Česko má první jednorožce, přibývá velkých investic do startupů a na trhu s počátečními seed investicemi je také živo. Přesto ve srovnání se světovou elitou, jakou jsou Spojené státy, Izrael, Estonsko nebo Velká Británie, nevycházíme nejlépe. Podle vedoucího advokáta české pobočky kanceláře Sparring Ondřeje Zemka zaměřené na startupy je problém zejména v nabobtnalých smlouvách, byrokratických bariérách, amatérském přístupu některých investorů, nemožnosti jednoduše vypsat opce pro zaměstnance nebo neochotě riskovat.
Je Česko oproti vyspělému startupovému světu pozadu?
Je velmi pozadu, a to zejména v investičním financování, poskytování opcí zaměstnancům a po právně-byznysové části. Když budu mluvit za můj obor, do českého právního systému si vtahujeme řadu anglosaských a amerických institutů, které nejsme schopní do našeho práva napasovat. Věci si musíme ohýbat s tím, že každá právní kancelář to dělá jinak. Z toho pak vznikají dlouhé a složité smlouvy, které stojí hodně peněz.
Příkladem jsou zaměstnanecké opční plány. Většina startupů jsou společnosti s ručením omezeným. U nich se špatně zaměstnancům dávají podíly, protože s tím získávají řadu práv spojených s vedením firmy. Na západě to funguje tak, že legislativa je připravena na akcie určené pro zaměstnance a jejich zdanění.
Jak to startupy řeší?
Různě to obchází skrze takzvaná phantom schémata. Zaměstnanci takto získávají jakýsi virtuální a nikoliv reálný podíl. Nejde o vlastnictví podílu nebo akcie. Je to právo v budoucnu požadovat určité plnění. Je to těžko uchopitelné a daňově nevýhodné. Pokud například dojde k prodeji startupu, zaměstnanec ze svého podílu, který může být v řádech nižších či středních milionů, musí zaplatit sociální a zdravotní pojištění. Startupisti, investoři a právníci o tom ví a nikomu se to nelíbí. Byly snahy o politické lobby tohoto tématu, ale nevím o tom, že by se to v Česku nějak pohnulo.
Investice v časech krve a slz. Válka přesměrovala peníze na nové adresy
Evropské a české startupy se například spojily v iniciativě Not Optional, která lepší možnosti ohledně zaměstnaneckých akcií chtěla prosadit na evropské úrovni.
Ano, probíhá lobbing u Evropské komise, ale žádný výsledek zatím nevidím. Náš stát o problému také ví, ale neřeší ho. I podle fondů rizikového kapitálu není výhled, že by se to v následujících letech mělo řešit.
Je to jeden z důvodů, proč v Evropě nevzniká tolik dolarových jednorožců a globálních startupů jako v USA či Izraeli?
Je to jeden z důvodů. Zároveň ale lidé v Česku a střední Evropě nejsou mentálně na systém zaměstnaneckých opcí nastavení. Jsou zde vidět úspěšné příběhy těch, kteří prodali startupy, ale ne zaměstnanců, kteří rovněž byli odměněni. V USA jsou lidé schopní se stěhovat jen proto, že určitá firma má lepší opční plán. U nás je to spíše o tom, kdo nabídne dobrý základní plat a bonusy. Opce jsou jen něco navíc.
V Česku se stále více objevují velké zahraniční fondy typu Index Ventures, Kleiner Perkins a další. Mají na zdejší investiční prostředí pozitivní vliv?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
