New York přepisuje pravidla kancelářského trhu a zažívá boom. Praha může pozorně sledovat
Vítejte u dalšího vydání realitního newsletteru! Tentokrát se podíváme přes oceán do města, které udává tempo světovým trhům. New York zažívá největší kancelářský boom za posledních dvacet let. Finanční sektor, technologické firmy i konzultanti se vracejí do kanceláří a město mění svou tvář. Moderní věže rostou, zatímco starší budovy se přestavují na byty. Je to trend, který může být inspirativní i pro Prahu. Zvlášť teď, kdy řešíme, jak oživit centra měst, co dělat se stárnoucími kancelářemi a jak propojit práci, bydlení a život v jednom městském prostoru.
Střípky z trhu
- Praha plánuje od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) koupit za 761,2 milionu korun pozemky ve Vysočanech, na kterých se nachází areál městské firmy Pražské služby (PSAS). V pondělí to schválili radní města, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé.
- Kontrolu nad brněnským Masarykovým okruhem převzala podle zjištění e15 skupina Creditas rodiny miliardáře Pavla Hubáčka. Okruh, kam se letos po pěti letech vrátila Velká cena MotoGP, dosud vlastnil Hubáčkův bratranec a investor do realit Karel Hubáček.
- Česká pošta dosud obdržela tři oficiální nabídky na odkup pražské budovy na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů. Požaduje cenu podle posudků, tedy zhruba 1,4 miliardy korun. Některé nabídky jsou nereálné.
HLAVNÍ TÉMA:
New York znovu ožívá. Finančníci zaplnili kanceláře a staré mrakodrapy se mění v byty. Praha může sledovat pozorně.
Zatímco řada měst po světě stále hledá nový smysl pro své administrativní čtvrti, New York hlásí návrat. A ne ledajaký. Jen během prvních devíti měsíců letošního roku se na Manhattanu pronajalo přes 2,14 milionu metrů čtverečních nových kanceláří – nejvíc od roku 2006.
💸 Finanční sektor táhne návrat do kanceláří
Za oživením stojí především Wall Street. Banky, investiční fondy i poradenské společnosti znovu rozšiřují týmy, protože trh fúzí, akvizic a IPO znovu ožívá. Firmy jako Deloitte nebo JPMorgan Chase patří mezi největší nájemce nových prostor. Deloitte obsadil tři čtvrtiny nového mrakodrapu v Hudson Yards a JPMorgan nedávno otevřel nové sídlo na Park Avenue. Šedesátipatrová věž za tři miliardy dolarů nabízí restaurace, zahrady i meditační místnosti. Kancelář se v New Yorku mění z povinného pracovního místa na prostor, který má inspirovat a přitahovat.
Zájem mají i technologické a mediální firmy. Amazon rozšířil své prostory o dalších třicet tisíc metrů čtverečních a koupil budovu na Páté avenue. Aktivita na trhu je tak dnes vyšší než před pandemií.
💎 Luxusní projekty rostou, starší domy zůstávají prázdné
Oživení trhu je ale nerovnoměrné. Na jedné straně stojí rekordní poptávka po moderních budovách s vysokým standardem, na druhé zůstává mnoho starších kancelářských domů prázdných. Míra neobsazenosti v Manhattanu dosahuje 14,8 procenta, tedy téměř dvojnásobku úrovně z roku 2019.
Ceny pronájmů v nejlepších lokalitách přitom lámou rekordy. U nových projektů se běžně pohybují nad 100 dolary za čtvereční stopu, tedy více než 1000 dolarů za metr čtvereční ročně. Starší objekty ztrácejí hodnotu a mnozí jejich vlastníci řeší finanční problémy. New York tak prochází rychlou proměnou, v níž obstojí jen ty budovy, které nabízejí skutečnou přidanou hodnotu, píše deník The New York Times.
🏚️ Staré kanceláře se mění v byty
Budovy, o které už nájemci nestojí, dostávají druhý život. Město i stát podporují přeměnu kanceláří na byty a výsledkem je největší vlna konverzí od druhé světové války.
Developer Marty Burger, který přestavuje mrakodrap nedaleko Empire State Buildingu, k tomu pro deník The New York Times řekl: „Každá čtvrť v New Yorku se postupně mění ve smíšenou, kde se pracuje i bydlí.“ Město tak současně řeší přebytek kancelářských prostor a bytovou krizi.
🧑🎓 Mladí se vracejí do města
New York znovu přitahuje mladé talenty. Podle analýzy společnosti JLL má letos nejvyšší příliv vysokoškoláků ze všech amerických metropolí. Firmy to vnímají a chtějí být tam, kde je energie, kreativita a nový talent. I díky tomu má město nejvyšší návrat do kanceláří v celé zemi, a to dokonce o něco vyšší než před pandemií.
🏰 Co z toho plyne pro Prahu
Praha dnes řeší podobné otázky. Co se staršími administrativními domy? Jak oživit centra měst, kam se lidé po práci nevracejí? A jak vytvořit pracovní prostředí, které láká, ne odrazuje?
New York ukazuje, že klíčem není množství kancelářských metrů, ale jejich kvalita. Úspěch přinášejí projekty, které propojují práci, bydlení a služby. Místa, kde se žije i po pracovní době.
Možná i Praha potřebuje méně kanceláří, ale více života mezi nimi.
CO SE JEŠTĚ STALO NA REALITNÍM TRHU:
Vrak na budově Trigemy od Davida Černého může narazit
Po šesti letech plánování naráží budova developerské společnosti Trigema u stanice metra Nové Butovice na nový problém. Tím může být Metropolitní plán. Společnost má tak v zásadě tři možnosti, jak budovu s vrakem lodi od slavného umělce Davida Černého postavit. Podrobnosti najdete v článku Elišky Nové.
Libeskind navrhl pro Sekyru náměstí, knihovnu a bytové domy
Daniel Libeskind, jeden z nejvýznamnějších světových architektů, navrhl pro pražský Rohanský ostrov čtyři rezidenční budovy nazvané Sekyra Flowers. Součástí projektu developera Luďka Sekyry, v jehož rámci vznikne zhruba 500 bytů, je i nové náměstí. Jde o první projekt Daniela Libeskinda v Česku. Celkové náklady dosáhnou 30 miliard korun a dokončení se plánuje do roku 2035. Více se dočtete v článku Honzy Novotného.
Praha představuje Metropolitní plán
Institut plánování a rozvoje dokončil budoucí územní plán Prahy. Ředitel institutu Ondřej Boháč vysvětluje, jak může dokument pomoci s výstavbou bytů, proč se schvaluje tak dlouho a jaké reformy by měly následovat. Celý rozhovor najdete zde.
