Covid ukázal, že jiná cesta, než kvalita není, říká ředitel Vekry | e15.cz

Covid ukázal, že jiná cesta než kvalita není, říká ředitel Vekry Jan Tušl

Ředitel výrobce oken a dveří VEKRA Jan Tušl
Ředitel výrobce oken a dveří VEKRA Jan Tušl
• 
ZDROJ: VEKRA

Roman Pospíšil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Lidi nemohli cestovat, chodit do restaurací a podobně, a tak se pustili do zlepšování svého bydlení. Alespoň podle Jana Tušla z představenstva známého výrobce oken a dveří, značky Vekra. Podle něj na tom vydělaly největší firmy. „Řekl bych, že v krizi se lidé více přimykávají k silným hráčům,“ vysvětluje.

Co přinesl loňský covidový rok ve vašem oboru?

Když v pátek 13. března vypukla covidová krize, začali jsme se bát, že dojde k ohrožení celé ekonomiky. Nejhorší bylo, že jsme nevěděli, co bude. Nikdo z nás takovou situaci vlastně nikdy nezažil. Od managementu po posledního zaměstnance. Po spoustě úvah jsme se rozhodli, že cílem je udržet životní funkce ve společnosti.

V prvních zhruba čtrnácti dnech poptávka skutečně výrazně poklesla, a to na méně než polovinu. Pak si ale lidé řekli, že rozestavěné stavby stejně musí dokončit. Že nelze nechat rozestavěné třeba jen základy. Zvlášť když už si člověk naplánoval, že prodá byt, aby měl na hypotéku, nebo že se přestěhuje. A vše se rozeběhlo téměř do původních kolejí.

Takže jste tržby a výrobu udrželi?                              

Takto jsme přežili první pololetí. Časem si ale lidé uvědomili, že problém s koronavirem bude dlouhodobý. Řada oborů zůstala zavřená. Jsou ale odvětví, jako stavebnictví, které jely dál, a pár dalších z této situace dokonce těží.

Řadě lidí klesla spotřeba a zůstalo jim více volných peněz než dřív. Třeba proto, že najednou nemohli cestovat. A tak začali zlepšovat své bydlení, více času začali trávit i na svých chalupách. V tu chvíli jsme dokonce začali zvyšovat podíl na trhu. Řekl bych, že v krizi se lidé více přimykávají k silným hráčům. Ten, kdo udrží firmu v chodu, a nerezignuje na marketing, v takové chvíli posílí. To by vám možná řekli i silní hráči z jiných odvětví. Nám se podařil v loňském roce růst tržeb o 6,8 procenta.

Máte pro to vysvětlení?

Dřív leckdo dal řemeslníkovi peníze dopředu, třeba i na ruku s tím, že se za dva měsíce ozve a pak vše namontuje. V covidu už to asi nikdo neudělal. Tady je velkou výhodou, jestliže firma dokáže garantovat dodávky i zastupitelnost svých zaměstnanců. Prostě ta situace nahrává velkým dodavatelům. Což se netýká jen odbytu, ale třeba i dodávek.

I díky tomu nakonec dopadl loňský rok dobře. Plán růstu jsme sice nenaplnili, ale jen kvůli poklesu veřejných zakázek.

Během roku se ale nesly informace, že stavební firmy například přestávají stavět, protože jim chybí zahraniční dělníci.

Takové potíže se objevovaly, ale nakonec i od stavebních firem poptávka byla. Vekra je založena na kmenových pracovnících, takže tento problém se nás nedotkl, protože mezi ně počítáme i našich přibližně 300 montážních pracovníků. Kvůli covidu nám jeden čas vypadla asi třetina kapacity jednoho ze sedmi závodů, ale i to jsme díky našemu sytému zastupitelnosti zvládli nahradit, prakticky bez dopadu na zákazníka.

Jak je těžké nahrazovat při nečekaných výpadcích lidi v terénu?

Musím říct, že v tom nám hodně pomohla naše interní digitalizace. Zahájili jsme ji zhruba před třemi lety.  Šlo o to, jak zakázka prochází firmou. Dělba práce přináší spoustu výhod. Ale zpravidla znamená problém s komunikací. Třeba mezi konstruktérem a výrobou. Právě díky digitalizaci se ho podařilo vyřešit.

V tuto chvíli máme centrální informační přehled o tom, v jakém stádiu realizace se která zakázka nachází. Zákazníkům opakovaně potvrzujeme datum montáže. Pokud ten termín přestane platit, okamžitě to víme a můžeme to řešit. Pracovník jedoucí na montáž má s sebou tablet se všemi informacemi. Včetně půdorysů stavby, montážních předpisů a tak dále. Může udělat fotodokumentaci, natočit video a na dálku konzultovat případný problém. To by bez digitalizace bylo nemyslitelné. Mohu to každému doporučit.

Proč je montáž tak důležitá?                                        

O tom, jak vám okno bude fungovat, rozhodují různé faktory. Mezi ně patří samozřejmě kvalita výrobku, ale právě i montáž. Leckdo vám řekne: Já to už dělám dvacet let. Jenže za dvacet let se ta okna obrovsky změnila. Třeba už jen hmotností. Dřív byla standardem dvě skla o tloušťce čtyři milimetry. Dnes jsou to tři o tloušťce třeba až osm milimetrů. Důvodem jsou izolační a statické vlastnosti.

Také se mění otvírací systémy. I když u řady materiálů došlo k odlehčení, tak okno může mít oproti svému předchůdci před deseti lety hmotnost i trojnásobnou. Tím pádem při usazení fungují jiné statické síly.

Hodně narostly velikosti. U okna, řekněme metr na metr, ten rozdíl v kvalitě není dlouho rozpoznatelný. Ale u velkých speciálních výrobků mohou problémy přijít velmi brzo, někdy už v prvním roce používání. To vše zvenku není vidět. Ale uvnitř je obrovský rozdíl.

A právě s tím, jak se mění okna, mění se i postupy jejich usazování, a to ne každý, kdo okna montuje, je ochoten akceptovat a modernizovat svoje postupy. Když se takové okno špatně nainstaluje, zjistíte to až po čase. Po roce nebo i později. Reklamace bývá často složitá. Někdo vyrobil plastový profil, někdo další z něj udělal okno a nakonec to nějaký řemeslník nainstaloval. Když pak tvrdí, že za to může výrobce, je to dost složité.

Nepouštějme se příliš do technických detailů. Ale přece jen… O co konkrétně při montáži jde?

Konkrétně musí být okno dobře ukotveno, aby se omezil jeho pohyb. To se často stává, protože nebývá dodržen montážní předpis výrobce. Většinou proto, že rám neobsahuje například kotvící otvory, kterými by měl být přimontován ke zdivu. Pak jde o připojovací spáru mezi oknem a zdivem. Ta musí fungovat jako funkční membrána. Podobně jako u GORE-TEX. Spára nesmí nasávat vlhkost z interiéru. A naopak musí zbytkovou vlhkost třeba z deště odvádět ven. Což zajistíte správnou montážní pěnou a speciálními parotěsnými a paropropustnými foliemi. A hlavně dodržením montážního postupu.

Cítíte spíš tlak na kvalitu, nebo na cenu?                             

Že český zákazník chce kvalitu, se začalo prokazovat někdy kolem roku 2015 tím, jak se začala měnit již vyměněná okna za nová. Obávali jsme se, že teď během covidové krize budou lidé šetřit a opět začnou preferovat cenu před celkovým náklady po dobu životnosti oken. To se však nestalo! Lidé si na kvalitu potrpí stále víc. Ptají se na parametry i co by pro ně bylo vhodné. Chápou, že nejlevnější výrobek bude s větší pravděpodobností z principu horší, jelikož celkový výsledek je ovlivněn jak kvalitou konstrukce samotného výrobku, tak jeho montáže. I proto hovoříme o tom, že výsledkem dodávky Vekra jsou zabudovaná okna.

Stává se, že někomu jeho záměr rozmluvíte? Že to, co chce, třeba není technicky dobré řešení?

Ano, stává. Existuje spousta krásných, designových řešení, jako třeba zasklení, kde se v rozích potkává sklo se sklem bez rámu. Je to krásné, ale z hlediska tepelné izolace velmi neefektivní. Takže pak v tom rohu můžete mít za určitého počasí neustálé vlhko. Řešení, na která by později zákazník jakkoli doplatil, prostě nevyrobíme. Pokud na nich zákazník trvá, raději se zakázky vzdáme. Vždycky svým kolegům říkám, dělejme tu práci, jako bychom si ji připravovali sami pro sebe, pro svoji stavbu. A možná v tom je základ úspěchu.

Platí pořád, že největší poptávka je po oknech plastových?

Neplatí. Dřív skutečně tvořily devadesát procent. Dnes to u naší firmy není ani polovina, což je ale dáno i šíří sortimentu, který Vekra nabízí. Dnes je cítit velký posun v očekávané kvalitě a užitné hodnotě. Mnoho zákazníků už pochopilo, že okna, dveře a další zabudované prvky v domě se velmi těžko mění a je tedy potřeba uvážlivě poměřovat vstupní cenu a “výkon”. Vekra prodává nejvíce plastových oken v nejvyšší produktové řadě. U dřevěných, dřevohliníkových a hliníkových oken je trend úplně stejný. K tomu se zvyšují požadavky na stínění a samozřejmě i kvalitu dveří interiérových.

Co vám říká covidový příběh o budoucnosti?

Že jiná cesta než kvalita není. Samozřejmě, vždy bude část lidí, kteří půjdou jen po ceně. Ale trend je evidentní ve všech odvětvích. U mobilů se také chvíli zdálo, že to půjde cestou nekvality. Ale nakonec se to nepotvrdilo. To samé u aut. Společnost dlouhodobě bohatne a covid to snad nezmění. Lidé chtějí žít kvalitní, bezstarostný život, a ten není možný bez zdravého životního stylu a kvalitního bydlení. Na bydlení je možné mnoho věcí postupně zlepšovat, ale tak zvanou obálku budovy, kam okna patří, změníte těžko.

U českých staveb je ohledně kvality ještě jeden velký fenomén. Třeba v USA mnohem víc lidí uvažuje tak, že se velmi často stěhuje, a tak životnost staveb pro ně není tak důležitá. U nás ve střední Evropě, a to včetně třeba i v Německa, většinou chtějí zákazníci dům nebo byt natrvalo, případně i pro svoje děti. A i proto ohledně oken nebo vchodových dveří uvažují tak, že už chtějí opravdovou kvalitu.

Fenoménem budoucnosti je také cosi jako zdravé okno. Zhruba osmdesát procent času dnes běžně trávíme v interiérech. Kde nás ovlivňují různé chemikálie, možné houby a plísně, hluk, světelný smog… A před tím vším by vás mělo okno maximálně chránit. Protože okno může třeba ty plísně zásadně ovlivnit tím, jak propouští vlhkost.

To vše souvisí i s udržitelností.

Samozřejmě. To je samo o sobě velké téma. Ale bylo by každopádně dobré, kdyby vedle uhlíkových stop, recyklování a tak podobně také všichni vzali v úvahu, že s udržitelností souvisí i životnost výrobků. Dům a byt si lidé pořizují na desítky let a dnes existují dodavatelé, kteří jsou schopni stavět na desítky let. To je i naše propozice zákazníkovi.

 

Jan Tušl

Spolumajitel a člen představenstva značky VEKRA. Dříve, než natrvalo zakotvil v oboru oken a dveří, působil několik let ve finančnictví, naposledy jako Managing Director ve společnosti Wood & Company. V roce 2010 se stal ředitelem a později i společníkem Window Holding a.s., vlastnící značku VEKRA.

Autor: Roman Pospíšil

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah