V letošním roce se české startupy potýkají s nedostatekem financí, investoři si mnohem více než v minulost rozmýšlejí, kam své peníze pošlou. Podle Ondřeje Zemka z advokátní kanceláře Sparring, která se na odvětví rychle rostoucích firem zaměřuje, se ale situace pomalu lepší. Pokud by trh vydržel dole déle než další půlrok, měla by startupová scéna velký problém, říká v rozhovoru pro deník e15. Zemek také popisuje, proč se Česko nikdy nedočká dramatických pádů vzývaných startupů, jako tomu bylo v případě WeWork nebo Theranos.
Trh zamrzl, investic do startupů je v Česku letos pomálu. Máte tedy vůbec co dělat?
Máme dostatek práce, musím zaklepat, byť je investic výrazně méně. Pokles trhu jsme začali pociťovat už na konci minulého roku, úpadek investic je značný, práce se nám proto trochu proměnila, výrazně více řešíme problémy ve firmách, třeba rozhádané společníky, propouštění zaměstnanců nebo hrozící insolvence.
Startupy, které před třemi lety využily příležitost a sáhly si na dostupné peníze, tak v dalších kolech už hledají peníze v zahraničí, až na výjimky nemáme v regionu fondy, které by zvládly velká kola. Je to problematické, náš region je dobrý v počátečních investicích, ale potom se pro peníze chodí ven.
Například investiční kola Series B, která se pohybují v nižších desítkách milionů dolarů, tu skoro nikdo neumí, ne?
Je tu Kaya, Credo a to je asi vše, což jsou navíc fondy, které v této fázi investují do firem, do nichž už v předešlé době poslaly nějaké peníze, nebudou je dávat do někoho cizího. Je tu ale teď Taiwania Capital, což není český fond, ale má velký objem peněz, který plánují investovat v Česku, Litvě a na Slovensku.
A jsou tu vůbec startupy, do kterých může tak velký fond, jako je Taiwania Capital, investovat?
Je to složitější v tom, že posílají do startupů vysoké částky v pozdějších kolech a těch tu tolik není.
Jak dlouho může vydržet trh takto dole?
Mám za to, že se to už pomalu zvedá. Se Slovenskem je to hodně blbé, stejná nebo podobná situace tam podle mě bude ještě další rok. V našem případě předpokládám, že to bude trvat spíše půl roku, pokud by to trvalo déle, tak by startupová scéna měla velký problém.
Je problém, když někdo nabral v předchozích letech malé investice, a proto dnes potřebuje větší. Protože nejenže startupy nabraly tímto způsobem několik milionů a teď potřebují víc, ale když měly tehdy valuaci 10 milionů eur, tak nemohou nyní nabrat peníze s valuací 12 a už vůbec ne osm milionů eur. To hodně startupů poseká, mnoho z nich se bude proto koukat, jestli nebude lepší prodat firmu nějakému strategickému investorovi než shánět na trhu peníze.
V Česku je hodně startupů vázaných na region střední Evropy. Mnoho z nich třeba říká, že jsou SaaS (software as a service – pozn. red.), ale pak jdou třeba do Rakouska a shoří tam jako papír. Pak je hromada foundrů, kteří se na to vykašlali a šli rovnou do USA. Když jste tam malý, tak jste vlastně velký. Často klientům doporučujeme, aby se vykašlali na české investory a šli za oceán.
Minulý rok jste říkal, že fondy budou muset investovat, protože musejí dojet své investiční cykly. Vyplnilo se to?
Když má fond peníze nabrané, tak je potřebuje nějak alokovat. Pak je otázka, jestli je spíše nevloží do jiných věcí, než jsou startupy. Soukromé fondy to určitě dělají, jelikož to mohou dělat, dávají peníze například na dluhopisy, jelikož investora primárně zajímá, jaký dostane výnos, a pokud se manažer fondu bojí, že startupy výnosy nevykážou, tak peníze dá někam jinam. Nevím, jak jsou na tom ale fondy, které mají unijní peníze, ty to dělat nemohou. Ale určitě peníze někam vloží, protože až budou nabírat od investorů další peníze, tak by od nich mohli slyšet, že jim žádné peníze nedají, protože nevyčerpali ani předchozí investice.
Takže podle vás fondy rizikového kapitálu investují do bezpečných dluhopisů?
V rizikové době určitě ano.
Jak peníze z Evropského investičního fondu, který financuje mnohé české investory, ovlivnily českou scénu?
Některé fondy si jimi pomáhají, když se budeme bavit o těch, které jsou vysloveně financované EIF, což jsou třeba Nation1, Lighthouse, Zero Gravity Capital a další, tak mně to přijde poměrně fajn v rámci počátečních investičních kol a je dobře, že je to spojené se soukromým kapitálem. Otázka ale samozřejmě je, jak dobře se tyto peníze spravují, když se manažeři nezodpovídají konkrétnímu člověku.
Důležité spíše je, že u nás chybí systematické investování angelů (individuálních investorů, kteří mají zkušenosti z byznysu – pozn. red.). Je jich tady jen pár.
To dělá třeba Depo Ventures, je to tak?
Ano, ale Depo má svůj fond a vedle toho má strukturu angelů, to dělají také třeba Startupyard, nebo Garage Angels v Brně. Ale to jsem nemyslel, chtěl jsem mluvit o samostatných andělských investorech, kteří tu nejsou. Jedním z mála je například Jaroslav Beck, který zbohatl na BeatSaber.
Nemůže této situaci například pomoci rostoucí komunita pod hlavičkou CzechFounders, která má také svůj fond?
V počáteční fázi je vždy lepší angažovaný angel než fond, který řídí zaměstnanci. Znám hromadu startupů, do nichž když přišel nějaký zkušený investor, který neřeší peníze, ale je úspěšný v byznysu, tak aktivně posunul startup dopředu, což se vám s fondem nikdy nestane. Pro první kolo je tento model naprosto ideální, podobná praxe ale v Česku moc není.
V posledních letech vzniklo v Česku opravdu hodně fondů, které se orientují na investice do startupů. Je to ku prospěchu odvětví?
To se ukáže až podle jejich výnosů, až fond zavřou. Je to určitě dobře, že tu jsou. Když se podíváme na Slovensko, tak tam nejsou startupy, protože tam nejsou peníze, není možné startup lokálně financovat. V USA je také hromada investičních fondů, některé jsou super, některé ne, ale i některé z těch super fondů někdy poslaly peníze do něčeho podobného, jako je WeWork. Je Softbank dobrý fond? Těžko říct.
Bude v Česku něco podobného jako WeWork? Dluhopisová letadla asi do toho nemůžeme řadit, to je něco jiného.
Jako podobný problém? Tím, jak startupy v Česku nejsou tolik signifikantní, tak to asi nehrozí. Kdyby spadl Rohlik, tak je to problém, ale nemyslím si, že až tak velký.
Nebyl by problém, kdyby padl Rohlik? Vždyť tam už je také spousta peněz, vydal dluhopisy, má miliardovou půjčku od tří bank.
Tak by to byl problém pro Rohlik. Dluhopisy má prodané přes J&T pro kvalifikované investory, to nikoho nezajímá. Všechny zajímá, když je krev v ulicích, tedy příběhy jako Zoot, Xixoio nebo Growing Way. Pilulka asi nyní bude zajímavá.
Ale obecně si myslím, že jak je Evropa více socialistická a ve všem, ale úplně ve všem pomalejší, tak tady nejste schopen si zafinancovat něco extrémně rychle vícero bankami, pokud tomu nerozumíte. Když se tady dostane nějaká velká firma do problémů, tak to nevypadá jako při pádu Lehman Brothers, u nás se to nejprve musí probrat s úřadem práce, pak s odbory. Ti lidé pak jdou na pracák, ušlé mzdy dostanou od státu a pohledávky spadnou do insolvence. Tím, jak jsme více protekcionističtí, tak já si ani nemyslím, že by tady byl potenciál, aby tady něco podobně rychle vystřelilo bez brzd a protivah. Jaké jsou v regionu velké a silné startupy, které by byly kapitálově srovnatelné se západní konkurencí? Skoro žádné.
Ve třetím čtení je nyní pozměňovací návrh, který by do Česka zavedl zaměstnanecké akcie. Ačkoli zástupci startupů po této legislativní změně dlouho volají, tato konkrétní právní úprava se jim nelíbí. Vy jste zároveň dělali na verzi, která byla od té navržené o něco odlišná. Proč se nepodařilo prosadit vaši variantu?
Byla moc ambiciózní. Ale je dobře, že projde aspoň něco. Všichni stále řeší zdanění, ale možná to o něm až tolik není. Když děláte programátora za nějaké peníze a k tomu ještě dostanete akcie, které po pěti letech máte možnost prodat za sto milionů, tak to samozřejmě nechcete danit, ale je to stále lepší než nemít těch sto milionů.
Daleko horší pro startupy ale je, že konsolidační balíček úplně zaškrtí prodeje firem. Proč si stát bere peníze, když někdo prodá firmu? Máme už tak dost zdaněnou práci, proto chodí všichni na švarc, stát na to úplně kašle. A teď firmu po 10 letech ještě prodáte a výnos nad 40 milionů vám stát zdaní. Chodí za námi klienti, ptají se na nastavení švarcu a já jim říkám: Jestli to chcete mít správně, tak ty lidi zaměstnejte, je ale dost pravděpodobné, že v takovém případě tady mnoho startupů nevznikne, jelikož nebudou finance na to zaplatit technický a jiný seniorní talent.
Takže stát je podle vás příliš slabý na to, aby to byl schopný řešit?
Přesně tak. A vůbec mu nedocházejí dopady. Důvod, proč to lidé dělají, je, aby neplatili takové odvody. Když budu potřebovat developera, kterému budu chtít dát 150 tisíc, tak je velký rozdíl, jestli je zaměstnanec nebo na švarc. Za ten rozdíl bych si možná mohl dovolit půlku dalšího člověka.
Každopádně konsolidační balíček je schválen, od roku 2025 budou tedy platit jiné podmínky pro prodej firem.
Tato změna je velká chyba. Prakticky to úplně vymazává výhodnost prodeje firmy v Česku.
Jaký to bude mít efekt?
Bude tu méně peněz na rozjezd a financování dalších firem, což lidé ze startupů typicky dělají. Nicméně pro nás by to mohlo být poměrně fajn, protože se podle mě zvýší aktivita na trhu fúzí a akvizic. Myslím, že lidé budou mít velkou motivaci prodávat firmy levněji a rychleji. Nebudou chtít platit daně.
Znamená to i přesun sídel firem do zahraničí?
Je to tak. Úplně nejhorší je, že fyzické osoby daní podle své daňové rezidentury, takže se budou i přímo lidé stěhovat pryč.
Zmiňoval jste, že v současné době řešíte více rozhádané firmy a propouštění. Situace na trhu se tedy promítá i do řízení firem?
Když se nedaří, tak se hledají důvody, proč se nedaří, hledá se, kde by se firma mohla zeštíhlet, a lidé ohledně toho mají rozdílné názory.
O propouštění v technologických firmách se v Česku příliš nepsalo, ale ve skutečnosti se to dělo, je to tak?
Dělo se to, a to poměrně dost. Myslím, že to byl případ zejména firem, které neměly nabrané peníze. Moc se o tom nemluví, ale když má startup problém sehnat peníze, tak v té době většinou zároveň není ziskový. Často nyní vidíme, že se nějaký startup snaží sehnat na trhu několik měsíců peníze, ale zároveň ten zakladatel propustí polovinu týmu. Naštěstí lidé do toho s tím jdou, když se peníze nakonec najdou, tak často naskočí zpět. To by třeba pro mě úplně nebylo.
Ale stejně těch startupů moc neskončil úplně, navzdory tomu, že musely propouštět a nemohly sehnat peníze.
To nevidíte, napadá mě třeba jeden startup, který de facto umřel, ale z veřejných zdrojů se to nedočtete. Myslím si, že podobných případů bude hodně. Nemusejí být úplně mrtvé, ale mohou mít hodně utlumenou aktivitu. Často se u startupů čeká, jestli se někomu nebude hodit něco, co ten startup má, občas se prodávají celé týmy nebo technologie. Nemluví se o tom i z reputačních důvodů investičních fondů. Když máte investora, jehož startup, kterým se chlubil, je v likvidaci, tak to není nic moc.
Ondřej Zemek (33)
- Vedoucí advokát české pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Sparring zaměřující se na startupy, technologické firmy a na inovativní ekosystém.
- Práva studoval v Brně a v Nottinghamu.
- Zkušenosti sbíral v mezinárodních advokátních kancelářích se zaměřením zejména na M&A a oblast financování.
- V oblasti fúzí a akvizic zastupoval jak prodávající, tak kupující v rámci desítek transakcí, domácích i přeshraničních.
