Až třicet procent energií na chlazení uspoří Draslovce unikátní absorbční jednotka. K výstavbě přispěla i dotace z EU fondů

Ačkoliv jsou dotace z operačních programů poskytované zejména menším a středním podnikům, ty oblasti v oblasti úspor energií mohou čerpat i velké firmy, což je právě případ kolínské Draslovky, která platí za jednoho z technologických lídrů v oblasti kyanové chemie. Výroba produktů si ale žádá vysokou spotřebu elektrické energie, na druhou stranu podniku zůstává velké množství nevyužitých odpadních par. Ty se proto rozhodl využít pro následné chlazení v dalších fázích výroby.

„Draslovka Kolín jako tradiční výrobce kyanové chemie vyrábí produkty na bázi kyanovodíku. To znamená, že kyanovodík je náš základní polotovar, ze kterého vyrábíme. V roce 2019 jsem byl postavený před úkol, kterým bylo vybudování absorpčního chlazení pro navýšení kapacity chladu při výrobě kyanovodíku,” říká investiční ředitel Draslovky Miloslav Laštovka.

Následně se na tří megawattovou jednotku vypracovala projektová dokumentace i stavební povolení. „V okamžiku, kdy jsme ho měli, jsme zažádali o dotaci z fondů EU,” vysvětluje Miloslav Laštovka. „Měli jsme velkou pravděpodobnost, že ji získáme, ale zároveň jsme chtěli jednotku postavit i v případě, že bychom ji nedostali,” dodává s tím, že v jejich případě šlo hlavně o soběstačnost v následném využití vyrobené páry.

Jistota energetických úspor

Draslovka dodává část vyrobené páry pro teplárenské účely společnosti Veolia, která ji následně distribuuje v rámci Kolína. Je však pravděpodobné, že si Veolia začne časem tvořit páru vlastní. „Abychom tedy mohli využít páru, u níž by se mohlo stát, že nebude v budoucnu zužitkovatelná, připravili jsme absorbční chlazení,” uvádí investiční ředitel a pokračuje, že i když mají na jednu stranu přebytek tepla, na druhou zase nedostatek chladu. Absorbční jednotka pak tento nepoměr vyvažuje.

„Chlad jsme vyráběli z elektrické energie. A tím, že si jej vyrábíme přímo z páry, šetříme množství elektrické energie, které potřebujeme na výrobu chladu. Tímto způsobem jsme schopní uspořit až 30 procent elektrické energie,” konstatuje.

„Existuje sice zdánlivě logičtější řešení, že bychom z páry vyráběli elektrickou energii a z ní pak chlad, ale to je daleko méně efektivní, protože dvakrát měníte energii, čímž pádem pak máte i veliké ztráty. V našem případě, když užíváme absorbční chlazení, si jednu ztrátu odpočítáme, říká Miloslav Laštovka s tím, že využití tohoto typu chlazení se odvíjí od toho, jaká je poptávka po páře ze strany Veolie. Podle slov ředitele pro investice je přímý prodej páry naprosto nejvýhodnější. Ale když poptávka klesá, pak přichází na řadu chladící jednotka.

Ta vznikla i díky dotačnímu programu OP PIK. Realizace projektu probíhala od 1. března 2021 do 30. dubna 2022. Celkové výdaje vystoupaly na 60 438 680 korun, dotace pokryla částku 18 131 604 korun. Draslovka za projekt absorbčního chlazení získala i druhé umístění v soutěži Podnikatelský projekt roku 2023.