Pohlédněte na koleje za okny. Za sedm let na nich uvidíte první vysokorychlostní vlaky, prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS) k návštěvníkům čtvrteční konference o vysokorychlostních tratích (VRT), která se konala ve Fantově budově pražského hlavního nádraží. K vybudování moderní železnice pro Česko, po které se mají vlaky prohánět více než dvousetkilometrovou rychlostí, je potřeba zajistit více než osm set miliard korun v dnešních cenách. Podobnou částku může stát následný provoz, uvedl pro e15 Tomáš Čoček, náměstek generálního ředitele pro ekonomiku ve Správě železnic.
Pro srovnání: za 24 letounů F-35 od amerického Lockheedu Martin zaplatí Česko 150 miliard korun, nákup ostře kritizuje nejsilnější opoziční hnutí ANO. Mnohonásobně dražší rychlotratě – „megaprojekt“ – jak o nich hovoří šéf Správy železnic Jiří Svoboda, má naopak podporu napříč politickým spektrem, ujistil Kupka s odkazem na účastníky akce z hnutí ANO.
Zlomovým rokem má být 2026, kdy se mají začít stavět první kilometry „vrtek“ na Moravě. Zatímco nyní stojí jejich přípravy stovky milionů ročně, výhledově to budou desítky miliard. Jednání o tom, z jakých zdrojů je postupně zajišťovat, tak nabírají konkrétnějších obrysů.
Podle Čočka by zhruba polovinu nákladů na výstavbu tratí mohly v rámci PPP projektů zaplatit soukromé firmy, a to převážně z úvěrů od bank. Půjčky mají být levnější než obvykle díky garancím od Evropské komise. „Soukromá firma by postavila trať a pak ji udržovala. Stát by jí platil za to, že je trať využitelná, a to v předepsaných parametrech,“ popisuje plány Čoček.
Experti na dopravu, technologie, územní plánování, veřejné rozhodování i přední politici se dnes sešli na odborné konferenci. S cílem urychlit proces výstavby #VRT se zabýváme aktuální fází projektu, možnostmi vzájemné spolupráce, financováním i dalším zapojením veřejnosti. pic.twitter.com/TU75p5Kxr1
— Jakub Bazgier VRT (@JakubBazgierSZ) February 29, 2024
Pokud by například došlo k výluce nebo by byla trať neprůjezdná, platba státu firmě by se krátila. Do vlastnictví státu by trať přešla v okamžiku, kdy by byla dostavěná. Rozdíl takového PPP projektu oproti klasickému tendru spočívá mimo jiné v tom, že stát není zatížen masivní počáteční investicí. Místo ní průběžně platí za službu koncesionáři – společnosti, která trať zbudovala. V Evropě je takový „splátkový kalendář“ běžně dlouhý 25 až 50 let.
„Po tu dobu stát platí za to, že může využívat funkční trať, tedy i za její údržbu a průběžné reinvestice. Většinou se tato částka blíží výši původních investičních nákladů,“ vysvětluje Čoček a dodává: „Hlavní kouzlo PPP je v tom, že přenáší rizika projektu a efektivitu plánování na soukromý subjekt.“ Samotný provoz rychlovlaků by zajišťovali dopravci na komerční riziko. Provoz by dál organizovala Správa železnic stejně jako dnes na běžných tratích.
Správa železnic si slibuje významný pokrok od studie proveditelnosti PPP projektu Morava, který se týká úseků z Brna do Ostravy a z Brna do Břeclavi. Má být hotová v květnu a měla by zjistit, zda je PPP skutečně vhodným řešením, a pokud ano, tak za jakých podmínek.
Další finanční zdroje pro výstavbu tratí obstarají přímé dotace Evropské unie, jež dosáhnou v lepším případě vyšších desítek miliard korun. Významnějším zdrojem budou české státní investice prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Že se má jednat o dobře vynaložené prostředky, dokumentuje podle Radka Čecha ze Správy železnic studie německého Deutsche Bahn. Z ní vyplývá, že evropským městem, které na propojení metropolí v naplánované podobě nejvíce vydělá, je Praha.
Pokud by se Česko nezapojilo do budování evropské sítě nebo v něm zaostávalo, tak by naopak přišlo o obchodní příležitosti, varoval prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj. „Když se investoři rozhodují, zda investovat v Česku, nebo v Polsku, tak už dnes zmiňují tamější lepší dopravní infrastrukturu,“ naznačil Kupka.
Okolní státy s přípravami nelení. Například Rakousko plánuje zdvojnásobit stávající kapacitu železnic do roku 2040. Tamní „správa železnic“ ÖBB-Infrastruktur chce investovat přes 21 miliard eur, a to jen mezi roky 2024 a 2029, připomněla na konferenci Judith Engelová, členka představenstva zmíněné firmy. Na jih od Česka už vznikají první stavby, prioritu má mimo jiné spojení Lince s Mnichovem. Aktivně k přípravě rychlotratí přistupuje také Německo nebo Polsko.
