Od roku 2026 se mění preventivní prohlídky. Přibývají vyšetření pro dospělé i děti

Od ledna 2026 se rozšířil seznam vyšetření v rámci pravidelných preventivních prohlídek.

Od ledna 2026 se rozšířil seznam vyšetření v rámci pravidelných preventivních prohlídek. Zdroj: Wavebreak / Profimedia

FLOW: Třetina lidí nad 80 let dostane Alzheimera. Pomoci může aplikace, kterou vyvíjejí Češi, říká neurolog Tolar
2 Fotogalerie
Anna Jedlová
Diskuze (0)
  • Od ledna 2026 se rozšíří seznam vyšetření hrazených v rámci pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů. 
  • Změny se dotknou i dětských pacientů. 
  • Podívejte se, jaká nová vyšetření a kontroly přibývají. 

Preventivní prohlídky se od ledna 2026 rozšíří

Zdravotní pojišťovny platí svým pojištěncům každé dva roky preventivní prohlídky u praktických lékařů, jejichž součástí je například vyšetření krevního tlaku, zraku, sluchu, rozbor moči a krve. Od ledna se spektrum vyšetření ještě rozšíří. Přibude více vyšetření srdce, ledvin nebo krevních tuků a cukrů. 

Cíl je jasný: udržet populaci déle ve zdraví a zachytit případné zdravotní komplikace včas. Nejenže jsou pak preventivní kroky a včasná léčba levnější, ale je také možné zamezit vážnějším zdravotním problémům. Zatím se pravidelných prohlídek účastní méně než 60 procent populace. Rozšíření preventivních prohlídek možná přiláká více zájemců. Co tedy konkrétně novější prevence zahrnuje? 

Proč se mění systém preventivních prohlídek

Důležitost prevence zdůraznilo ministerstvo zdravotnictví už v důvodové zprávě k novele vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Aby totiž preventivní prohlídky byly účinné, musí odpovídat věku, zdravotnímu stavu a individuálním rizikům každého pacienta. Takto si i jednotlivé změny podle věku představíme. 

Co nově sledují praktičtí lékaři u všech dospělých pacientů

  • Praktičtí lékaři nově zjišťují výskyt duševních onemocnění a dědičných chorob v rodině, účast pacienta v hrazených screeningových programech a u žen také účast na gynekologických preventivních prohlídkách. 
  • Klade se větší důraz na včasný záchyt onkologických onemocnění, osteoporózy, demence a chronických onemocnění. 
  • Praktický lékař doporučuje očkování na míru (hrazené i nehrazené). 
  • Nově se sleduje obvod pasu jako ukazatel zdravotních rizik, který je přesnější než BMI (Body Mass Index), a zdůrazňuje se zdravý životní styl. 

Preventivní prohlídky u pacientů do 40 let

  • Při vstupní preventivní prohlídce se provádí EKG (výchozí hodnota) a u rizikových skupin se EKG provádí i ve 30 letech a dále podle doporučení.
  • Provádí se komplexní laboratorní vyšetření při vstupní prohlídce a nově se přidává:

    • krevní obraz a tuky v krvi už ve 25 a 30 letech a dále každé čtyři roky do 40 let, 

    • glykémie kontrolována každé dva roky i u osob mladších 40 let. 

  • U pacientů s KVO, diabetem či hypertenzí se sledují ledvinné funkce každé dva roky (bez věkového omezení).

Preventivní prohlídky u pacientů ve věku 40 až 50 let

  • Každé dva roky se bude nově provádět lipidogram a krevní obraz. 
  • U rizikových pacientů proběhne každé dva roky vyšetření EKG, u nerizikových pacientů zůstává interval jednou za čtyři roky. 
  • Každé dva roky se kontrolují ledvinné funkce u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, diabetem nebo hypertenzí. 
  • Od 45 let přibývá možnost pravidelné kontroly jaterních funkcí (zejména u rizikových osob). 
  • Kontrola účasti na screeninzích:
    • mamografie (ženy od 45 let), 
    • kolorektální screening (nově od 45 let), 
    • programy časného záchytu rakoviny prostaty a plic. 

Preventivní prohlídky u pacientů ve věku nad 50 let

  • Rozšířené laboratorní vyšetření každé dva roky pro všechny zahrnuje:

    • systematické sledování funkce ledvin, 

    • u žen po menopauze vyšetření lipoproteinu(a), 

    • u rizikových pacientů vyšetření NT-proBNP každé dva roky (časný záchyt srdečního selhání). 

  • Kontrola účasti na dalších screeninzích:
    • osteoporóza (muži i ženy), 
    • aneurysma břišní aorty (muži ve věku 65–67 let). 

Ve věku 65 až 80 let se nově stanovuje riziko demence. 

Jak probíhá preventivní prohlídka u praktického lékaře krok za krokem

Preventivní prohlídka začíná většinou rozhovorem s lékařem či lékařkou o zdravotním stavu, rodinné anamnéze a životním stylu. Následuje základní fyzikální vyšetření, jako je měření tlaku, hmotnosti a obvodu pasu. Lékař zhodnotí výsledky předchozích vyšetření a doporučí další postup, případně screeningová nebo laboratorní vyšetření. 

Jsou preventivní prohlídky povinné, nebo dobrovolné?

Preventivní prohlídky nejsou ze zákona povinné, ale jsou plně hrazené ze zdravotního pojištění. Jejich absolvování se však důrazně doporučuje, protože umožňuje včas odhalit závažná onemocnění. U některých profesí nebo činností mohou být preventivní prohlídky vyžadovány zaměstnavatelem či zvláštními předpisy. 

Jak často mají dospělí nárok na preventivní prohlídku

Preventivní prohlídky u praktických lékařů pro dospělé jsou hrazeny jednou za dva roky a, jak už bylo uvedeno výše, lékař sleduje rizikové faktory, chronická onemocnění a doporučuje vhodná vyšetření. Součástí je i kontrola účasti v doporučených screeningových programech

U žen probíhá screening rakoviny prsu a děložního čípku, u mužů screening rakoviny prostaty a u obou pohlaví screening rakoviny tlustého střeva a konečníku. V posledních dvou letech toto vyšetření absolvovalo pouze 31 procent lidí nad 50 let, pro které byl dosud screening určen. Nově ho mohou podstoupit už ve 45 letech, a to buď jednou za dva roky testem stolice, nebo jednou za deset let kolonoskopií, při níž se speciálním přístrojem vyšetří střevo. 

Preventivní prohlídky u dětí a změny od roku 2026

Preventivní prohlídky probíhají už od narození a následně se opakují pravidelně podle věku a doporučení pediatra. Sledují růst, vývoj, očkování a prevenci nemocí. Pediatr také hodnotí motorické a psychické schopnosti dítěte a včas odhaluje možné vývojové problémy. Od roku 2026 se dětští lékaři více zaměří také na odhalování očních vad u nejmenších dětí. 

Na co se odebírá krev při preventivní prohlídce

Krev se odebírá hlavně ke kontrole cukru, tuků v krvi, jaterních a ledvinných funkcí a krevního obrazu. U rizikových osob se sledují i další ukazatele, například zánětlivé markery nebo srdeční parametry. Odběry krve pomáhají odhalit onemocnění ještě před vznikem příznaků. 

VIDEO: Třetina lidí nad 80 let dostane Alzheimera. Pomoci může aplikace, kterou vyvíjejí Češi, říká neurolog Tolar v pořadu FLOW

Video placeholder
FLOW: Třetina lidí nad 80 let dostane Alzheimera. Pomoci může aplikace, kterou vyvíjejí Češi, říká neurolog Tolar
Začít diskuzi