ČNB loni vydělala na investicích rekordní čtvrt bilionu korun, o všechno ji ale připravil pád dolaru
- ČNB loni na svých investicích vydělala rekordních 252 miliard korun.
- Přesto banka skončila v hluboké ztrátě kvůli výraznému posílení koruny vůči dolaru.
- Mezi hlavní náklady patřilo úročení vkladů komerčních bank.
Česká národní banka loni vydělala na svých investicích 252 miliard korun, což je nejen o téměř šedesát procent více než o rok dříve, ale zároveň také suverénní rekord v dějinách centrální banky. Přesto jde o Pyrrhovo vítězství. O všechno ji totiž připravil strmý loňský propad kurzu dolaru vůči koruně. Jelikož ČNB drží významný podíl svého obřího investičního portfolia v dolarových aktivech, téměř patnáctiprocentní loňský propad americké měny její investice zásadně znehodnotil a za celý rok banku uvrhl do ztráty.
„Po dvou letech ziskového hospodaření ČNB za rok 2025 vykázala ztrátu bezmála 73 miliard korun. Dominantním důvodem je posílení koruny k hlavním rezervním měnám, zejména vůči americkému dolaru. Samotný výnos z devizových rezerv byl přitom nejvyšší v historii,“ uvádí mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.
Bez vlivu kurzu by tak podle něho centrální banka dosáhla přibližně 150miliardového zisku. „V rezervních měnách se devizové rezervy ČNB v roce 2025 zhodnotily o 10,3 procenta, z toho akciová portfolia přidala 21 procent a zlato dokonce 67 procent,“ dodává Krejčí s tím, že jde prozatím o předběžné údaje.
Sto miliard korun pro komerční banky
Jedním z největších nákladů centrální banky bylo obdobně jako v minulých letech úročení peněz, které u ní mají uložené běžné komerční banky. Většinu vkladů jim totiž ČNB úročí základní úrokovou sazbou, která je v současnosti 3,5 procenta. Z tohoto titulu tak ČNB komerčním bankám loni vyplatila přes sto miliard korun. Například v roce 2023 to bylo vlivem podstatně vyšších sazeb ještě takřka o devadesát miliard korun více. Nejméně očekávatelným faktorem výsledků hospodaření jsou ale právě kurzové rozdíly.
„Když koruna vůči zahraničním měnám posiluje, tak v účetnictví, které je vedené v korunách, se po přecenění zahraničních aktiv na domácí měnu vykáže ztráta. A to má ČNB štěstí, že v devizových rezervách drží kromě dluhopisů i nemalou investici v akciích a zlatě, což jsou aktiva, kterým se v minulém roce hodně dařilo,“ komentuje výsledky hospodaření ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak. „Nicméně na fungování ČNB nemá tato účetní ztráta negativní vliv. Centrální banka musí držet devizové rezervy, aby bylo možné bez problémů plnit platby mezi tuzemskými subjekty a zahraničím,“ dodává Tomčiak.
Kolísání hospodářského výsledku ČNB z titulu výkyvů měnového kurzu souvisí s rozsahem bilance centrální banky. Ta v důsledku opatření z období kurzového závazku patří mezi největší na světě v poměru k velikosti ekonomiky. V posledních letech se ČNB podařilo částečně snížit nahromaděnou ztrátu z minulosti, a to od roku 2023 přibližně o čtvrtinu na zhruba 350 miliard korun. Bankovní rada ČNB od roku 2022 přijala sérii opatření, jejichž cílem je zlepšit hospodaření a postupně umazat ztrátu z předchozích let. Cílem strategie je, aby výnosy z devizových rezerv převyšovaly náklady na měnovou politiku, případné kurzové ztráty a provozní výdaje.
