S Ficem se na slovenské silnice vracejí PPP projekty

Slovenská dálnice D1 nedaleko Popradu

Slovenská dálnice D1 nedaleko Popradu Zdroj: wikimedia.org

Na Slovensku by měly po několikaleté pauze vyrůst silnice postavené prostřednictvím projektů veřejně-soukromého partnerství (PPP). Ohlásil to premiér Robert Fico s odůvodněním, že tato forma je v porovnání s klasickou výstavbou levnější.

„Tyto projekty neumožňují žádné dodatky ani navyšování,“ řekl, přičemž se ke zrychlení procesu rozhodl změnit i systém veřejných zakázek. Nově by u velkých projektů státního zájmu stačilo oslovit přímo jím vybrané firmy, s každou jednotlivě jednat a potom vybrat výherce.

Jak odborníci, tak opozice však zdvihají varovný prst. Výstavbu bez dodatků považují za odborný nesmysl a tvrdí, že se bez nich nedá postavit jakákoli silniční infrastruktura. Smlouvy v sobě mívají zakomponované klauzule pro případ nepředvídatelných událostí, jako jsou přírodní katastrofy nebo archeologické nálezy.

„Neviděl jsem stavbu bez dodatků, ani vlastní dům jsem tak nepostavil,“ konstatuje dopravní analytik Juraj Čermák. Důkazem jsou také dodatky k jedinému dokončenému PPP projektu rychlostní silnice R1, který zrealizovala první Ficova vláda.

Deklarování výstavby prostřednictvím PPP projektů je podle dalšího odborníka – a zároveň i představitele opoziční SDKU-DS – Ondreje Mateje pouze krycím manévrem. Ten by měl zastřít přípravu nového zákona o veřejných zakázkách, který má změnit právě způsob přidělování strategických objednávek. „Smer chce takto pomoci svým firmám. Tři nebo čtyři firmy budou vzájemně spolupracovat. Dohodnou se na určité ceně a každá firma vždy získá jinou zakázku. Tak se budou postupně střídat na trhu. Je to čistě připravené pro tunel století,“ míní bývalý poradce expremiérky Ivety Radičové a upozorňuje rovněž na skutečnost, že přímý výběr uchazečů je pravděpodobně v rozporu s pravidly Evropské unie.

Ta hovoří o otevřenosti soutěže pro všechny. Vládou plánovaný systém se nikde v Evropě nepoužívá, uskutečňují ho ve Spojených státech nebo v Kanadě.

Odstrašující příklad – tunel Branisko
Premiér Fico snahu stavět přes projekty veřejně-soukromého partnerství (PPP) v případě volných peněz ve státní kase vysvětluje kauzou Branisko. Stavba pětikilometrového dálničního tunelu byla totiž dražší o více než 66 milionů eur (zhruba 1,65 miliardy korun) a znamenala 76 podepsaných dodatků. Premiér tak odmítá výběr nejlacinější nabídky a následný podpis dodatků. Jeho slova se však neshodují s neustálou deklarací ministerstva dopravy o prioritní výstavbě z eurofondů. Veřejně-soukromé partnerství je podle rezortu stále vhodné pouze tam, kde není možné využít unijní peníze.