Ostrava se zbavuje nálepky města těžkého průmyslu a uhlí a snaží se posunout do nového světa, kde by i místní podniky mohly vydělávat na jedničkách a nulách. A s pomocí inovačního centra, podporovaného městem i krajem, tu vzniká stále více nových startupů. Ačkoliv moravskoslezská metropole na Prahu a Brno zatím výrazně ztrácí, úspěch zdejších nových společností dokazuje, že se region zvedá.
Technologická firma Raynet sídlí v bývalém kasinu v ostravské Porubě. Na pohled obyčejná budova, stačí ale vejít a hned je jasné, že se tu odehrává něco na místní poměry mimořádného. V nově zrekonstruovaném interiéru sídlí softwarová společnost, která dřív vytvářela všemožné programy a aplikace podle zadání zákazníků. Pak se ale zaměřila na oblast systémů pro řízení a správu obchodníků a během pár let se stala českou jedničkou v tomto oboru. Výsledkem je, že Raynet v loňském roce při tržbách 80 milionů vykázal zisk 20 milionů. A letos míří na tržby až kolem 130 milionů korun.
Raynet a další podobně zaměřené zdejší firmy jsou symbolickým úkazem posledních let, kdy se moravskoslezská metropole snaží přidat k Praze a Brnu a stát se dalším technologickým centrem republiky. Dokládá to i nárůst startupů v regionu: ještě v roce 2017 jich bylo pouze 15, letos se jejich počet zatím zastavil na číslu 75. Za uplynulých šest let se tak jejich zastoupení na zdejší podnikové mapě zpateronásobilo.
Podhoubí nových startupů
„Ostravsko, historicky vnímané jako region těžkého průmyslu, nabírá nový dech,“ je přesvědčen Tomáš Pinďák z Moravskoslezského inovačního centra, které mimo jiné sbírá data o startupech v regionu. „Ostrava byla dlouho přehlížené místo, pokud jde o startupy,“ poznamenává zakladatel portálu Startupjobs.cz Filip Mikschik. „Nyní o svou novou pozici bojuje. Myslím, že jí v tom pomohla změna způsobu práce po pandemii. Už není potřeba denně docházet do kanceláře. Lidé tu mohou zůstat a vytvářet podhoubí pro růst nových startupů.“
V posledních letech tak vznikly v Ostravě startupy, které mají už nyní mezinárodní přesah, nebo o něj aktivně usilují. Například firma SprayVision se snaží automobilkám po celém světě ušetřit náklady při lakování karoserií pomocí práce s daty. Mezi více než 70 klienty tohoto ostravského startupu jsou například BMW, Porsche nebo Lamborghini. Medicínská firma Stimvia zase testuje přístroje určené na léčbu inkontinence, poruchy erekce či zmírnění Parkinsonovy choroby. Z výhodné polohy na pomezí leteckých, železničních a silničních uzlů těží například startup Skladon, který za internetové obchody řeší uskladnění a další práci se zbožím.
Ostravská technologická scéna se úspěšně rozbíhá, stále má ale co dohánět. Podle Českého statistického úřadu se ostravské firmy, které investují do výzkumu a vývoje, podílejí na českém HDP jen z 0,77 procenta. Lídrem je v tomto ohledu Brno, jehož podíl se za posledních deset let posunul z 1,40 na 1,9 procenta HDP. Výzkum a vývoj je přitom zásadní pro modernizaci ekonomiky, po níž volají politici i zástupci průmyslu v posledních letech. Význam moravskoslezského byznysu pro republikovou ekonomiku přitom slábne, v dobách těžkého průmyslu a uhlí na počátku devadesátých let se region podílel na celorepublikovém HDP 11,11 procenta, v roce 2021 to bylo jen 8,9 procenta. Je tak zřejmé, že kdysi bohatý region musí opustit svou průmyslovou minulost a přeorientovat se na nové obory.
Finanční podpora v začátcích
Většina zmíněných startupů sídlí právě v budovách Moravskoslezského inovačního centra (MSIC). Právě existence centra, které by mohla Ostravě závidět i Praha, se po průzkumu terénu ukazuje jako klíčová pro rozvoj inovativních firem v regionu. Akcionáři organizace, která vznikla v roce 2017, jsou Moravskoslezský kraj, město Ostrava a tři místní vysoké školy, to ale neznamená, že by MSIC byl odkázaný jen na dotace. Centrum pomáhá místním firmám například právě s prostory – ve čtyřech budovách, které v blízkém sousedství zdejších univerzit spravuje, v minulém roce pracovalo téměř 900 lidí.
Od pronajímání prostorů a konzultací se chce MSIC posunout k dalším aktivitám. V příštím roce například plánuje spustit investiční fond, jehož prostřednictvím by financoval nadějné startupy na začátku jejich existence, což by zase mohlo podpořit vznik nových firem a příchod nových specialistů.
Zástupci vedení MSIC uvádějí, že jedním z dalších cílů jejich organizace je změnit pohled zdejších lidí, kteří často vnímají podnikatele jako ty špatné, podezřelé. Tento problém je podle nich částečně spojen s regionálním působením Zdeňka Bakaly, miliardáře, který vlastnil uhelnou společnost OKD, a s bytovou kauzou, která se dotkla 100 000 obyvatel Ostravska.
Než se z Ostravy stane mezinárodně uznávaný technologický hub, bude ještě nějakou dobu trvat. Moravskoslezské inovační centrum tu ale už dnes tvoří jeden ze solidních základů inovačního prostředí. Významný podíl má také dlouhodobá shoda města a kraje a podpora místních univerzit. „Díky propojení inovačního centra a univerzit tu vyrůstá generace lidí se zájmem o technologie,“ oceňuje roli centra ředitel Raynetu Martin Bazala. „Hledání nových talentů je tak díky tomu snazší.“
