Aktualizováno: Češi si na automatizaci zvykají dobře. Náklady na uklízecí roboty se musí vrátit do dvou let

Jsou z hlediska moderní správy budov současné stavby nachystané na efektivní facility management?

Často nejsou. Jde o dlouhodobý problém, který vyplývá ze skutečnosti, že developer je orientován na to budovu postavit a –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pokud možno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rychle prodat. Zatímco dobře naplánovaná a zrealizovaná stavba pak vydrží desítky let bez dalších úprav, my je mnohdy pro efektivní správu potřebujeme dělat dodatečně.

Můžete uvést příklady?

Například chceme někde zavést uklízecí roboty, a nemáme je kde zaparkovat. Nebo při zavádění LED světel musíme dokonce bourat kus zdi. Pokud by se s námi developeři spojili dřív, mohli bychom mnohem lépe naplánovat údržbu budoucích staveb. Vydělal by na tom i koncový uživatel. Ať už je to obchodní jednotka nebo nájemce či majitel bytu. Ušetřil by na měsíčních nákladech za správu.

Často navíc dokážeme developerům přinášet i moderní technologické know-how, takže i z tohoto hlediska by se jim to vyplatilo. Například robot samozřejmě potřebuje napájení, přívod vody a někam vypouštět špinavou, takzvaně šedou vodu. Já bych se rád soustředil na její zpracování, aby netekla rovnou do odpadu, ale dala se ještě využít. Jenže na to jsou potřeba rozvody, na ně nainstalované filtry a tak dále. Taková technologie ale momentálně v budovách chybí. Nejsou paralelní rozvody, případně je tam ani nelze nainstalovat.

Příkladem, jak inovace nemají hranic, je řada. Třeba když jsme technologií, která byla orientována primárně na monitorování úniku tepla, zjistili, že místo úniku je současně i poškozením, kudy může do objektu vnikat vlhkost nebo voda. A to už se vlastně bavíme o úplně jiné disciplíně.

Čím to je?

Domnívám se, že převládá myšlení orientované na model „postavit a prodat“. Provozní náklady jsou jednoduše zahrnuty do ceny nemovitosti, bez hlubší analýzy, jestli by nebylo možné budovu spravovat efektivněji a s nižšími náklady.

Automatizace je pro vás asi hodně aktuálním tématem.

Ano. Jedná se o optimalizaci řízení budov, například z pohledu energetické spotřeby, a automatizaci manuálních rutinních činností, jako je úklid, odklízení sněhu nebo čištění garáží. Často však v prostorách spravovaných budov narážíme na zázemí, které pro efektivní realizaci těchto činností není dostačující.

Co je hlavním přínosem?

Robotovi řeknete, co má dělat, a on na základě jednoduchého řízení může pracovat ve standardním režimu, v podstatě bez omezení. Nepotřebuje dovolenou, nechodí k lékaři, nemusíte ho zaškolovat, nepotřebuje ani pauzu na oběd. Což je důležité, protože lidí je prostě nedostatek. Navíc ho ještě můžete napojit na další systémy domu, a odstartovat tak téměř soběstačný technologický ekosystém budovy.

Jak zvládá nestandardní situace?

Když třeba někde praskne voda, tak je robot schopen vysát na jeden zátah dvacet až třicet litrů. Ale samozřejmě to má své limity. Některé situace musí řešit člověk. Robot na nestandardní situace prostě není naprogramovaný, alespoň zatím. Díky vývoji a implementaci AI očekáváme nové funkce již brzy. Na druhou stranu, to neznamená, že umí provádět úklid jen tam, kde se mu prostředí ideálně připraví. Dnes už je schopen pracovat i v přítomnosti lidí. Dokáže na trase identifikovat člověka nebo nákupní košík. Buďto zastaví, nebo ho objede a následně se k tomu místu vrátí. V tomto smyslu je schopen reagovat.

Jakou má automatizace návratnost?

Během dvou let. Když si spočítáte hodinovou mzdu pracovníka úklidu a vynásobíte jí počtem hodin v práci, tak se musí robot během této doby zaplatit. Nehledě na to, že v tomto oboru panuje i velká fluktuace, což znamená neustálou potřebu zaškolování nových pracovníků. To s sebou přináší další náklady a čas.

Vyžaduje nasazení robotů zásadní stavební úpravy?

Snažíme se, aby byli schopní pracovat v jakémkoliv prostředí. Dokonce si umí i přivolat výtah, a přesouvat se tak mezi patry. Už nemá problémy ani s překážkami v cestě, jako jsou třeba popelnice. Samozřejmě má problém se schody nebo nakloněnými rovinami. Potřebujeme samozřejmě také prostory, kam ho zaparkovat.

Jak se na to tváří uživatelé?

Dobře. Často nám u nich pomáhají příklady ze zahraničí. Přicházejí z něj totiž ukázky technologických trendů. A zatímco třeba na autonomní taxi u nás není infrastruktura, tak u robotů není žádný problém. Populace už si začala zvykat, že robotizace je normální, a platí to i ve facility managementu. Mladí lidé dokonce rádi testují, jak se třeba robot zachová, když se mu postaví do cesty. Již nyní pracujeme na implementaci semi-humanoid robota.

Pomocí dronů také monitorujete tepelné úniky budov. Proč vy? Není to spíš pro specialisty na – dejme tomu – energetické audity?

Základní myšlenka, proč jsme monitoring začali dělat, spočívá ve skutečnosti, že je to rychlé a přesné. Nikdo vás také nepošle v deseti stupních pod nulou na střechu hledat místo, kudy teplo uniká. Dron to dokáže během pár minut a není to ani nijak zvlášť drahé. Vytvoří u toho 3D model budovy, její takzvané digitální dvojče, na kterém ukáže místa, kde k únikům dochází. Ta místa pak mohou fungovat i jako tepelný zdroj. Nebo když si třeba necháte opravit střechu, může vám takový monitoring dát podklady pro reklamaci.

Bezesporu jsme se do toho pustili i proto, že mě technické věci baví. Také proto, že facility management už dávno není jen o té běžné správě. U nás máme celou technickou divizi, která neustále hledá, jak naše služby inovovat. Abychom nenabízeli zjednodušeně řečeno jen úklid nebo čištění klimatizace. Jako Češi jsme dokonce získali ocenění za inovace v rámci skupiny Atalian, a to v konkurenci týmů ze třiceti zemí. To jasně dokládá, že v tomto směru rozhodně nezaostáváme.

Toto je příklad jedné z našich inovací, ke které jsme dospěli při zajišťování dodávek tepla. Začali jsme si klást otázku, proč je v některých budovách spotřeba tak vysoká. Identifikací a odstraněním tepelných úniků jsme následně dokázali dosáhnout výrazných úspor nákladů.

Co vás teď baví?

Vyvíjíme dron s rozpětím tří metrů, který dokáže efektivně čistit fasády budov výrazně rychleji než horolezci. Podobné inovace často vznikají tak, že už existující technologie adaptujeme pro nové účely. Například termokamery nejsou žádnou novinkou, ale my jsme přišli s myšlenkou využít je na dronu.

Kromě toho se intenzivně věnujeme i robotům. Testujeme jejich schopnost nejen sbírat data, ale také na základě údajů ze senzorů autonomně rozhodovat o tom, kam se přesunout, aby reagovali na aktuální potřeby. Třeba senzory mohou monitorovat míru znečištění podlahy nebo pohyb osob. Senzorů je dnes všude celá řada, ale často chybí komplexní systém, který by nasbíraná data dokázal propojit a efektivně využít nejen v BI systémech, ale i v již zmíněných automatizacích.

Jsou data, která sbíráte vy, citlivá?

Dnes jsou považována za citlivá téměř veškerá sbíraná data. Dala by se zneužít třeba k nějakému teroristickému útoku. Takže je potřeba se o ně postarat i z hlediska kybernetické bezpečnosti.

Vnímají to klienti?

Jak kteří. Tím, že poskytujeme i řízení budov, je na nás, abychom je o tom přesvědčili. A nabídli jim řešení. S NIS2 a AI Act to samozřejmě nabývá na významu, tím spíš, že mezi našimi klienty jsou například i bankovní instituce.

Jsou podle vás tyto směrnice a standardy přínosné?

Někdy mám pocit, že nás evropská legislativa zničí. Na druhou stranu kybernetické útoky na Evropu směřují a je třeba se jim bránit. Takový útok může firmu vyřadit i na několik dnů z provozu, případně ji dokonce zničit. Takže regulaci v této oblasti spíš vítám. Řekl bych dokonce, že někdy narovnává procesy, které jsou nedostatečné.

Není naše závislost na automatizaci už moc vysoká?

Dneska se bez ní neobejdete. Vezměte si jen automobily, kolik sbírají dat kvůli udržení v jízdním pruhu nebo vzdálenosti od vozidla před sebou. Kdyby někdo tyto systémy ovládl, tak prostě automobily, kterých se to týká, zastaví. Tudíž je třeba systémy chránit a při jejich aplikaci používat i selský rozum.  Například pokud máme zájem o rozvoj elektromobility, je nezbytné zajistit, aby elektromobily nebyly parkovány dvě nebo tři patra pod zemí. Bohužel se setkáváme s tím, že dobíjecí stanice jsou někdy instalovány právě v těchto hloubkách. V takových prostorách by přitom zásah při požáru elektromobilu mohl být prakticky nemožný.

Jsou tedy technické inovace klíčem k efektivitě ve facility managementu?

Jsem ředitelem v oblasti technologií a inovací, nicméně to je jen výseč našich služeb. V základu jsou naše služby vždy postavené na kvalifikovaném personálu, a tam, kde to je možné a efektivní, je doplňován technologiemi a inovativními řešeními. Oblasti technologií a automatizace jsou ale ve vybraných činnostech poptávané stále častěji, tudíž rozsah oblasti, kterou reprezentuji, roste.

Filip Ryšavý

Je technickým ředitelem společnosti Atalian, kde se zabývá vývojem technologií budoucnosti. V minulosti se specializoval na oblast IT, mimo jiné ve společnosti M2C či Porsche Česká republika.