Vznikne další letiště duchů? EU podpořila polský projekt s temnou minulostí

Stavba letiště Olsztyn - Mazury

Stavba letiště Olsztyn - Mazury Zdroj: Regionalny Port Lotniczy Olsztyn - Mazury

Stavba letiště Olsztyn - Mazury
Stavba letiště Olsztyn - Mazury
Stavba letiště Olsztyn - Mazury
Stavba letiště Olsztyn - Mazury
Stavba letiště Olsztyn - Mazury
11
Fotogalerie
Malé letiště na severovýchodě Polska, které využívala americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) k transportu podezřelých z terorismu do nedaleké tajné věznice, dostalo injekci z evropských fondů, která má zajistit jeho přestavbu na moderní dopravní uzel. Místo toho ale může u městečka Szymany vzniknout další letiště duchů, píše server Euobserver.com.

Přestavba bývalé armádní plochy na mezinárodní civilní letiště si vyžádá 48,5 milionu eur, fondy EU z této sumy uhradí přes 30 milionů eur. Bruselští úředníci nad projektem nemají přímou kontrolu, protože Evropského fondu regionálního rozvoje putuje na účet letiště příliš malá suma, než aby EU získala přímý vlastnický podíl.

Letiště Olsztyn – Mazury spravují regionální úřady. Budoucího nájemce má ovšem nalézt místní polsko-izraelský podnikatel, který úřadům pomohl se získáním evropské dotace, píše Euobserver.com.

Zatímco stavební práce běží, letiště je stále součástí více než sedm let trvajícího vyšetřování, které se týká i nejvyšších pater polské politiky. To má zjistit, zda polští představitelé nesou vinu na tom, že vězení mohlo fungovat.

Letiště uprostřed chudého regionu

Nehledě na temnou historii se nad plány místních úřadů vznáší řada ekonomických otazníků. Letiště leží uprostřed lesů ve Varmijsko-mazurském vojvodství, jednom z nejchudších polských krajů. Nejbližší větší město, Olsztyn, je asi 60 kilometrů daleko. Projekt se tam může stát dalším z letišť duchů, která v posledních letech často právě za podpory EU vyrostla po celé Evropě.

Před zahájením rekonstrukce, v roce 2005, letiště zaznamenalo pouze jedno mezinárodní přistání a vzlet. K tomu proběhlo 151 vnitrozemských vzletů a vnitrozemských 152 přistání. Developer přesto věří, že v prvním roce letiště přitáhne nejméně sto tisíc cestujících a do roku 2035 prý počet pasažérů „překoná jeden milion“. Zahájení provozu se čeká na začátku příštího roku, stavbu ale provází řada zpoždění, která mohou tento termín ohrozit.

Provoz se nevyplatí

Podle bývalé ředitelky letiště Marioly Przewlocké se přitom provoz začne vyplácet právě až ve chvíli, kdy letiště odbaví přes milion cestujících ročně. „To je nezvládnutelný úkol,“ dodává. Przewlocká ze své funkce odešla poté, co v roce 2007 předala Evropskému parlamentu důkazy o operaci CIA.

Projekt kritizuje i bývalý předseda představenstva polských národních aerolinek LOT Jacek Krawczyk. „Stane se z toho pomník pro místní úředníky dokládající, že dokázali utratit evropské peníze,“ myslí si. „Nedokážu pochopit, proč byste chtěli vybudovat letiště v regionu, který nemá absolutně žádnou kapacitu vygenerovat jakoukoli smysluplnou poptávku po letecké dopravě.“

Olsztyn – Mazury není jediným polským letištěm, které se těší štědré podpoře z Bruselu. V letech 2007 až 2013 získala polská letiště 615,7 milionu eur, nejvíce z celé Evropské unie. Podle nedávné zprávy agentury Reuters díky těmto penězům v Polsku vyrostla přinejmenším tři letiště, která jsou sice hotová, ale o jejich využívání nejeví nikdo zájem.

Španělsko, Polsko, Itálie: Brusel cpe miliardy do letišť duchů