Z Norska až do Jižní Koreje. Ruský tanker dokončil výjimečně dlouhou a náročnou trasu v rekordním čase, především se ale stal vůbec první lodí, která kdy proplula severní námořní trasu (podél severní hranice Ruska) bez pomoci ledoborce, který by ji brázdil cestu.
Rusům částečně napomohl fakt, že stále častěji dochází k tání ledovců a cesta je tak schůdnější než kdy dříve. Od roku 1906 proplulo touto trasou méně než pět set lodí - zástupci společnosti, která tanker vlastní, Sovcomflot, ale předpokládají, že se dnes stále velmi náročná trasa stane v budoucnu pro ostatní námořníky rutinní.
Tanker ruské společnosti přepravoval zkapalněný zemní plyn. Náročnou cestu zvládl za 19 dní - tedy výrazně rychleji, než kdyby plul přes Suezský průplav.
Loď plula průměrnou rychlostí čtrnácti uzlů, přičemž bojovala s ledem o tloušťce až 1,2 metru. Konstruovaná byla ovšem tak, aby případně zvládla i 2,1 metru.
“I kdybychom zítra zastavili emise skleníkových plynů, stále je nepravděpodobné, že by mělo dojít k obratu ve zrychlujících se ztrátách arktického ledu,” ocitoval britský The Guardian oceánografa Simona Boxalla z University of Southampton.
Ten také potvrdil domněnku Sovcomflotu, že bude v budoucnu trasa lemující severní hranici Ruska stále více využívaná.
Úspěch ruského tankeru, který ke zdolání severní námořní trasy nepotřeboval ledoborec, může inspirovat i další dopravce a jiné společnosti, jak zrychlit cesty a navýšit zisk.
Odborníci se však častějšího využívání severní trasy obávají. Větší množství lodí brázdících tyto vody by prý mohlo výrazně přispět k tání ledu. Frekventovanější dopravou by mohla být ohrožena navíc i místní zvěř.
Pokud by došlo k havárii typu ropného úniku, následky katastrofy by se v zdejším náročném terénu odstraňovaly podstatně hůře a pomaleji.
