Jen na hlavních silničních a dálničních tazích v Česku chybějí tisíce parkovacích míst pro kamiony. Problému si je vědoma i nová vláda Petra Fialy (ODS), která se k „výraznému navýšení kapacit“ zavázala v programovém prohlášení vlády. V praxi to znamená, že stát investuje do výstavby nových nebo rozšíření stávajících ploch zhruba čtyři sta milionů korun ročně, díky nimž má v příštích letech vzniknout asi 1,5 tisíce míst. Na dotaz deníku E15 to uvedlo ministerstvo dopravy.
Od roku 2018 do roku 2021 vybudoval stát 407 nových míst za více než šest set milionů, celková kapacita tak narostla na současných – stále nedostačujících – 3054 míst na 135 odpočívkách. Celkem 154 míst vzniklo například na nových odpočívkách Osek a Kurovice na dálnicích D1 a D55. Pro představu: například rozšíření odpočívky Šlovice na D5 o 72 míst vyšlo státní kasu na 202 milionů. Na 1500 míst, kde by řidiči trávili povinné pauzy, však dál schází.
„Vzhledem k ambici dosažení cíle stanoveného v programovém prohlášení vlády bude potřebné alokovat do rozšiřování existujících a budování nových odpočívek asi čtyři sta milionů ročně včetně nákladů, které jsou zahrnuty ve stavbách nových úseků dálnic,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Finanční zátěž přitom nebude v jednotlivých letech rozložena rovnoměrně.
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?
Nová místa chce stát budovat především rozšiřováním stání u nových či „zánovních“ úseků dálnic. MD zmiňuje například Dolní Roveň na D35, Chlebovice na D48, Chotýčany na D3, Jaroměř na D11 nebo Mikulášov na D1. Jedno stání pro nákladní automobil vyjde stát průměrně na 1,6 milionu. „Limitující pro rychlost přípravy je však vysoký odpor v území obecně,“ dodává Jemelka.
To potvrzují i samotní kamionoví dopravci. „Největší problémy při schvalování dělají obce, které mají tato zařízení spojena s nepořádkem a nechtějí je mít ani ve větší vzdálenosti od zástavby. Jsou pak schopny blokovat kvůli odpočívce schvalování celého dálničního úseku,“ podotýká mluvčí sdružení nákladních vozidel a kamionů Česmad Bohemia Martin Felix.
Zatímco kamionů na hlavních tuzemských tazích v posledních třiceti letech rok co rok přibývalo, státní investice do odpočívek se „rozhýbaly“ až v posledních letech, tvrdí Felix. Přeprava je pak neefektivní a dražší pro zákazníky. Nedostatečné přitom nejsou jen parkovací plochy u dálnic a silnic první třídy, ale i v industriálních a logistických zónách nebo u velkých továren.
„Řidiči tak hledají parkovací místa v okolí: v obcích nebo podél silnic nižší třídy. Musejí někdy parkovat i na nevhodných místech, na nájezdech či výjezdech z odpočívek. Nevhodně odstavený kamion může být i rizikem pro individuální motoristy nebo zátěží pro obec či provoz na menších silnicích,“ přiznává Felix.
Nedostatek míst navíc umocnil růst poptávky po nákladních přepravách během koronavirové pandemie, připomíná předseda představenstva přepravce VCHD Cargo Petr Kozel. Minulou vládou Andreje Babiše (ANO) loni dokončená rekonstrukce dálnice D1 podle něj problém významně nevyřešila.
„Odstavná parkoviště jsou často nebezpečná, hlídaných je minimum. Řidiči se musejí obávat o náklad, který vezou, a praktiky zlodějů se blíží organizovanému zločinu. Některé naše smlouvy obsahují i explicitní zákaz parkování na těch nechvalně proslulých odpočívkách, například v blízkosti velkých přístavů. Dopravci příliš nepomáhají ani speciální formy připojištění,“ dodává Kozel.
Nedostatek volných míst k zaparkování se přímo podepisuje na neefektivitě přeprav. Například po cestě z Německa na Slovensko musí řidič zaparkovat na dálnici D1 o dvě až tři hodiny dříve, než by musel, protože si je vědom, že by po 17. až 18. hodině neměl šanci najít volné místo k zaparkování od Prahy po Břeclav, tvrdí manažer dopravce CEE Logistics SK Jaroslav Mikuláško.
„To má dopad na efektivitu a konkurenceschopnost firmy i na komfort a psychickou pohodu řidičů,“ říká Mikuláško. Kvůli růstu nákladních přeprav není ani zdaleka ideální situace ani v Německu, Francii, Itálii nebo ve Španělsku, míní firma.
Část investic do odpočívek se Česku vrací ve formě nájemného, které platí soukromé společnosti za jejich využití – například čerpací stanice nebo sítě rychlých občerstvení. Rozšířené plochy využívají také řidiči autobusů či karavanů.
