Cenu plynu a elektřiny na příští topnou sezonu by měli lidé řešit už teď. Jak nejvíc ušetřit?
Ukončení války na Ukrajině by mohlo přinést zlevnění energií, tak drahé jako po jejím začátku v roce 2022 by už být neměly, říká Roman Šmíd ze společnosti epet. Přesto z jeho zkušenosti zákazníci sami raději volí zafixování současné ceny, někteří i na zákonem stanovené maximum tří let.
Ceny energií se už stabilizovaly na podstatně nižších úrovních než v roce 2022. Můžeme věřit, že se tam nevrátí ani v těch nejhorších scénářích?
Nejen já, ale i naši odborníci na nákup elektřiny se domnívají, že už se to nestane. Někteří z nich přitom v energetice pracují 35 let a to, co přišlo v roce 2022, nikdo z nich předtím nezažil. Tehdy se sešlo hned několik věcí najednou. Vše začalo pádem Bohemia Energy a pak se přidávaly další aspekty. Teď už válka na Ukrajině trvá tři roky a ceny se v jejím průběhu na úroveň roku 2022 nikdy nevrátily. Samozřejmě i tady platí „nikdy neříkejme nikdy“. Může se stát, že se konflikt rozroste. Ale pokud zůstane na stávajícím území, tak nevidím důvod, proč by se měly ty rekordní úrovně vrátit.
Do dvou let nás čekají v Evropě velké změny v souvislosti s legislativou týkající se přechodu k čistější energii. Dá se očekávat, že kvůli tomu účty opět zdraží?
Legislativu nám nařizuje Evropská unie a my jako Česká republika jsme ji k 1. lednu 2027 schválili. Jde o emisní povolenky za spálený plyn, o nichž se v nejbližších dnech a měsících bude pravděpodobně hodně mluvit.
Zákon je sice schválený, ale existuje k tomu spousta neznámých. Dokonce si myslím, že z povolenek bude velké předvolební téma. Ne všichni zákazníci, spotřebitelé, domácnosti a firmy si totiž uvědomují, že když se k ceně plynu připočte 40 procent navíc, budeme se bavit o kompletním zdražení celého portfolia produktů. Ať už jsou to spotřebitelské věci, tedy třeba jídlo či oblečení, nebo zkrátka cokoliv, co má něco společného s plynem, dopravou a podobně.
Když dneska podepíšete jakoukoliv fixaci na plyn delší než 12 měsíců, ve smlouvě bude napsáno, že pokud se nic nezmění, bude od 1. ledna 2027 zákazníkovi připočtena složka emisní povolenky. Rád bych vám teď řekl, kolik to bude, ale bohužel to opravdu nikdo neví. Burza, na které se s povolenkami bude obchodovat, ještě ani nevznikla. Takže my musíme zákazníkovi sdělit cenu, za kterou bude nakupovat, ale k roku 2027 ji neznáme. Bude záležet na tom, za kolik se dodavateli podaří tu povolenku nakoupit.
Myslíte, že budou velké rozdíly v tom, jak budou dodavatelé zvýšení cen účtovat?
Upřímně si to nemyslím. Můžeme vycházet ze zkušenosti s původními povolenkami ETS1. Existuje pro ně jen jedna burza, kde je všichni nakupují. Nemyslím si, že by k tomu pak někdo dával nějakou přirážku.
Může něco naopak působit ve prospěch spotřebitelů?
Samozřejmě, pokud by došlo k ukončení války na Ukrajině. Když bude mír, tak si myslím, že dopad na trhy s elektřinou a plynem bude zásadní. Respektive hlavně s plynem a ten pak ovlivňuje i elektřinu.
Slyšel jsem debaty, že po ukončení protiruských sankcí by k nám mohl znovu proudit ruský plyn. Ten, který přiteče „trubkou“, bude přitom levnější, než když ho přivezeme přes moře. Protože ze zámoří se musí někde vytěžit, stlačit, převézt na tankeru, znovu převést z tekuté do plynné podoby a pak ještě putuje přes půlku Evropy. Plynovodem to bude vždycky levnější. Dokonce jsem slyšel, že by se mohl obnovit Nord Stream 2. To vše by samozřejmě cenu plynu snížilo. Ale nikdo neví, co bude. Takže dneska nic predikovat nedokážeme.
Jaké konkrétní úspory nebo změny, ať u elektřiny, nebo u plynu, byste doporučoval, aby byly skutečně efektivní a ušetřily odběratelům nějaké peníze?
Mám tři tipy. Že končí topná sezona, neznamená, že se už teď nemohu připravit na tu další. Devět z deseti zákazníků si řekne: kotel zapnu zase až za půl nebo za tři čtvrtě roku. Jenže třeba přechod k jinému dodavateli přece jen chvilku trvá. Takže bych každému doporučil, ať si vezme své roční vyúčtování a podívá se, kdy mu končí jeho závazek. A pokud je to letos, ať se podívá na aktuální nabídky. Dovedu si představit, že někdo ještě platí cenu z roku 2022 neb 2023. V takovém případě se může dostat na polovinu.
Má cenu to řešit už teď. Kvalitní dodavatel sice vyřídí přechod za vás, všichni ale musejí dodržovat zákonné lhůty, takže celý proces může trvat třeba tři měsíce. Když si vezmete, že výpověď začíná prvním dnem následujícího měsíce, tak odteď máte čtyři měsíce akorát do podzimu. Tudíž to je první věc, kterou by měl každý udělat.
A ty další?
Druhou věcí je zkontrolovat topné těleso, ať už je to plynový kotel, elektrický, nebo tepelné čerpadlo. Firmy, které dělají revize těchto zařízení, jsou v létě až o polovinu levnější než na začátku září. Sám toho využívám. Mají něco jako okurkovou sezonu a udělají vám ještě před topnou sezonou plnohodnotný servis.
Třetí věc se týká situace, kdy plánuji nějakou investici. Třeba chci změnit systém vytápění, mám naplánovanou instalaci fotovoltaické elektrárny nebo si chci koupit tepelné čerpadlo. Pokud mi to někdo bude dělat během léta, je namístě si položit otázku, jakou jsem na energie používal sazbu. Velmi častá chyba, kterou spotřebitelé dělají, spočívá v pohledu na ceníky a zjištění, že vysoký a nízký tarif mají vlastně podobnou cenu. Takže si položí otázku, proč by měli něco měnit? Dívají se ale na cenu za dodávku a největší rozdíl je v distribuci. Tedy v té regulované složce, kterou neovlivníte. A tam může úspora dosáhnout třeba třicet nebo čtyřicet procent.
Samozřejmě to není povinnost, ale každý na to má nárok. Když uděláte tyto tři kroky, budete perfektně připraveni na zimu.
Jak se loni a letos během topné sezony vyvíjela spotřeba?
Byla mírně vyšší než v sezoně 2023/2024, ale hlavně proto že zima začala oproti předloňsku o něco dříve a táhla se až do dubna. Zároveň mám pocit, že zatímco po cenovém šoku všichni šetřili a snižovali teploty, teď už si dopřávají i vyšší komfort.
Platí to ve stejné míře pro plyn i elektřinu?
U nás evidujeme, že se rozhodně víc zvyšovala spotřeba plynu. Ta je samozřejmě největší právě v topné sezoně, tedy od podzimu do jara. V této době byla vyšší než u elektřiny zhruba o patnáct procent. Odráží se to také na stavu plynových zásobníků, které jsou zhruba o třetinu vyčerpanější než loni.
Představuje to problém?
Je důležité podívat se na situaci v širším evropském kontextu. V polovině března 2023 byla naplněnost evropských plynových zásobníků přibližně 50 procent, zatímco letos ve stejném období činila jen 30 procent. To znamená, že doplnění zásobníků do požadované úrovně 90 procent bude letos trochu náročnější.
Je v této nejisté době vhodné ceny energií fixovat?
Zatímco v předchozích letech byli zákazníci k fixaci poměrně otevření, ale nakonec ji uzavřela jen malá část z nich, teď se situace mění. Většina se na nás s žádostí o zafixování ceny obrací sama. A to nejen na rok nebo dva, jak to bylo zvykem dříve, ale i na tři roky, což je nejdelší legislativně možná doba pro smlouvu.
To jasně ukazuje, že ceny, které od roku 2023 klesly o 25, 30, nebo dokonce o 40 procent, jsou pro zákazníky natolik výhodné, že nechtějí riskovat jejich další růst. Navíc už nevěří, že by se ceny mohly vrátit na úroveň před pěti lety – a v tom s nimi souhlasím. Osobně si myslím, že se k těmto nízkým cenám už nikdy nevrátíme. Z toho důvodu bych doporučil fixaci na dva roky, kterou považuji za rozumný kompromis.
