„Řídíte rádi? Nabízíme vysoké výdělky“! S podobnými slogany lákají firmy zájemce k zprostředkované práci pro alternativní taxislužbu Uber. Využívají toho, že aplikace po řidičích nevyžaduje koncesi ani zkoušky z místopisu. Firmě, která pro jízdu v rámci Uberu shání zaměstnance, stačí běžný živnostenský list na smluvní přepravu osob. Partnerství, jak tento systém výdělku nazývá sám Uber, využívají řidiči kteří si nechtějí živnost zřizovat. Mnohdy ani nemusí jezdit s vlastními vozy a hradit provozní náklady, tyto náležitosti za ně vyřídí podnikatelé.
V rámci partnerství jezdí po Praze necelá polovina všech řidičů Uberu. Podmínky práce se přitom podle zjištění deníku E15 liší. Některé firmy nabízejí práci na dohodu, jiné dokonce jako hlavní pracovní poměr. Všechny oslovené společnosti však spojují pravidelné poplatky. Ty mají řidiči firmě odvádět za daně a administrativní služby.
„To, co si vyjezdíte, je celé vaše,“ řekl pro E15 zástupce společnosti Vinifleet, kterému jsme se představili jako zájemci o zaměstnání. Jediným odváděným poplatkem firmě je v tomto případě 1500 korun týdně, tyto peníze firma použije na hrazení daní a odvodů. V průběhu rozhovoru však vyšlo najevo, že sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel hradí pouze z minimální mzdy. Zbývající částku odevzdává firma řidiči „bokem“.
Víte, co to je a jak funguje Uber Eats?
Další zprostředkovatelé například ani platbu odvodů neřeší, řidič odevzdává pouze desetinu z výdělku, která má putovat na zaplacení daní.
Běžně firmy nabízejí také komplexní služby v podobě služebního auta a hrazení paliva, řidič se však v takové situaci bude muset smířit s nižším výdělkem. „Abych vám mohl platit 100 korun za hodinu, budete muset najezdit více než 60 hodin týdně,“ uvedl pro E15 pan Tomáš, který také pomocí inzerátů shání řidiče. Smlouvu však nenabízí na hlavní pracovní poměr, ale jako dohodu. Řidič si ve výsledku přijde asi na 18 tisíc čistého. „Práci na hlavní poměr u nás dostanou jen ti nejlepší,“ dodává po telefonu podnikatel.
Výjimkou ale nejsou ani inzeráty na zahraničních serverech, které lákají na „dobře ohodnocenou“ práci v Česku například Ukrajince. Právě počet cizinců ve službách Uberu, jejich neznalost jazyka a místopisu patří mezi jedny z argumentů pražských taxikářů. Mluvčí českého zastoupení aplikace Miroslava Jozová však popírá, že by jejich počet nějak významně převyšoval průměr pracujících cizinců v Praze.
„Cizinců je zhruba 12 %, což přibližně kopíruje demografické rozdělení Prahy,“ říká Jozová. „Nejčastěji se jedná právě o lidi z východní Evropy, například Rusy nebo Ukrajince,“ potvrzuje mluvčí.
Na národnost řidičů si stěžují i někteří uživatelé Uberu, kteří kvůli tomu snižují hodnocení aplikace v AppStoru a Google Play. Mnohem častěji se ale kritika snáší na společnost kvůli takzvaným „násobkům“. Těmi Uber přepočítává cenu ve chvíli, kdy je o službu zvýšený zájem – typicky v pátek a sobotu večer. V tyto chvíle přesahuje i magistrátní strop, který činí 28 korun za kilometr. Kromě zákazníků vadí tento způsob navyšování ceny i taxikářům. Ti si stěžují právě na to, že se maximální cena jízdného v metropoli několik let nezvýšila.
