Továrková, Kment nebo Vránek? Výběr šéfa České pošty vrcholí, musí získat i bezpečnostní prověrku
- Probíhají poslední pohovory s uchazeči o post nového generálního ředitele České pošty.
- Mezi největší favority patří bývalá šéfka Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková.
- Kandiduje také Martin Kment, který strávil několik let v Rusku a mohl by mít problém splnit požadavek na bezpečnostní prověrku.
Výběr nového šéfa České pošty, podniku s jedním z největších počtů zaměstnanců v tuzemsku, se chýlí ke konci. Rozhodnuto by mohlo být ještě do konce ledna. Součástí požadavků na generálního ředitele státního podniku je bezpečnostní prověrka na stupeň „důvěrné“. Skutečnost, že uchazeč doposud není jejím držitelem, ho ale automaticky z výběrového řízení nevyřazuje.
Bezpečnostní prověrku zatím nemá jeden z hlavních favoritů výběrového řízení Martin Kment. Společník investiční skupiny Patero, která stojí za rozjezdem řady úspěšných českých startupů, zastával do roku 2023 pozici šéfa logistiky České pošty. Ještě předtím však působil několik let v Rusku na vysokých pozicích. Řídil dodavatelský řetězec ruské automobilky Avtovaz, výrobce vozů Lada, pracoval také u producenta kamionů Kamaz a byl rovněž generálním ředitelem ruské pobočky logistické společnosti Logio.
„Nebudu se k ničemu vyjadřovat,“ uvedl Kment na dotazy e15, zda už prošel pohovorem na ministerstvu vnitra, které výběrové řízení vede, ani zda v minulosti požádal o bezpečnostní prověrku. Podle informací e15 od bývalých vrcholných manažerů státního podniku ji během svého působení v České poště v letech 2020 až 2023 neměl.
„V něčem je Česká pošta příkladem a lídrem, jinde by měla přestat dogmaticky trvat na dosavadních stereotypech a více vnímat současné trendy, jak samotného oboru, tak chování svých klientů,“ řekl mimo jiné před šesti lety, když nastoupil na pozici šéfa logistiky České pošty. Kment má podle informací e15 z okolí šéfa hnutí ANO podporu Andreje Babiše.
Dalším z nadějných kandidátů na nového šéfa státního podniku je Martin Vránek. V České poště pracoval téměř dvacet let, naposledy jako ředitel divize finančních a korporátních služeb, zástupce generálního ředitele či dočasný ředitel Balíkovny. „Pevně věřím, že jsem vhodným kandidátem,“ řekl Vránek. Ani tento dlouholetý manažer pošty dosud nebyl držitelem bezpečnostní prověrky.
Nahlížet na Českou poštu realisticky
Naopak držitelkou bezpečnostní prověrky byla Hana Továrková, která patří rovněž mezi vážné uchazeče. Dnes advokátka, dříve šéfka Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), měla přístup k utajovaným skutečnostem právě díky své pozici v čele významného státního regulátora. Do čela ČTÚ ji jmenovala předchozí vláda Andreje Babiše.
V době, kdy Továrková ČTÚ řídila, proběhla aukce mobilních frekvencí, avšak nepodařilo se přivést do Česka čtvrtého operátora. To byl jeden ze slibů tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který však později změnil názor a přestal to považovat za prioritu.
„Moje dosavadní komerční i veřejná praxe mi umožňuje nahlížet na situaci České pošty realisticky, bez iluzí, ale zároveň s jasným vědomím jejího potenciálu a odpovědnosti, kterou tato instituce vůči státu a občanům nese. Česká pošta má podle mého názoru potenciál stát se přirozeným kontaktním bodem státu vůči občanům tam, kde digitální služby nestačí, selhávají nebo vyžadují osobní rozměr,“ prohlásila Továrková. Pokud by ve výběru uspěla, jejím prvním krokem by bylo zahájení „okamžitých kroků směřujících k transformaci a stabilizaci podniku“.
Nejproblematičtější státní firma
Česká pošta zůstává problematickým balvanem v rámci státního majetku. Ztrátovost podniku je stále vysoká. Pošta v prosinci uvedla, že za loňský rok očekává záporný výsledek pod 400 miliony korun, což je o 850 milionů lepší číslo než předloni, kdy propad činil 1,25 miliardy korun. Problémy má však komerční část pošty Balíkovna, kde se ztráta odhaduje na 2,1 miliardy korun.
Finanční výsledky pošty jsou dlouhodobě negativní, strukturální transformace postupuje pomalu a podnik ztrácí pozici na trhu jak v balíkové logistice, tak v základních službách. Pošta doplatila na kombinaci vysokých nákladů, nízké flexibility a změny chování zákazníků. Dlouhodobě odkládané reformy zároveň způsobily, že zůstává nejproblematičtější státní firmou v zemi. Úkolem nového šéfa pošty tak bude především zlepšení ekonomické kondice dlouhodobě ztrátové společnosti.
S nástupem nového kabinetu v čele s hnutím ANO se také vzdálila privatizace Balíkovny. Prozatímní krach záměru má především ekonomické důvody. Nejproblematičtější je ztrátové hospodaření Balíkovny, které je zčásti způsobeno vysokým podílem lidské práce. Její nahrazení robotizací by si vyžádalo nemalé investice. Chybný je podle všeho také obchodní model firmy. Při hlubším pohledu na její fungování je závěr jasný: cena za ovládnutí státní balíkové služby, kterou si stát cení až na čtyři miliardy korun, by velmi pravděpodobně převýšila investici do vybudování zcela nové, obdobně zaměřené firmy.
