, že v Rusku bude nasazeno dalších 6 000 Severokorejců, z toho většina jako armádní dělníci. „Jde o test, jak KLDR zvládne pokrýt ruské pracovní mezery,“ míní Lankov, což by Moskvě uvolnilo pracovní sílu pro válku.
Práce v Rusku by se pro KLDR mohla stát zdrojem stabilních příjmů, i po konci války. Zároveň by mohla pomoct Rusku řešit akutní nedostatek pracovních sil, především na Dálném východě.
Ward ale upozorňuje, že severokorejské vedení s penězi často mrhá: „Část peněz jistě půjde na zlepšení života obyvatel, ale většina skončí v megalomanských projektech v Pchjongjangu a v kapsách elit.“
Rusko získalo přístup k munici i zbraním
Naopak pro Rusko jsou nové obchodní vztahy zatím spíše symbolické. „To, co Severní Korea nabízí, není pro většinu ruských firem zajímavé. A navíc jim chybí zkušenost s fungováním v tak uzavřené zemi,“ dodává Lankov.
Silné partnerství ale Moskvě a Pchjongjangu poskytne větší schopnost odolávat diplomatickému tlaku Západu i po utichnutí bojů na Ukrajině.
„Přístup Moskvy k zásobám dělostřeleckých granátů a balistických raket v Pchjongjangu bude dál sloužit jako užitečný prostředek k zastrašování Ukrajiny a dalších zemí, čímž Rusko získá další páku v budoucích jednáních,“ uvedl Ward. Ruské financování a technologie navíc pravděpodobně urychlí pokrok severokorejského zbrojního programu, dodal Victor Cha z washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Americký prezident Donald Trump už avizoval, že by se rád vrátil k vyjednáváním se severokorejským vůdcem, s nímž se snažil prohlubovat vztahy i během svého prvního mandátu v Bílém domě. Kima na jaře označil za „velmi chytrého chlapa“ a Severní Koreu za „jadernou velmoc“. Ale podle odborníků mu bude muset nabídnout víc než dřív. „Trump by si neměl namlouvat, že jeho srdečnost nějak zkazí Kimovi lukrativní vztahy s Ruskem nebo přesvědčí severokorejského vůdce, aby se vzdal obrovského vlivu, který nyní má,” uvedl Cha.
