Elektromobily se v posledních letech dočkaly významné podpory, především kvůli jejich přátelskému vztahu k životnímu prostředí. Massachusettský technologický institut však v průzkumu zjistil, že situace nemusí být tak jednoznačná.
Problém je, že život každého automobilu se neskládá pouze z jeho užívání. Někdo jej musí vyrobit a následně po skončení jeho života ekologicky zlikvidovat. V případě výroby auta je navíc nutné z hlediska energetické náročnosti rozlišovat výrobu jednotlivých celků vozu. A samozřejmě také výrobu elektrické energie, která je v tomto ohledu klíčová.
Massachusettský technologický institut nedávno publikoval výsledky velmi zajímavé studie. V rámci ní porovnával emise oxidu uhličitého u tří velmi rozdílných vozidel. A sice Tesly Model S, BMW 750 xDrive a Mitsubishi Mirage se zážehovým motorem, což je u nás neprodávaný následovník coltu. Celou studii pojal jako produkci CO2 v průběhu životního cyklu uvedených automobilů, samozřejmě přepočítanou pro snazší názornost na jeden ujetý kilometr.
Dle očekávání produkuje nejvíce oxidu uhličitého na jeden ujetý kilometr BMW 750 xDrive, konkrétně 385 g/km. Jenže druhým nejhorším autem nebylo Mitsubishi Mirage s vykázanými 192 g CO2 na ujetý kilometr, ale překvapivě Tesla Model S. U ní zmíněný technologický institut konstatoval hodnotu 226 g/km.
Podívejte se, jak vypadá svět elektromobilů:
Hlavní příčinu, proč Tesla Model S vykázala ve svém životním cyklu tak vysoké emise CO2, spatřuje zmíněný technologický institut ve výrobě trakčního akumulátoru typu lithiu-ion. Není to tak dávno, co ředitel Tesly a inovátor Elon Musk tuto technologii oslavoval, coby zajištění budoucnosti elektromobilům. Fakt, že tesla dopadla tak jak dopadla, v zásadě nikterak nesnižuje ekologický přínos elektrických a hybridních vozidel. „Jak elektromobily tak také hybridy jsou v otázce produkce emisí lepší než vozidla poháněná spalovacími motory,“ říká zástupkyně zmíněného amerického technologického institutu Jessika Trancik.
Ke studii je potřeba dodat, že ohledně výroby elektrické energie vycházela ze situace na americkém středozápadě USA. Po havárii jaderné elektrárny Three Mile Island v roce 1979 došlo v Americe k omezování jaderných elektráren, které do té doby rostly s trochou nadsázky jak houby po dešti. Svým rozsahem se tato katastrofa řadí po boku ukrajinského Černobylu a japonské Fukušimy. V USA se tak k výrobě elektrické energie stále hojně využívají tepelné elektrárny spalující uhlí za účelem vzniku páry, roztáčející turbíny. Vždyť 98 procent produkce uhlí v USA jde na výrobu elektrické energie. A právě středozápad USA je v tomto ohledu značně produktivní.
Další problém v případě Tesly představují rozměry akumulátoru, která současně zvyšují hmotnost vozidla. Prostě aby byl zajištěn dostatečný akční rádius na jedno nabití, musejí být baterky relativně velké.
Podobná studie přitom nedávno dokázala, že elektromobily jsou i přes proces výroby baterií ekologičtější, výzkum se totiž zabýval velikostně a výkonostně srovnatelnými vozy.
