Akumulace, agregace nebo flexibilita. Trh s energiemi se výrazně mění
Z tradičních obchodníků s energiemi se postupně stávají komplexní poskytovatelé služeb. Zákazníci chtějí sdílet elektřinu, firmy pak uzavírat dlouhodobé PPA kontrakty, které zajišťují nákup energie za předem dohodnutou cenu. Nastupuje význam trhů s flexibilitou, stejně jako rozvoj akumulace a agregace. Také o tom diskutovali účastníci výročního zasedání Leading Minds Forum, které se uskutečnilo v Ostravě.
Podle generální ředitelky E.ON Česká republika Claudie Viohl změnami prochází nejen trh samotný, ale i potřeby zákazníků. „Přechod k moderní energetice bude rozhodně finančně náročný a vyžádá si až dvojnásobné roční investice do síťové infrastruktury," konstatuje.
To ale podle ní nic nemění na faktu, že lidé musejí mít k dispozici i nadále energie za dostupnou cenu. „Právě cenově dostupná transformace energetiky souvisí také s intenzivní elektrifikací, především v průmyslu a dopravě,“ je přesvědčena Viohl s tím, že přehnané investice do OZE bez řádného sladění s růstem poptávky neúměrně zvyšují systémové náklady, vedou k přetížení sítí a ve své podstatě i k růstu koncových cen.
Značný potenciál využití biometanu v energetice spatřuje předseda jednatelů innogy Energo Jiří Šimek. Skupina koupila bioplynovou stanici v Písku a plánuje přechod na biometan a jeho vstřikování do sítě. Stejně tak počítá s využitím stoprocentního obnovitelného biometanového paliva v síti svých plniček na stlačený zemní plyn.
„V oblasti biometanu vidíme v Česku velký rozvojový potenciál, ale trhu chybí motivace ke změně. Bariér transformace bioplynových stanic na biometan je několik. Zmínit musím garantovanou podporu bioplynek v podobě zaručené výkupní ceny nebo zeleného bonusu, dále pak nedostatečnou infrastrukturu při vtláčení do sítě a vysoké investiční náklady připojení, a nakonec i omezenou dostupnost surovin, zejména kvalitních organických odpadů,“ uvedl Šimek.
V současnosti je v ČR celkem 540 bioplynek vyrábějících elektrickou energii, z toho 411 zemědělských, respektive odpadních, jež představují hlavní potenciál pro budoucí přeměnu. Biometanových stanic je v Česku zatím třináct. Podle scénáře vypracovaného poradenskou společností EGU by mohla produkce biometanu dosáhnout za předpokladu maximální transformace současných bioplynek a výstavbou příslušné infrastruktury až 1,1 miliardy metrů krychlových (11,9 TWh). Podmínkou naplnění tohoto cíle je vybudování přibližně 160 nových biometanových stanic s průměrnou kapacitou nového provozu zhruba čtyři miliony metrů krychlových.
Strašák jménem povolenky
Jiří Šimek neopomněl zmínit ani problematiku nových emisních povolenek EU ETS2. „Vzhledem k neexistující legislativě a trhu s povolenkami je problematické nakupovat na dodávku plynu po 1. lednu 2027, ačkoli aktuální komoditní ceníky do tohoto období již zasahují. Bez kompenzačních opatření EU ETS2 výrazně zvýší energetickou chudobu a prohloubí sociální nerovnosti," uvedl. Otázkou podle něho také je, jak toto bude řešit pomoc ze Sociálního klimatického fondu, když Česko nemá legislativně uzákoněnou definici energetické chudoby.
Systém EU ETS2 obhajovala Beatriz Yordi, ředitelka pro uhlíkové trhy a čistou mobilitu z Generálního ředitelství pro oblast klimatu Evropské komise. Podle ní zavedení nového povolenkového systému napomůže dalšímu snížení emisí, především v dopravě a ve vytápění budov. Veškeré příjmy z tohoto systému musí být vynaloženy na vybrané klimatické, energetické a sociální účely.
„Je potřeba, aby se finance z EU ETS2 prostřednictvím Sociálního klimatického fondu dobře využívaly a aby se tím zamezilo vysokým cenám energií. To je samozřejmě důležité pro domácnosti a další spotřebitele. Také Česká republika tím získá výhody, když jsou pro ni k rozdělení připraveny 2,1 miliardy eur,“ sdělila Yordi s tím, že pak záleží na příslušných institucích, na co tyto peníze použijí.
Sociální klimatický fond začne fungovat od roku 2026 a jeho základní rozpočet by měl činit 65 miliard eur. Spolu s 25procentním národním příspěvkem členských států se budget navýší nejméně na 86,7 miliardy eur. „Finanční toky budou směřovat do energetické účinnosti budov, jejich vytápění i klimatizace, dále pak do obnovitelných zdrojů energie nebo do klasické i veřejné dopravy s nulovými či nízkými emisemi,“ vysvětlila Yordi.
Povolenkové emoce
Naopak marketingový ředitel a člen správní rady Centropol Energy Jiří Matoušek je přesvědčen, že EU ETS2 v žádném případě nepomůže snižovat emise a nepovede k rychlejší dekarbonizaci. Podle něj jde o klasickou daň a v této souvislosti navíc hrozí nedoplatky na fakturách. Podobně odmítavý názor ke snižování emisí vyjádřil i europoslanec Alexandr Vondra.
Místopředseda představenstva a obchodní ředitel E.ON Česká republika Jan Zápotočný je pro se maximálně snažit eliminovat dopad EU ETS2 na ceny energií. Nejasný výhled do budoucna by se měl stát důvodem pro konstruktivnější a racionálnější spolupráci mezi jednotlivými průmyslovými sektory. „Přestaňme být konkurenty a snažme se být více partnery,“ zakončil v pozitivním duchu debatu ředitel Smart Infrastructure Siemens Česká republika József Maschek.
