Zdravá Česká pošta se službami pro lidi, nastínil Havlíček cíl vlády. Bez investic a tvrdých řezů to ale nepůjde
- Vláda má podle vicepremiéra vytipované kandidáty na nového generálního ředitele pošty.
- Stát by si neměl hrát na to, že spasí lidi, kteří neumějí pracovat s počítačem, míní bývalý šéf podniku Knap.
- Pošta musí digitalizovat a automatizovat své kapacity, má příliš vysoký podíl lidské práce.
Téměř ani minutu neváhala vláda s vyhazovem dnes už bývalého generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána. Následný výběr jeho nástupce však vyšuměl do prázdna. Ve vakuu tak už čtvrtý měsíc funguje i státní podnik. Prozatímní vedení čtvrtého největšího zaměstnavatele v Česku netuší, co kabinet hnutí ANO, SPD a Motoristů plánuje.
Vicepremiér Karel Havlíček v pořadu deníku e15 FLOW ujistil, že vhodné adepty na nového šéfa pošty vláda má. Jeho slova však vzbuzují otazníky. Hlavně proto, že únorový personální tendr skončil krachem a výběrová komise nikoho ze 13 uchazečů nedoporučila.
Zkompletovat se dosud podařilo dozorčí radu pošty, do jejího čela nastoupil někdejší finanční ředitel společnosti Siemens Vít Pravda. A odštěpný závod Balíkovna začal překvapivě řídit jeden ze zájemců o Štěpánův post, Martin Kmet.
Nutnost investic a politické odvahy
Podle odborníků musí pošta především investovat do digitalizace plánovacích, rozvážkových a dalších kapacit. „Vláda si jistě uvědomuje, kam by měla směřovat digitalizace státu, a tedy i pošty,“ řekl e15 bývalý šéf podniku Roman Knap, který ho řídil před nástupem Štěpána. Knap popsal základní vizi fungování firmy a také její největší problém. „Nemá se zpožděním reagovat na trh, ale naopak ho sama vytvářet. Jenže než se něco navrhne, dozorčí rada to schválí a ministři k tomu vypracují připomínky, konkurence je už úplně jinde,“ upozornil.
Ekonom a zakladatel poradenské skupiny Talers Zdeněk Mikuláš je přesvědčen, že jádrem změny musí být modernizace: digitalizace, automatizace, přesné plánování logistiky a optimalizace personálu. „Ale to vše se neobejde bez výrazných investic, změny systému odměňování a úplné změny provozního modelu – včetně úprav rozsahu kamenných poboček, využití franšíz a hybridního modelu s externími partnery, například obchody či obecními úřady,“ nastínil Mikuláš. „Nový management bude muset mít volné ruce – a zároveň politické krytí. Jinak se vládou zamýšlená změna utopí ve snaze nikoho nenaštvat,“ varoval.
Nastaví vláda nově restrukturalizaci?
Pokud však pošta nemá generálního ředitele, o rozvojové vizi a modernizaci může jen snít. Aktuální situaci popsal člověk blízký managementu podniku: „O žádných jménech se nemluví. Nevíme, jak vláda naloží s výsledky výběrového řízení, které ministerstvo vnitra zrušilo, a přitom neřeklo, co bude dál. A netušíme, zda bude pokračovat dosavadní restrukturalizace.“ Ozdravný proces, který měl postupně snížit ztrátovost státem plně ovládaného podniku, zahájil na jaře 2023 právě Štěpán na popud minulého kabinetu.
VIDEO: Zestátnění ČEZ spustíme letos, část firmy by se mohla dál obchodovat na burze, připustil Havlíček v rozhovoru pro FLOW.
Mlhu, která kolem pošty houstne, příliš nerozptýlil ani Havlíček. „Nemáme ředitele a je to problém. Ale hledáme ho. Vypadá to, že se blýská na lepší časy, protože některé kandidáty už máme vytipované. Definitivně ale ještě rozhodnuto není,“ uvedl.
Zda je ve hře některý z účastníků tendru, byť oficiálně žádný neprošel, anebo se vláda poohlíží po někom jiném, Havlíček neprozradil: „Je to náročná mise, protože je to obrovská firma, která je ve velmi špatném stavu. Chce to mimořádně schopného manažera, který umí restrukturalizovat, ale bude to dělat s respektem k tomu, co stát od pošty očekává. To jsou služby pro lidi.“
Štěpán podle Havlíčka nesplnil zadání, když o tři stovky snížil počet poštovních poboček, ale zároveň vzrostla částka, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu posílá poště jako provozní dotaci. „Zvýšila se z 1,5 miliardy korun přibližně na dvě miliardy. Kdyby se s podnikem v posledních letech něco dělalo ve smyslu zdravé restrukturalizace, ztráta se přežije. Problém je v tom, že se to plátovalo prodejem budov, poboček, fixních aktiv,“ řekl šéf resortu průmyslu.
Pošta nyní provozuje 2900 poboček a podle zákona musí poskytovat takzvanou univerzální službu, tedy vysoce ztrátové doručování zásilek na jakoukoliv adresu, byť je to třeba i vzdálená horská samota. Proto se bez finanční podpory státu neobejde.
Oproti poště je logistika její konkurence mnohem lépe řízená a levnější – a to nejen proto, že soukromé společnosti místo provozně nákladných poboček se zaměstnanci využívají výdejní boxy. Digitalizované a automatizované jsou i třídicí a rozvážkové systémy. Díky tomu je podíl lidské práce v těchto firmách nižší a celková efektivita vyšší.
Sen o zdravé poště a službách pro lidi
Nicméně představa vlády, že jeden výjimečně schopný manažer zařídí ozdravení pošty s více než 20 tisíci zaměstnanci, zachováním stávající pobočkové sítě a zmíněné univerzální služby, je podle odborníků nereálná.
„Chce to dělat jiné a nové věci, trh se neustále mění, je extrémně rychlý. Pošta je ale ze své podstaty státního podniku nepružná, a než zareaguje, je už pozdě,“ poukázal na nízkou flexibilitu podniku Knap. Pošta si podle něj musí nejprve vydefinovat, kam se trh posune za pět let, a podle toho nastavit svůj rozvoj. „A rozhodně nemá smysl hrát si na to, že spasí lidi, kteří neumějí pracovat s počítačem, nemají doma internet,“ míní.
Zcela nezbytná je modernizace. Ať je to přímá konkurence pošty, nebo služby rozvážející potraviny či provozovatelé taxi, mají dynamické plánování kapacit. Pošta ale stále funguje podle starého modelu okrsků, které obsluhuje auty s řidiči. Někteří nestíhají a zásilky se opožďují, jiní naopak skončí s prací po obědě. „Vedení pošty to samozřejmě ví, na potřebné investice do informačních systémů ale nemá prostředky,“ dodal bývalý ředitel pošty.
Třetím důležitým krokem je podle něj oddělení komerčních služeb typu Balíkovny tak, aby fungovaly čistě na tržním principu. „V Balíkovně je nyní nový, kompetentní management, který do toho umí řezat a věci srovnat,“ věří v obrat Knap.
„Řezat“ bude muset i nový ředitel pošty
Podobně jako Knap to vidí i další odborníci. Pokud chce vláda poštu skutečně ozdravit, nepopulárním krokům vůči zaměstnancům i veřejnosti se nevyhne. „Bez zásahu do rozsahu veřejné služby to bude extrémně těžké. Udržování poboček i v řídce osídlených oblastech, garantované doručování a cenová regulace znamenají, že fixní náklady pošty zůstávají velmi vysoké – a právě v těchto nákladech se kumuluje ztráta,“ zdůraznil Mikuláš.
Kdyby měl podnik dál doručovat na každou adresu v Česku a držet síť v dnešním rozsahu, bude vždy závislý na veřejné podpoře. „Tedy ozdravit firmu částečně bude možné, plně bez změny parametrů služby nikoliv,“ soudí ekonom.
V rámci pošty přitom nejde o prodej vody nebo energií, na kterých státní firmy vydělat dokážou. Jde o doručovací službu v silně konkurenčním prostředí. To má ve srovnání s poštou výhodu vzhledem k méně rigidnímu fungování vyššího i středního managementu a rychlému zavádění technologických a dalších inovací. Kombinace slibovaného ozdravení a zároveň zachování „služby lidem“ v původním rozsahu je tak podle Mikuláše možná politicky líbivá, ale provozně těžko proveditelná.
